Rezerva Újezdu nad Lesy v I. B třídě vyhrává, trenér Križo si ale klidu neužije
25. dubna 2012 10:30 » První tým Újezdu nad Lesy se v přeboru potácí od porážky k porážce, když mu nepomohla k lepším výsledkům ani změna trenéra: Karla Svobodu nahradil Štefan Križo, jenž připravoval klubovou rezervu. Tu Križo vede i dál. Tým je v B skupině I. B třídy třetí, naposledy svěřenci kouče Križa vyhráli nad Újezdem Praha 4 jasně 3:0. „Rádi bychom třetí místo udrželi,“ hlásí kouč.
V Újezdu vedete oba týmy. Jak moc složité je pro vás všechno zvládat a neustále přepínat mezi bojem o záchranu a pohodovou hrou v horních patrech tabulky?
Dá se říct, že s rezervou je to zábava, ale v áčku je to boj. Tam jsme na posledním místě a je to bitva. Co se týče vedení zápasů, tak se to dá. S přípravou je to trochu složitější, když má jeden člověk na tréninku dvacet lidí, tak je to trochu záhul. Na systému přípravy jsem nic nezměnil. V klubu už dlouho praktikujeme, že trénuje áčko i béčko pohromadě. Dobré je to v tom, že co si naplánuji, tak to prostě je.
Sezonu jste začínal jako hlavní trenér rezervy a ta vám dělá hodně radosti. Doma na jaře neztratila ani bod a naposledy přejela Újezd Praha 4 rozdílem třídy...
Je pravda, že poslední zápas jsme vyhráli úplně v pohodě. Je vidět, že kluci chtějí. Ale že by to bylo bez nervů, to se říct nedá. Třeba v zápase se Satalicemi jsme vedli 4:0, soupeř měl vyloučeného Hogena a vypadalo to na pohodový zápas. Nakonec jsme vyhráli 4:3, a kdyby se hrálo ještě pět minut... Dopadlo to jen tak tak. Určitě v béčku kluky nešetřím. Když cítím, že je to třeba, tak dostanou, co jim patří.
Újezd Praha 4 prohrál s vaším týmem už na podzim o tři branky, nevytáhl do zápasu trumf v podobě reprezentačního kouče Michala Bílka?
Kdepak, myslím, že ten už hraje jen za jejich rezervu. My jsme ten zápas zvládli. Velkou radost mám z toho, že se do týmu začlenili hráči z dorostu. Oni hrají ve své kategorii I. A třídu, kde ztratili jen jeden bod. Těm klukům ta soutěž nic nedává, tak jsme je posunuli výš. Pět jich kope za béčko a Šebesta má už i starty za první tým. To je hodně pozitivní. V dorostu je u nás v klubu velký potenciál.
Vnímáte současné třetí místo rezervy jako úspěch?
Pokud se nepletu, tak před dvěma roky skončilo béčko páté, loni obsadilo čtvrté místo, a když by se nám letos povedlo skončit na třetí příčce, tak to budeme brát jako dobrý výsledek. Třeba to pak za rok ještě o příčku vylepšíme.
Hráče z rezervy dobře znáte. Když vedete i áčko, tak by mohli cítit šanci posunout se do prvního týmu. Zaznamenal jste u nich vyšší aktivitu?
Já si myslím, že kluci dobře vědí, že v Újezdu jdeme touhle cestou a dost kluků, co je nyní v áčku, prošla rezervou. Jsou tam dříči, kteří na hřišti nechají srdce. Ale také máme hráče, kteří na ten jeden trénink v týdnu nepřijdou.
Na horší tréninkovou morálku upozorňovali i vaši předchůdci na lavičce áčka Újezdu nad Lesy. Povedlo se vám v tomto směru něco změnit?
Účast na tréninku je slabší. Musím říct, že máme úzký kádr a není tady možnost sankcí. Když jsem byl u béčka a bylo dost hráčů, tak prostě platilo, že kdo nepřišel v týdnu na trénink, tak nehrál. Jenže tady kdybych vyhlásil, že kdo nepřijde v týdnu dvakrát na trénink, tak nenastoupí, to bychom taky mohli hrát v šesti. To samozřejmě nejde.
To není zrovna příjemné, když se áčko klubu pere o udržení. Na výkonech to přece musí být znát...
Myslím, že se to ukazuje. První poločasy zvládáme a platilo to pro utkání s Aritmou, Zličínem, nebo třeba Královicemi. Zličín a Královice přitom mají o 28 bodů víc, Aritma je pak první. Do Vokovic jsme nejeli jako favorit, ale jen s tím, že bychom mohli překvapit. Poločas jsme zvládli, pak přišly hrubé chyby, dostali jsme gól a domeček z karet se zhroutil.
Po vašem nástupu k áčku Újezdu tým uhrál čtyři body a vypadalo to, že se zvedá. Teď vše ale vyhlíží opět zle. Jak situaci vnímáte?
Když jsem k áčku přicházel, tak jsem měl hrůzu z toho, aby to nebylo jako před rokem a půl a my zase po dvou zápasech nebyli bez bodu. Udělali jsme čtyři body, jenže nejspíš to byl jen záblesk. Pak přišli lepší soupeři a naše neduhy opět vyplavaly. A bohužel to tak asi bude i dál.
Zajímavé bylo i to, že v klubu skončil špílmachr Šiška, kterého jste do Újezdu přivedl. A zrovna ve chvíli, kdy vás čekal posun do áčka. Co jste na to říkal?
Byli jsme domluvení, že jaro odehraje u nás a najednou byl pryč. Přiznávám, že mě to zklamalo. Já jsem s ním mluvil celou zimu. Pavol na Aritmě trénuje žáčky, navíc studuje, zlákalo ho to. Že odešel zrovna v tuhle chvíli, to je hodně paradoxní. Nakonec prostě došlo k dohodě vedení Aritmy a našeho klubu. Nemohl jsem s tím nic dělat. Je ale jasné, že nám takový hráč chybí. Ze základní sestavy po podzimu nám vypadli čtyři fotbalisté. Maleňák, Hucek, Šiška a Frýda, to je velký zásah do týmu.
Na předposlední místo ztrácíte pět bodů. Budou ale sestupovat tři celky, manko na záchranu je tak deset zápasů před koncem už jedenáctibodově. Jak vidíte šanci na udržení?
Pokud žijeme a není hotovo, tak musíme bojovat. Situace je špatná. Nechci se zbavovat zodpovědnosti, ale kluci si sami musí sáhnout do svědomí a uvědomit si, že pokud chtějí hrát přebor, tak by měli ke všemu přistupovat jinak. Jen pak je šance na zlepšení výsledků.
A co když to nevyjde a Újezd z přeboru sestoupí?
Kdyby k takové situaci došlo a bylo to jasné už před koncem sezony, tak bychom asi dali příležitost mladým hráčům. Jak už jsem říkal, v dorostu je tady velký potenciál. A pokud by se spadlo, tak věřím, že s těmito hráči bychom do dvou let vybojovali přebor zpátky. Ale na tyhle prognózy je brzy. O záchranu ještě budeme bojovat, nevzdáváme se.
René Machálek, editor agentury Mediafax
Fotogalerii ze zápasu Újezd nad Lesy B - Újezd Praha 4 od Pavla Slavíčka najdete ve zpravodajství, sekce fotogalerie!
