Přesun do útoku Čejkovi prospěl. Proti Krči dal hattrick a prohání nejlepší přeborové střelce

27. října 2009 07:00 » Nikdy nebýval vyloženým kanonýrem. Na „stará kolena“ jej ale přesunuli ze zálohy do útoku a síť se po jeho střelách začala vlnit mnohem častěji. Řeč je o Davidu Čejkovi z Uhříněvsi, který svým prvním hattrickem mezi dospělými zařídil ve 32 letech výhru svého celku nad Krčí 3:0. „Spokojenost je spíš s výsledkem, než s předvedenou hrou. Hra totiž nebyla nic moc,“ zhodnotil zápas Čejka, který na podzim nastřílel už osm branek.

Jak byste popsal jednotlivé branky?

Dal jsem gól už ve čtvrté minutě. Obránce míč netrefil při odkopu a já jsem to napálil křížem přes celou bránu pod břevno. Ve druhém poločase jsme předvedli první pořádnou akci. Pavel Bobek dostal míč na lajně a pak mi to dával před prázdnou branku. Třetí jsem dal deset minut před koncem z penalty po faulu na Saricheva.
 
Byl jste na penaltu určený?

Jsme určení s Radkem Zlatníkem. 

Nakonec jste pokutový kop šel zahrávat vy. Hrál roli i fakt, že jste už v zápase dvě branky vstřelil?

Když člověk dá dva góly, tak jde na penaltu v klidu. Penalta je hodně o psychice. Nepochyboval jsem a věřil si. Horší by to v 90. minutě za stavu 0:0.

Kdy se vám naposledy povedlo vstřelit hattrick v mistrovském zápase?

Bavili jsme se o tom se spoluhráči, protihráči i známými. Po tomhle víkendu mi volalo hodně lidí. Já myslím, že za dospělé jsem nikdy hattrick nedal. Je to moje premiéra.

V tabulce střelců pražského přeboru jste po tomto kole druhý za Dlouhým z Radotína. Pamatujete, že byste někdy byl takhle vysoko?

Já dávám dost gólů na malém fotbale. Na velkém hřišti jsem hrával spíš v záloze. Nějaké góly jsem sice dával, ale nebylo to tak slavné. 

Kde tedy nastala změna?

V posledním roce jsme s trenérem usoudili, že v záloze to už pro mě není to pravé. Ve 32 letech jsem se posunul dopředu a nějak využívám ty svoje letité zkušenosti. Mladí běhají a já dávám góly. V Uhříněvsi byli před rokem na post v záloze lepší. Jiné místo pro mě v té době trenér neměl. Proto jsem odešel na hostování do Kbel, jejichž jsem odchovanec. Tam hrálo deset kluků na mě a já jsem dával góly. Byl jsem jediný dopředu. Za půl roku v I. A třídě jsem dal sedm nebo osm branek. To už jsem nastupoval v útoku. V zimě jsem se vrátil do Uhříněvsi, byl jsem nejlepším střelcem v přípravě a na jaře dal sedm gólů. Jinak jsem do té doby dával průměrně tak tři, čtyři branky za sezonu.

Trenéra jste po návratu přesvědčil a nyní máte jeho plnou důvěru. Je to tak?

Jaro mi vyšlo, a tak jsme se s trenérem dohodli, že pokud forma vydrží, tak na mě bude sázet dál. Mně to šlo i v létě a u toho modelu jsme zůstali. On dnes staví hráče ke mně a ne obráceně. Je to samozřejmě otázka formy.

Dá se tedy říct, že vám to v útoku parťák Sarichev oběhá a vy jste na hřišti od toho, abyste jeho práci i celého kolektivu zúročil?

I tak se to dá říct. Je pravda, že jsme hledali někoho, kdo by ke mně typově seděl. Já nejsem žádný velký běžec. On je mladší, pohybově je na tom mnohem lépe, je rychlejší. Já z jeho hry hodně těžím. Mně se s ním hraje velmi dobře. Po fotbalové stránce jsme si sedli, umíme si vyhovět.

Střelecky se vám teď daří. Nelákají vás myšlenky stát se nejlepším střelcem sezony v pražském přeboru?

Lhal bych, kdybych řekl, že se mi ta myšlenka do hlavy nevkrádá. Je pravda, že to sledují i lidé kolem mě. Teď mi jeden známý vystřihl z novin článek o tom, že primátor Bém ocení nejlepšího střelce. Mám prý vyhrát. Pro mě je ale důležité, aby se dařilo Uhříněvsi. Jestli Čejka vyhraje nebo ne, pro mě není podstatné.

Stanovil jste si pro tuto sezonu gólovou metu, kterou byste chtěl překonat?

Ne, nestanovil. Je to nesmysl se honit za něčím. Je odehráno deset kol a já mám osm branek. Pokud bychom to vynásobili třemi, tak je to 24 branek. To si ale nemyslím, že by bylo reálné. Já budu spokojený, když dám za celý ročník 15 gólů. To by byl slušný výsledek.

-kou-