Prohrát by bylo na ručník, řekl trenér lídra I. A třídy Šafr po výhře 5:4 v Hostivaři

6. října 2015 07:00 » Vedou A skupinu I. A třídy, naposledy vyhráli fotbalisté Újezdu nad Lesy na hřišti silné Hostivaře 5:4, ale že by si trenér Milan Šafr užíval na lavičce klidu, to se tedy zrovna říct nedalo. Jeho svěřenci totiž vedli už 4:0… „Z jednoznačného zápasu jsme udělali kovbojku,“ přiznává trenér vítězů. Újezd má po sedmi kolech na kontě šest výher, tabulku vede o tři body před Ďáblicemi a právě Hostivaří.

Když se na tu divočinu s odstupem podíváte, co vás napadne?
Že to muselo být pro diváky zajímavé utkání, pro trenéry už o poznání méně. S kolegy na lavičce jsme si říkali, že jsme nic podobného ještě nikdy nezažili.

Dlouho se vám ten zápas ale musel líbit. V poločase jste vedli 4:0, jak to vypadalo v šatně? Nepřevládl pocit, že je po zápase?
Z kabiny jsem šel s pocitem, že jsme si zdůrazňovali hlavně dvě věci. Že bychom neměli do sedmdesáté minuty určitě inkasovat. A taky, že bychom měli zlepšit zbrklou přechodovou fázi do útoku. Kdyby byla lepší, tak jsme mohli dát třeba osm gólů.

Plán neinkasovat tedy zrovna nevyšel…
Bylo tam víc věcí. Třeba jsme si nechali dát zbytečnou červenou kartu, i když si myslím, že se ta situace dala posoudit i citlivěji. Je pravda, že soupeři to do naší brány napadalo, a to skoro všechno, do čeho kopl. K jednomu gólu jim pomohla série našich chyb, pak tam byl nádherně provedený trestný kop. Po tom nádherném začátku, kdy jsme měli navrch snad ve všem, jsem si říkal, abychom nedostali gól na 1:4. Ale inkasovali jsme…

A jak jste se cítil za stavu 3:4?
Čekal jsem, co se bude dít. Samozřejmě tam byly emoce. Někdo zápas prožívá méně, já naopak víc. Člověk v tu chvíli hodně přemýšlí, co má udělat, aby to pomohlo a přitom týmu nějak neublížil. Určitě nemá cenu v tu chvíli na kluky řvát něco v tom smyslu, aby začali hrát. Takový vývoj zápasu by navíc otřásl i s celkem z vyšší soutěže. Já jsem ale pořád věřil, že i o deseti jsme lepší než soupeř a můžeme to zvládnout.

Vždyť vám ze sestavy chybělo docela dost hráčů…
Byly tam absence z pracovních i zdravotních důvodů. Chyběli Čížek, Znamenáček, Matoušek, Bartoň, navíc se nám brzy zranil Mustedanagič. Myslím, že i tak jsme ale udrželi standard naší hry. My jsme pořád měli dost šancí, abychom vedli třeba 6:2 nebo 7:2.

Stejně jste si ale určitě oddechl, když zápas skončil. V hlavě jste ho asi měl docela dlouho, že?
Když jsme se k zápasu vrátili s tátou, nebo s dalšími známými, tak mi říkali, že to taky mohlo skončit 5:4 pro soupeře. Ale to kdyby nastalo, tak to snad muselo být z mé strany na ručník. Naštěstí to nepřišlo.

Možná má pro váš tým tahle výhra větší cenu, než kdyby se vyhrálo 6:0, nemyslíte?
My se nepotřebujeme zviditelňovat tím, že osmkrát za sebou vyhrajeme třeba 8:0, abychom pak další utkání o gól prohráli. V takovém případě říkám, že je lepší vyhrávat o branku, i když to jsou na lavičce nervy. Samozřejmě je úplně nejlepší, když je rozdíl ve skóre větší. (směje se)

Újezd nad Lesy se pod vaším vedením mění, tým si ještě sedá. Můžou být některé výpadky způsobené i hráčskou obměnou?
Zase přišli noví kluci, sestava snad ještě nehrála ve stejném složení. Vidím to tak, že podáváme nadstandardní výkony směrem dopředu, ale vzadu máme zkratové situace, kdy se třeba potkají dvě hrubé chyby a soupeři nás za to hned trestají brankou. Naopak my v utkáních máme třeba o čtyři jasné šance víc, ale pohrdáme jimi a gólů dáváme méně, než bychom měli. Kdyby to tam padalo víc, tak bychom se určitě více uklidnili.

Teď se vám navíc zranil střelec Mustedanagič, byť tedy zrovna jemu to do branky v poslední době nepadalo. Na jaře ale pálil zostra, je to pro tým velká ztráta?
Střídal po pár minutách, bolela ho lícní kost, tak jsme ho raději poslali záchrankou do nemocnice. Podle posledních zpráv by to snad nemělo být nic tak vážného. Je otázkou, jak ho to zranění bude omezovat v soubojích.

Jste ale na prvním místě tabulky, mnozí vás vnímají jako jasného favorita postupu. Tlak s tím spojený se asi bude ještě stupňovat. Co říkáte na tuhle roli?
Jako trenér říkám, že chceme vyhrát každý zápas a mít na konci co nejvíce bodů. Nechceme si dělat nějaké alibi. Máme nejvyšší ambice, ale nejsme sami, kdo je v A třídě v téhle sezoně má. Jsou tam tři, čtyři další celky, které by chtěly výš. Navíc je hodně složité teď, když jsme v polovině podzimu, říkat, jak to dopadne. Kádry jsou úzké, přijdou absence a rázem vymaže kvalitativní převahu. Ať už u nás, nebo někoho ze soupeřů. A co se týče Újezdu, tým se sžívá s tím, že jdeme zápasy vyhrát. V tom je ta situace nová. Na téhle úrovni vidíte, že hráč třeba pokazí dvě přihrávky za sebou a okamžitě mu jde dolů sebevědomí. Tahle soutěž je v mnohém nevyzpytatelná. Dokud si někdo neudělá v čele tabulky velký náskok, jako měl třeba Braník, tak to bude vyrovnané.

Má na to, aby se dostal do téhle pozice, právě Újezd nad Lesy?
Byli bychom rádi, abychom to byli my, ale netroufáme si o tom nahlas mluvit. Stejně jako o tom, kteří ze soupeřů by měli také hrát nahoře o postup. Vezměte si, že nějakému týmu vypadnou dva zkušení hráči a kvalitou je hned někde úplně jinde. Třeba kdyby Březiněvsi vypadli oba Macháčkové.

Dobrá, když nechcete mluvit o soupeřích v boji o první místo, tak kdo na vás udělal zatím ze soupeřů největší dojem?
Nejkvalitnější výkon proti nám předvedla Libuš. To byl hodně nepříjemný soupeř hned na úvod soutěže. Ale zvládli jsme to a vyhráli 2:1.

A co třeba Uhříněves? Klub, kde jste působil, má v kádru řadu známých hráčů. Bylo to pro vás nějakým způsobem emotivní setkání?
Byly to úplně stejné nervy jako v každém jiném utkání. Víme o tom, že soupeř má ambice, posílil. Byl to zápas o šest bodů. Mě zajímá výkon mého týmu. Pokud uvidím, že kluci hrají podlahu, odmakají to a splní to, na čem jsme se dohodli, tak na ně budu hrdý, i když se zápas prohraje. Pokud by byla Uhříněves lepší, tak bych jí po zápase pogratuloval.

Zatím ale nad Újezdem vyhrály jen Ďáblice. Proč?
To utkání nám nevyšlo. První půli jsme byli i lepší, ale pak nás soupeř přehrál.

Celkově jste ale v Újezdě spokojený, ne? Cítím z vašeho hlasu elán a nadšení, které mnohdy v klubech, kde jsou problémy, schází…
Vedení klubu je hodně přátelské. Je tady zájem, aby se fotbal dělal dobře. Snaží se v daných možnostech dělat maximum. Ukázaly se ambice, že není cílem hrát o záchranu, nebo třeba střed tabulky. I tady se ale musely některé věci vyřešit. Byli hráči, co v klubu skončili, přišly posily. Na tréninky chodí mezi dvanácti až devatenácti lidmi. V tomhle směru je to paráda.

A v jakém směru to paráda není?
Mrzí mě, že není v dobrém stavu hřiště. To je momentálně největší bolest. Snažíme se o kombinační hru, nechceme nakopávat. Bohužel se to asi do zimy nespraví. Tenhle stav nenahrává nám ani soupeřům.

Celkově jste ale v Újezdu šťastný, ne?
Cítím, že je tady moje práce platná. Snažíme se to dostat na nějakou úroveň, řešíme taktiku, není to jen o tom přijít na zápas a zahrát si ve stylu nějak to dopadne. To by mě jako trenéra nebavilo, netrénuji atletiku. Chci přitáhnout hráče, aby je trénink bavil. V klubu jsem rád. A pak přijde i takové zadostiučinění, kdy na zápasy chodí fanoušci a přijdou jich dvě i tři stovky. Lidi se musí bavit a jsem rád, když to tak je. A taky chci říct, že to není jen o mé práci, ale o práci všech, co se na fotbalovém dění v Újezdě podílejí.


Újezd nad Lesy v sezoně 2015/16

Újezd nad Lesy - Libuš 2:1
Újezd nad Lesy - Březiněves 3:1
D. Počernice - Újezd nad Lesy 1:6
Újezd nad Lesy - Ďáblice 2:4
Kyje - Újezd nad Lesy 2:7
Újezd nad Lesy - Čechie Uhříněves 2:1
Hostivař - Újezd nad Lesy 4:5

René Machálek

Fotogalerii ze zápasu Hostivař - Újezd nad Lesy od Pavla Jiříka st. najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!