Propadák se neopakuje! Zličín začal divizi debaklem, postupně se ale zvedá

11. října 2013 08:00 » Fotbalový Zličín v divizi zrovna nezáří, určitě to ale není z jeho strany takový propadák, jako při posledním vystoupení ve čtvrté nejvyšší soutěži, kdy na podzim neuhrál ani bod. Po devátém kole skupiny A je tým trenéra Michala Šilhavého s osmi body na třinácté příčce. „Poslední zápas, kdy jsme vyhráli na ZČE Plzeň, ten pohled na sezonu vylepšil,“ přiznal trenér ze Zličína. Jeho tým v sobotu dopoledne hostí Tachov.
Soutěž je skoro ve třetině. Jaké jsou tedy vaše dojmy z divize?
Musím přiznat, že nás divize překvapila. Kdybych měl pojmenovat, čím přesně, tak kvalitou, nasazením, tvrdostí. My jsme s těmito věcmi měli trochu problém i v přeboru, takže se snažíme na agresivitě a důrazu pracovat. Postupně si na všechno s týmem zvykáme a snažíme se s tím vyrovnat. Myslím, že se to postupně lepší.
V prvním utkání se vám to zjevně nepodařilo. Tam jste podlehli Nové Vsi 1:7. Co jste si po tom utkání říkal?
Že nás soupeř zneškodnil góly ze vzduchu. Já jsem se na něj byl podívat a nečekal jsem to, že se prosadí zrovna takhle. Když jsem ho byl sledovat, nebyl v této činnosti tak úspěšný. Za stavu 1:3 jsme navíc měli velkou šanci, jenže jsme jí nedali a soupeř v poslední minutě půle dal čtvrtý gól. To je pořádný rozdíl jít do druhé půle za stavu 2:3 nebo 1:4. Pak už nám dali další branky. Ale podle prvního poločasu ten výsledek hře neodpovídal.
Nebál jste se, že jste s postupem šlápli vedle?
Vážně ne. Ten první zápas taky hodně ovlivnilo, že jsme brzy dostali gól. My jsme snad až na nějakou výjimku nebyli vyloženě horším týmem. Jen prostě dostáváme hloupé góly, které nás stojí body. Z čeho jsem byl zklamaný je to, že se mi párkrát zdálo, že si soupeř z malého města někdy víc váží toho, že hraje divizi. Někdy chtěl prostě víc než my. Hodně jsme o tom s týmem mluvili a doufám, že už to bude jinak.
Když se podíváte na skóre vašeho týmu, do očí bouchne osm nastřílených gólů. Méně jich dal jen předposlední Jindřichův Hradec. Co vy na to?
V některých zápasech šance byly, někdy jsme je neměli. Naším nejlepším střelcem je Adam May, hraje na křídle, kde mu to vyhovuje rychlostně. Myslím, že postupně si i v tomhle směru na divizi zvykáme.
A co hra defenzivy? Inkasovali jste 23 branek, víc gólů dostal jen poslední tým ZČE Plzeň. To vás jako bývalého gólmana musí štvát, ne?
Ale my jsme do divize nešli s cílem, že budeme hrát vzadu za každou cenu na nulu. To by se nelíbilo mně, hráčům, a myslím i našemu vedení. Snažíme se hrát dopředu a střílet góly, i když to tak podle skóre zatím nevypadá.
Takže třeba v brankářovi problém není?
Kdepak, já jsem s brankářem spokojený. Musím říct, že nás v některých momentech podržel. Samozřejmě jsou věci, na kterých pracujeme, aby se vše ještě vylepšilo, ale mezi tyčemi potíže nemáme.
Hodně se mluví o tom, že je povinnost vyhrávat doma. Zličín hrál na vlastním hřišti čtyřikrát a má čtyři body. Proč se tolik nedaří?
O prvním utkání s Novou Vsí jsem už mluvil, podruhé jsme hráli doma s béčkem Táborska a zvládli jsme to. To jsme moc potřebovali. Pak jsme doma prohráli s Krumlovem 0:4, to jsem byl zklamaný. My jsme na začátku nedali šance a soupeř pak svou první využil, nakonec přidal další góly. A naposledy jsme doma remizovali s Pískem. Tam jsme nezvládli uhlídat odražený míč po standardce, soupeřův útočník využil naší chybu. Ale jinak, co se týče přístupu a bojovnosti, byl třeba tenhle zápas v pořádku.
Nejspíš se vám ulevilo, že jste zvládli utkání na půdě posledního ZČE Plzeň...
Šli jsme do toho zápasu s jasným cílem – vyhrát a udržet soupeře na dvou bodech u dna tabulky. Nakonec se nám to podařilo. Vedli jsme o dva góly, ale místo toho, abychom přidali další branky, tak soupeř zkorigoval. Ale nevyrovnal, takže jsme splnili úkol a připsali si tři body. Jen to mělo být o víc branek.
Přesto nemáte vyhráno, tabulka je hodně vyrovnaná. K desáté příčce vám scházejí tři body, ale stejně daleko je k patnáctému místu. Jaký máte cíl do zbytku podzimu?
Je pravda, že nás čekají další klíčové zápasy. Máme soupeře jako Sušice, Doubravka, nebo Jindřichův Hradec. Pochopitelně bychom je chtěli zvládnout a vyhrát, dalo by nám to trochu klidu. Je nám jasné, že tyto utkání budou rozhodovat.
René Machálek