Radotín vyhrál šlágr v Uhříněvsi a je blíž vítězství v přeboru. Kouče lídra potěšil i titul Plzně

23. května 2011 07:00 » Fotbalisté Radotína vyhráli ve 26. kole Pražská teplárenská přeboru na půdě Čechie Uhříněves rozdílem třídy 4:1 a výrazně se přiblížili konečnému prvnímu místu. Na čele tabulky mají před juniorkou Dukly náskok tří bodů - a k dobru ještě lepší vzájemné zápasy, takže by mladíci z Julisky museli mít v konečném účtování na kontě ještě o další bod víc než Radotín. Na Uhříněves nyní zbývá třetí příčka s pětibodovou ztrátou na lídra. „Pořád platí, že se o divizi nebavíme. Naším cílem je první místo. Jasné je to, že teď vše máme svých rukách,“ vykládal radotínský kouč Richard Bogdanov.

Zápas rozjela lépe Uhříněves a rychle díky vlastnímu gólu vedla. Zdálo se, že domácí Čechie naváže na skvělou bilanci před vlastním publikem, kdy tým na jaře doma až do nedělní bitvy vyhrál všechny přeborové duely.

„Na tenhle zápas jsme se těšili, ale nezvládli jsme ho. Když už jsme se dostali do vedení, zbytečně jsme se dál vytahovali a soupeř toho využil,“ štvalo trenéra Čechie Uhříněves Petra Königsmarka. „Nejvíc mě mrzí, že jsme dostali góly po individuálních chybách, vlastně jsme soupeři góly nabídli. Tím určitě nesnižuji výkon soupeře, vyhrál zaslouženě,“ dodal.

Už po 26 minutách totiž vedl Radotín. Nejprve Vodecký vymyslel přihrávku za obranu pro Sluku, který ranou po zemi s pomocí tyče srovnal. Následně se za defenzivní řady Čechie dostal pro změnu Baroch a gólman Kudrnáč opět lovil míč ze své sítě. „Naše záloha měla navrch,“ pochválil pro změnu svůj tým kouč vítězů. „Zápas pak zlomil náš třetí gól. Kromě prvních patnácti minut nebylo v tom zápase co řešit. Čtvrtá branka pak naše vítězství už jen podtrhla,“ pokračoval v hodnocení Bogdanov.

Zápas se měl proměnit v souboj kanonýrů. Na domácí straně nastoupili elitní střelci přeboru Nykl a Čejka, prapor hostů měl držet slovenský fotbalista Vodecký. Radotínský bomber měl jasně navrch, když dal třetí i čtvrtý gól hostů. Nutno připomenout, že domácí Nykl neodehrál kvůli zdravotním trablům ani poločas. „Už před zápasem měl zřejmě horečku, byla mu zima. Ale šel to zkusit, jenže to nešlo,“ vystihl problém kouč Čechie Uhříněves.

Bogdanov si naopak po závěrečném hvizdu nemohl slovenského bombarďáka Vodeckého vynachválit. „Jedenáct zápasů, jedenáct gólů. To je vizitka střelce. Nakonec jsme na té změně stylu, že hrajeme bez Martina Dlouhého, neprodělali,“ těšilo kouče Radotína.

Ten si myslí, že jeho tým měl v zápase navrch i proto, že Uhříněves v týdnu postoupila do finále pohárové soutěže. „Honí víc zajíců, myslím, že se to mohlo trochu projevit. My se ale soustředíme sami na sebe. Jsme první a juniorka Dukly by musela uhrát o čtyři body víc než my, aby nás přeskočila, takže to máme ve svých rukách. Teď už musíme jít zápas od zápasu, v téhle fázi sezony už se nic moc vymýšlet nedá. Budeme bojovat a snažit se to vedení udržet,“ dodal Bogdanov, který si o víkendu užíval už druhé fotbalové radosti.

Tu první mu udělali fotbalisté Viktorie Plzeň ziskem mistrovského titulu. „Jsem Plzeňák. V Praze jsem byl pořád za deb..a, stále vyhrávala ligu Sparta nebo Slavia. Trvalo to snad sto let, ale dočkal jsem se,“ jásal kouč.

Vládu nad přeborem si během jara vyzkoušeli i fotbalisté Čechie Uhříněves. Po domácím krachu musí ale na opojný pocit pozice lídra zapomenout. „Měli jsme jako jeden cíl dosažení padesáti bodů, a tam si myslím, že se dostaneme. Ale s tím prvním místem už to po téhle porážce bude horší,“ uznal Königsmark, který si nemyslí, že by vystoupení v poháru jeho tým přibrzdilo v přeboru. „Upravili jsme tréninkový plán, pohár na zápas neměl velký vliv. Radotín hrál prostě dobře, v pohybu a vyhrál zaslouženě.“

RADOTÍNSKÝ STŘELEC VODECKÝ PROHÁNÍ NEJLEPŠÍ KANONÝRY, ALE TVRDÍ: JAKO HVĚZDA SE NECÍTÍM

Slovenský fotbalista v barvách Radotína Igor Vodecký sází na jaře v přeboru soupeřům gól za gólem a dere se nahoru v soutěži kanonýrů. Na kolena srazil dvěma trefami i Čechii Uhříněves, na jejíž půdě vyhrál Radotím 4:1. Vodecký, který má na kontě už jedenáct gólů, ale odmítal roli největší hvězdy zápasu. „Důležitější je, že vyhráváme,“ poznamenal dvaatřicetiletý fotbalista.

Díky vašim trefám udělal možná Radotín rozhodující krok k vítězství v přeboru. Berete to tak?

Rozhodující tahle výhra nebyla, ale hodně důležitá ano, protože jsme první a můžeme se dívat jen sami na sebe. Samozřejmě koukáme na to, jak se to v přeboru vyvíjí. Víme, že Uhříněves doma moc bodů neztratila, takže je skvělé, že máme tři body.

Utkání jste nakonec ovládli, ale úvod zápasu vám vůbec nevyšel, čím to bylo?

Připravovali jsme se na to, abychom zvládli začátek a nedostali gól. Jenže jsme inkasovali a nebylo to moc příjemné. Asi jsme si museli zvyknout na to velké horko, byli jsme na začátku takoví ospalí.

Dokázali jste uhlídat nebezpečnou dvojici útočníků soupeře. Byl to základ úspěchu?

Samozřejmě jsme věděli, že mají dobré střelce Nykla a Čejku. Hlavně jsme se soustředili na to, abychom neudělali někde okolo vápna nějakou zbytečnou standardku, z níž bychom mohli dostat gól. Oni mají tyhle situace dobře zvládnuté, jsou v nich silní. Nakonec jsme to zvládli.

A roli kanonýra zápasu jste přijal vy...

No, ale jako nějaká hvězda se necítím. Hrajeme jako tým a těší mě, když se vyhrává. Navíc jsem jeden z těch dvou gólů dal po přihrávce spoluhráče skoro do prázdné branky. Takže opakuji, že nejdůležitější věcí je, že jsme vyhráli.

Trochu jste při té trefě do prázné brány poškádlil nervovou soustavu fanoušků i trenéra, když jste ještě podržel míč před dobíhajícím bekem, a až pak skóroval. Kdyby akce neskončila gólem, asi by vás pokárání neminulo...

Já to takhle řeším docela často a v těch chvílích si fakt věřím. Navíc jsem viděl, že ten obránce dobíhá, takže jsem to vyhodnotil tak, že kdybych střílel hned, tak je větší pravděpodobnost, že ho trefím. Takže jsem, dá se říct, vsadil na jistější variantu, i když to tak třeba nevypadalo.

Když budete pokračovat ve střeleckých manévrech, možná ještě zaútočíte na vítězství v soutěži kanonýrů přeboru. Láká vás to?

Sleduji pořadí na internetu, už jsem vykoukl mezi nejlepšími (směje se), ale že bych to celé vyhrál? Bylo by to hezké, taková třešnička, ale ti nejlepší střelci mají náskok a do konce už zbývá jen pár zápasů. Nikdy jsem nehrál na nějaké individuální ocenění, musíme hlavně vyhrávat a udržet první místo. Každopádně je to ale asi moje nejlepší polovina sezony.

V Radotíně jste si místo v prvním týmu vykopal v rezervě. Berete tyhle gólové úspěchy jako satisfakci za čekání?

Já jsem v áčku byl, ale protože hraju i futsal, tak mě trenér dal do rezervy. Já jsem kvůli futsalu prostě áčko nestíhal tak, jak bych měl. Za béčko jsem taky dal nějakých šest, sedm gólů. Teď už to celé zvládám lépe. Dělám v personální agentuře, třikrát týdně mám futsal a dvakrát týdně trénujeme s Radotínem. Když se k tomu přidají zápasy, je toho dost, ale dá se to zvládnout.

Jak by se vám líbilo posunout se v příští sezoně s Radotínem do divize?

Určitě by to bylo potěšitelné, je mi dvaatřicet let a čas nejde zastavit. Všechno je to ale otázka financí pro vedení klubu. Je tu nějakých dvanáct, třináct lidí, co by na divizi měli. Uvidíme, jak to dopadne, hlavně teď chceme skončit na prvním místě.

-sks-