Prohráli jsme jen dvakrát, to mluví samo za sebe, těší kouče Újezdu

25. května 2016 12:00 » Postup do Pražská teplárenská přeboru. S vizí posunout Újezd nad Lesy do nejvyšší pražské soutěže přišel do klubu trenér Milan Šafr. A teď si může tenhle úkol odfajfkovat – splněno. A čtyři kola před koncem. Jeho svěřenci mají po výhře nad Štěrboholy nedostižný třináctibodový náskok v čele tabulky. „Chtěli jsme mít jistotu co nejdříve. Moc si toho úspěchu vážím,“ prohlásil ambiciózní kouč.

Třináct bodů znamená obrovský náskok. Co na něj říkáte?
Že se nám vyplatila tvrdá tréninková práce, hráči měli dobrý přístup. A pak se k nám někdy přiklonilo i štěstí, kdy se nám povedlo otáčet zápasy. Také jsme se zlepšili na jaře v defenzivě. Dostali jsme minimum branek. To také považuji za úspěch.

Čekal jste tak suverénní tažení?
My jsme celý poslední rok a půl ztráceli minimálně. Tým udělal velký progres, dal se dohromady silný kádr. Jiné cíle, než se dostat do přeboru, jsme mít nemohli. Teď jsme náš cíl v podobě postupu naplnili a já bych chtěl, abychom tu sezonu dojeli na vítězné vlně. I když je jasné, že šanci teď dostanou i kluci, co třeba tolik nehráli. Ale bude to pro ně šance ukázat se a říct si o místo v sestavě.

Na klubových stránkách svítí varování, aby Újezd nedopadl jako mistrovská Plzeň. Máte z toho obavy, že se bude slavit přes únosnou mez?
Přispěvatel na web tam občas pověsí takový ironický příspěvek. Samozřejmě nechceme, abychom si tu bilanci pokazili. Ale může se stát, že se třeba nějaký zápas prohraje. A co se týče oslav, tak nevím, zda budou kluci slavit pořád. Ale nevidím důvod, aby ten postup neoslavili. Máme zápasy, co odehrajeme v sobotu, tak pak určitě bude čas na to, aby si to užili.

Za celou sezonu jste prohráli jen dvakrát. Souhlasíte, že je to skvělé vysvědčení, které by bylo škoda si pokazit?
Je pravda, že máme jen dvě porážky, a to asi mluví samo za sebe. Můžeme být za to rádi, ale na druhou stranu: určitě je co zlepšovat. Nebyl to i přes ten náskok nějaký nůž, co projel máslem. Vedeme o třináct bodů, ale herně to nebylo o parník. Museli jsme si to všechno dobojovat na hřišti. Ale znovu říkám, moc mě ten úspěch těší.

Jak moc se vám ulevilo, když jste zjistil, že máte splněno?
Je to pro mě druhý postup do přeboru. Moc si toho vážím. Věci v Újezdu fungují, jak mají. Sedmdesát procent zásluh na tomhle úspěchu mají hráči, těm patří nyní největší dík, zbylých třicet padá na všechny lidi, co pro fotbal v Újezdě dělají maximum, aby to fungovalo a byly slušné podmínky. Ať už to je Martin Mora, Jan Veselovský nebo třeba Štefan Križo a taky já. Všichni máme radost, že se to povedlo, ale začínáme se bavit o tom, jak dál.

Stanovíte si nějaký nový dlouhodobý cíl?
Teď se bavíme o postupu do přeboru. Myslím, že Újezd chce hrát tu soutěž stabilně, nechce mít starosti se sestupem, takže se na všechno musí připravit. Momentálně vidím velký deficit v klubu u mládeže, která zatím negeneruje mladé hráče.

Vím, že soutěž ještě zdaleka neskončila, ale už máte představu, jak bude třeba kádr směrem k přeboru doplnit?
Jak už jsem říkal, na tuhle soutěž byl kádr hodně kvalitní. Musím říct, že mi tam trochu chyběla vyzrálost zkušených klíčových hráčů, kteří přidají ten nadstandard ve smyslu vstřelených důležitých gólů, gólových přihrávek, co to zvednou, když se nedaří. Bohužel jsem hodně často musel zvýšit hlas. Kluci ukázali, co v nich je. Teď dostanou šanci i ti, co tolik nehráli, aby se ukázali. Když se ale bavíme o posilách, tak bych se nebránil posílení o jednoho, dva, možná tři hráče, kteří by mohli být lídry týmu.

Tři takoví borci, to není málo…
Myšlenka je jedna věc, druhá je realizace, zda ty hráče dokážeme přivést. Nějaké tipy máme. Také začne platit nový přestupní řád, my v něm nevidíme nějakou nevýhodu. Dají se díky tomu nalákat hráči, kádr se může proměnit. Jednou z šancí je oslovit mladé hráče z okolí, přebor je kvalitní soutěž, na kterou můžou slyšet. Ale samozřejmě budu rád, aby kostra tohohle úspěšného týmu zůstala pohromadě. Ať už u toho budu, nebo nebudu.

Jak to myslíte? Vy máte nějakou nabídku, že zvažujete odchod?
Žádnou nabídku momentálně nemám. Ale pohybujeme se ve fotbale a může se stát, že se nějaká objeví. To se stává trenérům i hráčům. Dvě nabídky už jsem měl v průběhu působení v Újezdu, ale zůstal jsem. Chtěl jsem tým dovést do přeboru, dostat z hráčů maximum. Nastavil se nějaký režim a všechno se posunulo. V době, kdy jsem do Újezdu přišel, tady bylo snad dvanáct hráčů, trénovalo se zřídka. Připomínalo mi to dobu, kdy jsem trénoval v Uhříněvsi. Já jsem ale nechtěl být atletický trenér, kdy vám na trénink přijdou čtyři hráči, nebo sedm. To by nebylo nic pro mě. Proto si vážím toho, že se tady v Újezdu udělal kus práce.

Pojďme ještě k té absenci vůdčích postav. Kdo se vaší představě blížil nejvíce?
Myslím, že třeba Josef Šimek, který k nám přišel z Jiren. Z něj by mohl být časem lídr mančaftu. Na podzim plnil tuhle roli Krejcar, jenže ten z rodinných důvodů skončil. Ten se na hřišti nebál, nenechal se rozhodit. Na druhou stranu ale musím ocenit vedení klubu. Měli jsme k dispozici dostatečně široký kádr, takže když nám před důležitým zápasem v Ďáblicích vypadli ze sestavy tři stopeři, dokázali jsme si s tím poradit. I to byl jeden z klíčů, že se teď slaví postup do přeboru.

René Machálek