PSK Union se trápí: hráči kvůli práci nestíhají trénovat
4. listopadu 2009 07:00 » V posledních letech nikdy nehráli fotbalisté týmu PSK Union Praha na špičce I. A třídy, ale ani nepatřili k nejhorším. Jenže letos se jim na podzim ve skupině A vůbec nedaří: s třemi výhrami se krčí na předposledním místě. O víkendu aspoň uťali šestizápasovou sérii porážek a zvítězili 1:0 na hřišti stejně se trápících Dolních Měcholup. „Trochu jsme si oddechli, ale stejně nás čeká perný boj o záchranu,“ tuší předseda klubu Jiří Ulrich.
Čím to, že je na tom PSK Union takhle špatně?
Je to hodně dané stavem na trhu práce. Kluci dávají logicky přednost obživě před fotbalem. Máme tady také trochu generační problém a navíc náš klub neoplývá přebytečnými finančními prostředky. Máme sice pěkný areál, ale co se týče financí, tak v podstatě nemáme co nabídnout. Je to u nás na vyloženě amatérské úrovni.
Takže se moc netrénuje, což se na výkonech podepíše?
Tak nějak. Ideální by bylo trénovat dvakrát nebo třikrát týdně, což se nedaří. Takže se chodí jednou týdně, což je málo. Když se k tomu přičtou různá vyloučení, zranění, pracovní vytížení nebo studijní pobyty některých hráčů v zahraničí, jsme tam, kde jsme. Je to o tom, jak se nám na zápas zrovna sejde mužstvo. Na téhle úrovni je to složitější. Abyste mohli vybudovat silný tým, musela by to být souhra několika věcí: kluci by museli mít zájem, čas a ideálně by měli být nějak zajištění, aby se mohli fotbalu věnovat.
Mluvil jste i o generačním problému. Takže vám chybí mladí hráči?
Mládežnické celky máme na velmi dobré úrovni, což je dáno kvalitními trenéry, kteří se u ní pohybují. Ale čekáme, až kluci dorostou. Do dvou nebo tří let bychom zase mohli vybudovat silné mužstvo.
Teď to není reálné?
Těžko k nám nalákáme v této chvíli opravdu dobré fotbalisty. Ti budou požadovat nějaké podmínky a u nás se hraje jen za oběd. Lépe řečeno za párek.
Měli jste šestizápasovou sérii porážek. Teď konečně přišla výhra. Oddechli jste si hodně?
To ano. My už ale máme dost bohaté zkušenosti se záchranářskými boji. Jaro bude hodně těžké. Ale třeba v Dolních Počernicích jsme vedli 3:2 chvíli před koncem a prohráli jsme 4:3. Byla tam vyloučení, neukázněnost. Je to o uvažování hráčů. Represe ze strany klubu nejsou možné. Chápu, že si kluci na fotbal přinesou svůj stres z mimosportovního života, občas se k tomu přidají nějaká sporná rozhodnutí, nakumuluje se to a dojde k vyloučení. Místo aby měli hráči z fotbalu radost, stane se z něj stres na druhou.
Berete to tak, že už vás v této sezoně nečeká nic jiného než boj o záchranu?
Když se podíváte na tabulku, naše ambice nemohou být jiné, než záchrana. To je jednoznačné. I náš B-tým je poslední, je to tam podobné: generační problém a problém s přípravou. Vidíte, že áčko nemá kam sáhnout. Musíme tuhle těžkou dobu překonat a snažit se všechno narovnat.
Nejste z toho všeho už unavený?
Mohl bych zabouchnot dveře a odejít, ať si to zkusí někdo jiný. Ale to by v téhle chvíli nebylo hrdinství. Musíme se z toho dostat. Až bude klub stabilizovaný, pak můžu svou funkci předat někomu jinému.
Takže přes zimu se přeci jen chcete o posílení kádru pokusit?
Určitě. Na některých postech v sestavě nám to hoří. Zároveň bychom rádi kluky nastartovali nějakým motivačním způsobem.
Jakým?
Třeba na základě našich kontaktů můžeme mladším hráčům nabídnout přípravu v týmech, co hrají vyšší soutěž. Aby viděli, jak to výš vypadá. Také bychom rádi získali nějakého sponzora, ovšem to je složité. Areál máme krásný, ale pouze ho využíváme, nepatří nám. I v tomhle jsme trochu limitovaní.
Dokážete si představit, co by se dělo, kdyby áčko sestoupilo do I. B třídy?
V téhle rovině neuvažuji. Hrál se tady léta přebor, dokonce i divize, fotbal tady byl na úrovni. Snažíme se to udržet na nejvyšších postech. Dobře chápeme, že není jiná cesta než přes mládež, která je preferovaná hned vedle áčka. Snažíme se mladé kluky zapojovat už teď formou střídavých startů a celkem se nám to daří. Někteří už za áčko nastupují, aby si dospělý fotbal vyzkoušeli.
Jste dole, ale až na výprask 0:7 s Tempem to nikdy žádný velký propadák nebyl. Kde je tedy chyba?
Je to problém více klubů. Vzniká to neproměněním šancí, to se pravidelně opakuje. No a pak vinou horší účasti na tréninku někteří hráči v 60. minutě odpadají. K tomu se přičtou ty vyloučení, či zranění o kterých jsem mluvil, a hrajeme to prakticky v jedenácti lidech včetně mladých dorostenců.
Neprospěl by mužstvu nový impulz v podobě změny skupiny například?
To už jsme taky probírali. Dá se říct, že o to nikdo zájem neprojevil. Klukům to z hlediska dopravy a bydlení takhle vyhovuje. Soupeři jsou pořád stejní, ale kádry se dost obměňují, v tom bych příčinu nehledal. Dostali jsme se v tabulce níž, než jsme čekali. Všichni ale na Unionu pracujeme tak, aby všechno dál fungovalo a I. A třídu jsme zachránili.
-tru-
