První výhra venku v sezoně dala Motorletu divizní jistotu
27. června 2008 07:00 » Tak tomu se říká zabrat v pravý čas. Motorlet v posledním kole divize A vyhrál poprvé v sezoně na půdě soupeře, Horažďovice pokořil 4:2 a zachránil sezonu, kdy mu hrozil padák do přeboru. Teď už se můžou v Jinonicích soustředit na posílení týmu, aby to příště vypadalo jinak. Za pár dní by také mělo být jasno o tom, zda tým povede dál trenér Luděk Kokoška, jenž Motorlet dotáhl k záchraně.
V minulé sezoně hrál Motorlet ve špičce tabulky, teď se plácal v pásmu sestupu. Během sezony měl tři trenéry, zabral ale až pod vaším vedením. Kde byl podle vás největší problém týmu?
Chyběla osa mužstva složená ze zkušenějších fotbalistů. Mladí hráči jsou nadějí do budoucna, v dané chvíli na ně ale dopadal tlak spojený s tím, o co se hraje. Chyběla jim zkušenost. Je třeba si uvědomit, že divize má svojí kvalitu a kádr týmu musí být vyvážený. Motorlet měl ale hodně mladý tým a ta absence zkušenosti tam byla vidět.
Ani po vašem nástupu se ale nezačala hned měnit k lepšímu. Fanoušci klubu se možná už začali připravovat na to, že Motorlet propadne do přeboru…
Situace byla hodně vážná. Přišel jsem k týmu deset kol před koncem a hned jsme dostali pět gólů v Písku. To bylo neskutečně moc. Pak se sice vyhrálo v derby s Admirou, jenže přišly další dvě prohry. Zejména ta domácí s Doubravkou znamenala obrovské zklamání. Samozřejmě jsem i tehdy věřil, že se můžeme zachránit, realistický pohled ale říkal, že naše naděje jsou v tu chvíli malé.
Jenže vy a váš tým jste se nakonec vzpeřeli osudu a do konce soutěže urvali během šesti kol plných čtrnáct bodů, což stačilo k záchraně. Co stálo za proměnou mužstva?
Pomohlo to, že se ustálila sestava. Situace byla špatná, ale makalo se dál. Všem bylo jasné, že sestup do přeboru by poznamenal celý klub. Taky jsme hodně zapracovali na defenzivní práci týmu. I když to není zrovna moje filozofie, bylo jasné, že obrana se musí zlepšit. Za první čtyři zápasy, co jsem byl u týmu, jsme dostali devět gólů, to pomalu nedostávají ani hokejisti. A tak jsme se zaměřili na destrukci a zvedlo se to.
Takže za problémy stála špatná hra v obraně?
Takhle to nejde říct. Měli jsme i špatnou efektivitu v koncovce. Ale jakmile se stabilizovala sestava, což chce každý trenér, hned to vypadalo líp. Působili jsme sehranějším dojmem, kluci se učili vyhrávat a na konci sezony poznali, že to jde. S rostoucím počtem bodů šla nahoru i psychika.
Jenže záchranu jste i tak vybojovali až ve 30. kole na půdě Horažďovic. Váš tým až do posledního kola na půdě soupeře v sezoně nevyhrál. Byly to asi pořádné nervy, nebo ne?
Hráli jsme na dálku o udržení s Dobrovicí a věděli jsme, že potřebujeme bod. Kdybychom byli s Dobrovicí bodově nastejno, oni měli daleko lepší skóre. Navíc hráli v posledním kole s Čelákovicemi, kterým už o nic nešlo, takže se dalo předpokládat, že Dobrovice vyhraje. A tak jsme museli uhrát remízu. V extrémním vedru jsme v poločase vedli 4:1 a vlastně nebylo co řešit. Druhá půle už byla jasně daná. Možná mě i trochu mrzelo, že jsme nepřidali další góly. Celkově se nám všem ale po zápase hodně ulevilo.
S klubem jste byl dohodnutý na spolupráci do konce sezony, teď když jste byl úspěšný v boji o záchranu, prodloužíte své angažmá v Jinonicích?
Šéf klubu, pan Kubert, je v zahraničí a měl by se vrátit na konci týdne. Pak si o všem promluvíme. Co se týče mé osoby, nevidím problém, proč bychom se neměl domluvit na další spolupráci. Je to tak na devadesát procent. Není to o podmínkách, je to spíš o tom, jaká bude strategie klubu do budoucna. Třeba zda bude klub spokojený v divizi.
Myslíte, že by měl Motorlet zaútočit na ČFL?
Motorlet výborně pracuje s mládeží, to je obecně známo. Výkladní skříní klubu je ale vždycky áčko mužů a myslím, že výhledově by určitě měl klub jako je Motorlet o třetí lize uvažovat. Tady ale otázka nestojí tak, co si přeje nějaký Kokoška, ale jak vše vyhodnotí vedení klubu. Je to otázka zázemí, i toho na co jsou finance.
Zkusme se podívat do budoucna a předpopokládat, že se s vedením dohodnete na pokračování spolupráce. Co bude vaším cílem?
Pak bych do dvou let chtěl hrát o postup do ČFL.
K tomu by ale byly potřeba hráčské změny. Jak výrazné by byly?
Chtěl bych do klubu přivést už zmiňované zkušené hráče. Pokud budu pokračovat, neměl by v tom být problém. Mám vytipovaných zhruba sedm hráčů, bylo by fajn, kdyby se aspoň polovinu z nich povedlo přivést. Zase to ale nezáleží v konečném důsledku na mé osobě, ale na dohodě klubů. Všechno bude jasné příští týden, to se rozhodne, zda budu v klubu pokračovat.
-sks-
