Rodina si mě po 27 letech užila, směje se nový trenér Admiry Hruška
1. listopadu 2017 11:00 » Příště už půjde na věc. Zápas proti Živanicím však sledoval kouč Jiří Hruška ještě z tribuny. V roli pozorovatele. Trenér se zkušenostmi z vyšších soutěží než je divize, jenž naposledy vedl dorost Vyšehradu, je novým trenérem Admiry. „V pondělí to všechno odstartovalo,“ prozradil Hruška.
Jak dlouho trvaly námluvy s Admirou?
Je to asi tři, čtyři týdny, co jsme se o všem začali s panem Moudrým bavit. On sháněl trenéra od chvíle, co z klubu odešel pan Tichai. Teď jsme na všem domluvení. Ve zbytku podzimu se seznámím blíž s týmem, abych věděl, co od něj můžu očekávat a samozřejmě to platí i obráceně, co tedy tým má čekat ode mě. Jsem za tenhle způsob rád. Je dobré vždycky nastoupit s nějakou časovou rezervou. Zima je pak na tohle dobrá, je čas, aby člověk něco mohl do toho všeho vložit.
Jaký dojem na vás dělá tým, který přebíráte?
Můžu říct, podle toho, co jsem viděl, tak tým je zdravý. Je tam dobrý mix starších a mladších hráčů. Obdivuji, že se povedlo teď v létě zabudovat do mužstva tři hráče, co minulý rok kopali v dorostu: Panýrek, Fric, Pavlata. Já jsem shodou okolností vedl loni Vyšehrad proti Admiře v boji o postup do dorostenecké ligy. Tahle cesta je dobrá, je skvělé, že se i z pražského přeboru dorostu etablovali kluci do týmu v divizi. Líbí se mi, jak spolu hráči komunikují. Starší hráči, to jádro, se snaží poradit a řídit je na hřišti. Je dobré, když se odchovanci takhle prosadí, klub posiluje z vlastních zdrojů, to je nejlepší.
Naposledy jsem vaše jméno zaznamenal na Vyšehradě, ale nikoliv u dorostu. Vedl jste tréninky mužů, nebyl i tenhle klub ve hře?
Skončil jsem u dorostu a bavili jsme se o tom, co dál. Já bych u dorostu rád pokračoval, ale tamní šéf Jarda Klíma chtěl, abych s ním šel k áčku. Ale tak nějak jsme si řekli, že bychom byli dva kohouti na jednom smetišti. Takže to nedopadlo. Já jsem mu řekl, že jemu bude spíš vyhovovat, když tam bude sám, nebo tedy s asistentem Kopřivou, a tím to skončilo.
Ale na fotbalech jsem vás dál vídával. Bylo to čekání na nabídku dlouhé?
Koukal jsem na zápasy. Využíval jsem i internet. To je pro trenéry dobré, aby si užili taky svojí rodinu, nemusí na zápasy cestovat a přesto je vidí. Šest zápasů za víkend jsem ale nesledoval, to nedělám. (usměje se). Něco člověk vidí živě, něco nakouká na počítači. Člověk si díky tomu ten přehled udržuje.
A teď jste zpátky. Jak moc vám trenérské řemeslo chybělo?
Doma byli nadšení. Já jsem po 27 letech byl tři měsíce k dispozici rodině. Manželka je sportovně založená, takže jsem dělal technické zázemí při triatlonech. Byli jsme v Portugalsku, užívala si to. Není nadšená, že se vracím do toho kolotoče. Na Admiře samozřejmě některé kluky znám – jako soupeře. Potkávali jsme se v boji o postup z divize, když jsem začínal ve Štěchovicích. Znám i kluky z dorostu. Věřím, že by to mohlo fungovat.
Admira dokázala přehrávat i silné Živanice, které nakonec i porazila na penalty. To je určitě pro vás dobrý signál směrem k síle týmu, že?
Kvalita tam určitě je. A já dám taky hodně na zdravé jádro, tady se ukazuje, že se tým nepodělá z dobrého soupeře a chce zápasy vyhrávat. Už minule jsem byl na zápase v Kratonohách, kde Admira prohrávala 0:2 v půli, ale pak kluci nastoupili na hřiště s tím, že jdou se zápasem ještě něco udělat a povedlo se jim uhrát remízu a šlo se do penalt. Je tam zdravé jádro.
Asi to zbývá jen doladit, aby výpadky jako v Kratonohách nebyly...
Tak proti Živanicím už to bylo lepší, fungovalo to. Byť zápas zase rozhodly penalty.
Před sezonou v Kobylisích mysleli na posun do ČFL. K vítězství v soutěži je ale poměrně daleko, ztráta na Živanice je jedenáct bodů. S jakým cílem přicházíte?
Druhé místo není daleko. Není to o nějakém noži na krku, že musí být za každou cenu postup. Je to o tom, aby se vše vybudovalo, stabilizovalo. Aby to nebyla jen jednorázová záležitost, když se půjde do třetí ligy. Klub na to musí být připravený. Pak to má smysl. Admira ambice i historii má, třetí liga by jí slušela, o tom žádná.
Momentálně je klub na páté příčce. Takže je cílem druhé místo? I z něj se dá v posledních sezonách postoupit.
Cíl je vyhrát každý zápas a když se to povede, tak minimálně na druhém místě budeme. Uvidíme, potenciál tady je.
S klubem jste se dohodl do konce sezony, nebo v delším horizontu?
Moc jsme tohle neřešili. Z komunikace předpokládám, že pokud neprohrajeme prvních osm zápasů, tak by to mělo být do konce sezony.
Bývalý trenér nebyl nadšený z toho, že Admira hraje divizní skupinu C. Co na to říkáte vy?
Céčko jsem hrával celý život na Vyšehradě. Všechno má pro a proti. Živanice mají velké ambice, na prvním místě se utrhly. Jiné skupiny jsou zase vyrovnanější. Beru to jako realitu. S céčkem mám zkušenosti jako hráč. Měl jsem tam neoblíbené štace jako třeba Choceň. Ta v soutěži není. Takže já jsem spokojený, že tam nepojedu. (směje se)
René Machálek, sport.cz
Na fotogalerii ze zápasu Admira - Živanice od Jiřího Ipsera se podívejte ZDE
