První místo bylo blízko, porážka hodně bolí, říká Petr Zdeňka, stoper-střelec Horních Měcholup
21. listopadu 2011 22:30 » Pět minut dělilo fotbalisty Horních Měcholup od výhry v posledním podzimním kole nad Marilou Votice, když vedli 2:1. Tým trenéra Jindřicha Trpišovského ale koncovku duelu nezvládl, v posledních minutách dostal dvě branky a pustil na první místo divizní skupiny A Benešov, jenž má nyní náskok tři bodů. „Je to ohromná škoda, první místo bylo tak blízko,“ smutnil po zápase obránce Petr Zdeňka, autor obou branek Horních Měcholup v nedělním zápase.
Z vašeho hlasu je cítit zklamání. Jak moc tahle prohra bolí?
Jsem hodně zklamaný, dost si to beru. Snad to postupem času zmizí, ale teď je to živé. V kariéře už jsem toho zažil dost, jenže tyhle nové věci pochopitelně bolí nejvíc. První příčka byla na dosah. Samozřejmě tam byla i odměna za první místo, o kterou jsme tou prohrou přišli. Celý půlrok jsme hráli dobře a teď nám to zkazil tenhle poslední zápas.
Přitom vše vypadalo dobře. Sice jste prohrávali, ale dokázali jste utkání otočit. Proč nakonec přišel zkrat?
Nevím. Máme zkušený tým, který by si tohle neměl nechat utéct. Pořád na to myslím. Viděli jsme před očima na ukazateli času 86. minutu a už jsme si asi mysleli, že to prostě nějak ukopeme. Jenže to se nestalo a soupeř dal dva góly.
Mrzí vás to o to víc, že hrajete na pozici stopera?
Těm gólům předcházely naše chyby. Za stavu 2:1 jsme měli standardku a já jsem byl vepředu. Nestihl jsem se po ní vrátit zpátky, balon tam prošel přes střed. A před třetí brankou tam taky byla individuální hrubka. Zásadní chybu ale vidím v tom, že se ten konec zápasu měl odehrát úplně někde jinde než u naší branky. Opravdu mě to mrzí, neměli jsme to dopustit.
Vy osobně jste mohl být spokojený alespoň v tom, že jste vstřelil obě branky svého týmu. Vnímáte to alespoň jako dílčí úspěch?
Dal jsem dva góly a oba nohou. Já přitom střílím tak devadesát procent gólů hlavou, takže v tom to bylo trochu zvláštní. Když jsem vyrovnával, tak tam byla situace, kdy jsem si řekl, že do toho vlítnu a všechno přejedu. Tak jsem to udělal a skončilo to gólem. Druhá trefa byla pěkná, takový halfvolej. A co se týče mých pocitů, fotbal není individuální sport a my jsme prohráli zápas, což je nejdůležitější.
Za podzim jste se ale trefil pětkrát, což na stopera není špatná vizitka. Aspirujete na pozici kanonýra týmu?
Nejlepší ale po podzimu nejsem, to je Zbyněk Musiol, má o gól víc. Na druhou stranu jsem ale odehrál jen jedenáct zápasů. Od Čížové mi to tam docela padá. Pomáhá mi, že chodí hodně vysokých míčů do vápna. Já jsem takový, že vletím do všeho a pak už to vlastně stačí jen trefit.
Zmínil jste, že máte na kontě jedenáct odehraných zápasů. Můžou za to zranění, nebo spíš fakt, že na vašem postu byla vyšší konkurence díky tomu, že chodili hrát za Horní Měcholupy fotbalisté z prvoligové Viktorie Žižkov?
Zraněný jsem nebyl, za celý podzim jsem vynechal snad jen dva tréninky. Chodili za nás hrát kluci ze Žižkova, co třeba měli karty, nebyli to nějací nováčkové. Takže se dalo čekat, že s tímhle kádrem budeme hrát na předních místech tabulky. Ztráta na první místo není velká, ale mě to mrzí, že jsme si to vedení nechali utéct.
Horní Měcholupy vlastně orámovaly podzimní část sezony porážkami. V čem byly ty prohry jiné?
V prvním utkání ve Strakonicích bylo trochu vidět, že je v týmu hodně nových hráčů. Nám to tak nějak nesedlo, nešlo nám skoro nic. V tomhle posledním utkání jsme také nepředvedli nějaký dobrý výkon, ale když už jsme vedli, tak se to nemělo ztratit.
V klubu jste na hostování z Týniště. Jak to vypadá s vaší fotbalovou budoucností?
Je mi jednatřicet let a přiznávám, že bych chtěl ještě zkusit vyšší soutěž, třeba druhou ligu. Tam je to hodně o bojovnosti. Samozřejmě, že když to nevyjde, tak rád budu působit v Horních Měcholupech. Budu se o všem bavit s panem Jindrou i trenérem Trpišovským. Léta letí a já bych se chtěl posunout výš. Žádnou nabídku teď nemám, ale zimní přestávka je dlouhá a může se něco objevit. Uvidíme.
Třeba by mohlo zasvištět i prvoligové laso. Horní Měcholupy jsou přece farmou Viktorie Žižkov a trenér Pulpit chodí na vaše zápasy. Napadla vás tahle varianta?
Tak trošku jsem na to taky myslel, Měcholupy navíc trénuje pan Trpišovský, který je ve Viktorce jako asistent trenéra. Na Žižkově jsem byl na jednom tréninku. Samozřejmě by to bylo fajn, kluky tam znám. Nechám to na trenérech, jak se rozhodnou.
Ve vizitce máte uvedeno, že jste poradce. Tahle role vám asi sedí i na hřišti, kdy musíte z pozice stopera dirigovat spoluhráče...
Já jsem poradce, ale třeba v otázkách stravy. V týmu jsem ale o tomhle nikomu neříkal, nikomu jsem jídelníček nesestavoval. Sám se v tomhle směru hlídám, někdy až moc. Pak je to ale vidět třeba na tom hřišti, nebyl jsem zraněný a určitě se cítím na méně než jednatřicet let. I proto bych rád ještě zabojoval o vyšší soutěž.
René Machálek, editor agentury Mediafax
Kompletní fotogalerii ze zápasu Horní Měcholupy - Votice od Pavla Slavíčka najdete ve zpravodajství, sekce fotogalerie!
