Před rokem čelil trenér Kronďák vzpouře opor, teď si vychutnává vedení v ČFL
17. prosince 2015 13:00 » Loko Vltavín po podzimu vládne tabulce ČFL, byť jen o skóre před Chrudimí, a jeho trenér Radek Kronďák cítí satisfakci. Před rokem musel v pozici kouče řešit úplně jiné věci. Čtyři zkušení hráči hrozili odchodem, pokud trenér neskončí. Kronďák ale situaci ustál. „Bylo to postavené jasně: stylem ty, nebo já. Hráči, co s tím přišli, mi vrazili kudlu do zad,“ vzpomíná na těžké období Kronďák.
Pro mužstvo i pro něj samotného to tehdy byla rána, takový průvan kádrem by zamával s leckým. Kronďák s podporou vedení v zádech ale zaťal zuby a rval se s osudem. „Byly to nejhorší chvíle, co jsem jako trenér zažil. A když budu dlouho přemýšlet, tak nejspíš i za celou kariéru,“ tvrdí kouč, co ve Vltavínu působí šestnáctým rokem. Nejdříve za něj hrál, pak se posunul do pozice trenéra.
Myšlenky na to, proč se proti němu opory vzbouřily, má v hlavě dodnes. Snažil se pochopit, co hráče k tomuto kroku dovedlo. Dodnes tvrdí, že měl s týmem nadstandardní vztahy. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla situace vyhrotit. I proto byl v šoku, s čím hráči přišli. „Nic takového jsem nečekal,“ přiznává i s odstupem Kronďák.
Vedení v tu chvíli podpořilo trenéra a buřiči se pakovali jinam. Až teď po povedeném podzimu pak možná trenér Vltavínu přišel celé věci na kloub. Borcům, co si vyzkoušeli v dresu Vltavínu druhou ligu, se po sestupu nechtělo dřít. Kronďák totiž ze svých nároků neslevil ani po pádu do ČFL.
„Nakonec ti hráči odešli a zamířili do zatraceně nízkých soutěží. Už neměli chuť snášet tolik tréninků, chtěli mít svůj klid a možná ho teď asi mají. Od té doby jsem s nimi skoro nemluvil. Potkal jsem jednoho, podali jsme si ruku, prohodili dvě věty a tím to skončilo.“
Těžkou chvíli ustál, i když prý přemýšlel o tom, zda má jeho práce smysl. Atak přišel od hráčů rok a půl poté, co spolu slavili postup do druhé ligy. Najednou bylo všechno jinak. „Opět si v takové chvíli uvědomíte, že na nějakém pomyslném vrcholu jste vždy jen malou chvilku,“ kroutí hlavou Kronďák. Bolavou duši mu pomáhá léčit jeho současný tým, který vede ČFL. „Tam vidím hladovost, kluci chtějí do vyšší soutěže.“
Během jara pak přišla ještě jedna "krizovka". Po porážce na Meteoru, který byl tehdy poslední, dostal od vedení nůž na krk. Pokud prohraje i derby na Admiře, bude to znamenat jeho konečnou. Trenéra zaskočil i argument vedení klubu, že za ním hráči nejdou. Byl prakticky stejný, jaký vytáhli v zimě rebelové. „To mě mrzelo úplně nejvíc,“ připouští Kronďák.
Týmu oznámil, o co se v Kobylisích hraje. „Lokáda“ nebyla v ideálním rozpoložení. Velká marodka, další hráči nastupovali i se zdravotními problémy. „Brzy se nám zranil další hráč. Kluci se ale prali o výsledek a nakonec se to povedlo. Vím, že na mě byl kvůli některým střídáním tehdejší trenér Admiry Peřina naštvaný, ale my jsme to potřebovali zvládnout. V kabině se pak slavilo, jako kdybychom postoupili,“ vzpomíná Kronďák.
O tom, že by fotbalisté Vltavínu za trenérem nestáli, mohl pochybovat jen málokdo. Navíc tým pozval Kronďáka i na večeři, aby všichni společný úspěch oslavili. „To mě po tom všem, co jsem zažil v prosinci, nastartovalo. Hráči se všemu vzepřeli a hráli i za mě. A teď jsme první v ČFL. To je zadostiučinění. Chci všem hráčům moc poděkovat. Výsledky na hřišti dělají oni,“ sloužil týmu poklonu. I vedení klubu pak uznalo, že se mýlilo. „Přiznali, že nebyla pravda, že by kabina za mnou nešla. Tím ta půlroční anabáze byla zakončena a jelo se dál.“
Další díl seriálu „Trenér Radek Kronďák a jeho pokračování ve Vltavínu“ přišlo v létě. Nakonec se žádné rošády nekonaly a teď za to může být trenér rád. „Lokádu mám za ta léta v srdci, neměl jsem důvod utíkat, ale je to také o nabídce. Možná člověk přemýšlí o změně, ale musí přijít nabídka – nová výzva! Teď je velká výzva vyhrát opět po dvou letech ČFL s „Lokádou“ a co bude dál, se uvidí, Ničemu se nebráním,“ ukazuje Kronďák, že je v klubu spokojený, ale kdyby se objevilo laso třeba z vyšší soutěže, určitě by se nad nabídkou zamyslel.
Teď ale nemá cenu něco podobného řešit. Pracuje na tom, aby tým šlapal. Zakládá si přitom na dobře fungující partě. Chce z hráčů cítit týmovou atmosféru. I proto na zimu naplánoval pro mužstvo dvě kratší soustředění. „Chci, aby spolu tým snídal, obědval, trápil se na nějakém těžkém tréninku, aby tam byl morál,“ prozrazuje strategii.
Připouští také, že je občas třeba vyčistit vzduch. Na Lokádě k tomuhle kroku sáhl po utkání na Žižkově, kdy nebyl spokojený s výkonem. Obvyklé hodnocení ze šatny přesunul přímo na hřiště. „Posadil jsem hráče na zem a začal s nimi diskutovat, každý mohl říct, co chtěl. Já měl jedinou otázku. Pánové, my jsme si řekli, že budeme hrát nějak, proč je to najednou jinak? Vždyť vám to musí samotným vadit,“ vzpomíná trenér.
A byla z toho docela slušná debata, protáhla se na půl hodiny. Kronďák hráče nebrzdil, věděl, že v létě se tak brzy nestmívá a trénink se může protáhnout. „Chvílemi jsem to musel zklidňovat, i když jsem do toho původně nechtěl zasahovat. Došlo k třenicím, že ten to umí a ten to neumí. Dal jsem hráčům volné pole, ať řeknou, co si myslí,“ tvrdí Kronďák a najednou se vyčistil vzduch. „Za tři dny jsme pak hráli s Čáslaví a vyhráli 5:0. Hra vypadala, jak jsme si představovali. Hráči si to vyříkali a my začali hrát lépe.“
To všechno už je ale minulost. S hráči po skončení soutěže absolvoval týdenní tréninkový meziblok a teď už přišel odpočinek. „V novém roce pak začneme všechno skládat a pracovat na tom, aby to i na jaře v našem podání nějak vypadalo,“ říká trenér Loko Vltavín. „Je jasné, že se na nás budou chtít soupeři vytáhnout, jaro bude pořádně těžké. Ale je to výzva a my chceme skončit první. Záleží také na tom, zda hráči, o které je zájem, budou na nabídku z vyšší soutěže slyšet, nebo se to první místo pokusí uhrát s námi. Ale na férovku říkám, že nikomu nemůžu slíbit, že když se povede třetí ligu vyhrát, tak že výš opravdu půjdeme.“
René Machálek
