Rada: Kariéru ještě končit nechci, jsem rád, že mi dal Vltavín šanci

19. dubna 2018 12:00 » Vítězství 3:0, to se počítá. Loko Vltavín na domácím hřišti přehrál poslední tým tabulky Nymburk, když dokázal na rozdíl od soupeře dotáhnout pár nadějných akcí do gólového konce. Spokojený tak mohl být i Tomáš Rada, který se na jaře vrátil do hlavního města z nejvyšší soutěže, kde byl hráčem Slovácka. „Jsme rádi, že se povedlo vyhrát. I za sebe jsem spokojený, že tu můžu trénovat a hrát, Vltavínu jsem vděčný,“ poznamenal 34letý obránce s 252 starty v lize.

Jak se to vůbec seběhlo, že jste z prvoligového Slovácka zamířil do ČFL?
Bylo to trošku složitější, protože ten rozchod na Slovácku nebyl úplně ideální. Na poslední chvíli mi bylo řečeno, že už se mnou trenér nepočítá, ať už z jakýchkoliv důvodů. Já bych řekl víc z osobních než fotbalových.

Takže jste zavelel k odchodu, ale nebylo to jistě nic příjemného...
Byl jsem navíc po operaci kolene, když přišla tahle situace, takže musím přiznat, že to nebylo nic moc.

A řešením se tedy ukázal odchod do Vltavínu?
Hledal jsem nějaké řešení. Věděl jsem, že je to na poslední chvíli. Moc variant už tam nebylo. A když nedopadlo hostování ve druholigových Pardubicích, tak přišlo na řadu ukončení smlouvy na Slovácku.

Měl jste toho dost?
Nemohl jsem trénovat ani s juniorkou, že mě tam vůbec nechtějí, takže to bylo trošku krušné. Řešili jsme to tři, čtyři týdny, což bylo docela dlouho na to, jak to bylo jednoduché. V té době jsem se snažil udržovat, trénoval jsem sám.

A teprve pak přišel kontakt s Vltavínem? 
Volal jsem si s panem Neubergem, šéfem klubu, pak i s trenérem Frýdkem a dohodli jsme se.

Jak jste ale vůbec na Vltavín přišel?
Nechtěl jsem se připravovat do léta někde sám, tak jsem byl v kontaktu s Hráčskou asociací a kontakty proběhly přes Dominika Rodingera. Řešil jsem to s ním a on mi s tím trošku pomohl, zavolal do Vltavínu. Pak už jsme to řešili s panem Neubergem a trenérem Frýdkem. Dohodli jsme se, takže takhle to celé vzniklo.

Vypadáte spokojeně, vyhovuje vám hrát špičku třetí ligy?
Super je, že to mám na Vltavín kousek, bydlím v Čakovicích. Samozřejmě jsem řešil, abych nemusel nikam extra daleko dojíždět. Samozřejmě hrálo roli i to, že se tady hraje špička třetí ligy. Je to něco jiného než hrát o záchranu. Pro mě je to hlavně o tom, abych se do toho zpátky dostal. Potřebuji co nejvíc trénovat a hrát. Loňský rok byl pro mě docela tragický, co se týče fotbalu. Přišla totiž dvě docela vážná zranění. Na jaře jsem měl zlomený kotník a podzim mi operovali koleno, takže to nebylo fakt nic růžového. V životě jsem nic takového nezažil a doufám, že už ani nezažiju. Takhle dlouho bez fotbalu jsem nikdy nebyl. Takže je můj prvotní úkol, abych se dostal zpátky a v létě uvidíme.

Takže dohoda s Vltavínem je do konce ČFL. Máte v hlavě, co bude dál?
Uvidíme, jaké budou možnosti. Určitě ještě s kariérou končit nechci. Samozřejmě jsem vděčný Lokádě, že mě tady nechá trénovat a hrát.

Klub po vás asi rád sáhl. Takhle zkušený hráč se hodí...
Tak já doufám. (usměje se) Jsem rád, že tu můžu trénovat a hrát, to je pro mě velké plus. A upínám se k tomu, co bude v létě. Dělám maximum. Kromě tréninků mám také individuální tréninky, snažím se si přidávat, aby to bylo na úrovni první ligy.

Vidíte, a to jsem zaslechl, jak hráči dostávají na Vltavínu zabrat. Je Martin Frýdek přísný trenér?
Je tady toho hodně, až mě to docela překvapilo. Je to docela náročné.

Na pozici stopera s vámí hraje další zkušený hráč Uvíra. Jak vám to klape?
Je to zkušený hráč, mluví na kluky. Myslím, že si dokážeme vyhovět. Tým je celkově dobře složený. Jsou tu mladí i zkušení kluci, je to tady dobré.

Máte za sebou už pár zápasů v základní sestavě, byl jste zvyklý na jiný level fotbalu, jaké máte dojmy z ČFL?
Nevím, že by mě ve třetí lize něco vyloženě překvapilo. Je to víc o běhání, je to důraznější, jsou to souboje. Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout a co by bylo až tak překvapující.

Pokud mohu soudit podle duelu s Nymburkem, který je poslední, si ale docela zaběháte, že?
Určitě si člověk zaběhá. Navíc mi hrajeme na tři beky vzadu, takže si člověk zaběhá o to víc. (usměje se). Budu na sobě dál pracovat a věřím, že to bude všechno lepší a lepší.



Posila a zápas očima Martina Frýdka
„Tohle vítězství bylo možná pro někoho povinné, ale rodilo se v bolestech - a velkých. Soupeř výborně bránil a podnikal hodně nebezpečné protiútoky. A my můžeme být rádi, že proti nám stáli mladí kluci a ve finální fázi byli zbrklí. Kdyby tam byl zkušenější soupeř, mohl nastat problém. Na druhou stranu jsme si vypracovali řadu šancí, ale bohužel, dokud nedáte góly a soupeř cítí šanci, tak kouše až do konce. Nevypustili souboj, čekali na svoji šanci. Co se týče Tomáše Rady, tak zápas od zápasu je to lepší. Je zkušený, věříme, že se do toho dostane. Měl to těžké, když trénoval sám, běhal. Ale nehrajete zápasy, to je nepříjemné pro každého hráče. Věřím, že to bude lepší a lepší.“

René Machálek

Foto: www.fcslovacko.cz