Přebor se blíží, co ukáží nováčci?

11. srpna 2006 08:00 » Ve fotbalovém přeboru budou letos hrát tři postupující z I. A třídy. Zatímco Aritma patří k tradičním "přeborovým" mužstvům a do nejvyšší pražské soutěže se vrací po roční pauze, Uhříněves a Háje budou v přeboru účinkovat po 14 letech, respektive poprvé v historii. Jak na tom oba kluby jsou den před začátkem soutěže a svou velkou premiérou?

Háje se těší na přebor. Chtějí hrát kosmický fotbal
Fotbalisté Hájů se připravují na historicky první zápas v přeboru. Nováček soutěže, který postoupil do nejvyšší pražské soutěže dodatečně po odstoupení Xaverova B, žije ve velké euforii. Už v sobotu ráno ho čeká první zápas na hřišti v Ďáblicích. „Myslím, že jsme konkurenceschopní, rozhodně se v přeboru neztratíme,“ tvrdí trenér Petr Sýkora.

Takže před prvním zápasem jste optimistou? Jaká je na Hájích nálada?
Nálada je úžasná, fantastická. Zvláštní příchuť tomu dává, že jsme si přebor vykopali s vlastními odchovanci. Kromě jednoho staršího kluka jsou to všichni mladíci z Hájů. Věkový průměr mužstva máme 21 let. Už jsem něco ve fotbale zažil, ale tohle je nevídané. Je to obrovský úspěch Hájů.

Úspěch vás asi těší o to ví, že nemáte na Hájích zrovna komfortní tréninkové podmínky, že?
Jsme snad jediný klub v Praze, který nemá umělou trávu. Přitom je podle mě Jižní Město největší sídliště na světě. Je to ostuda. Bohužel zatím moc nefunguje spolupráce s Městskou částí. Vždyť máme po Spartě a Slavii největší mládežnickou základnu v Praze.

Opravdu?
Máme 17 týmů. Jiné celky třeba jen pět mužstev a postaví jim umělou trávu zadarmo. My máme jenom malou umělku na trénování za vlastní peníze a taky nám pomohl magistrát.

Nemít umělou trávu je v dnešní době handicap, že?
To určitě. Může to ovlivnit i rodiče. Dnes už nikdo nechce, aby jejich děti hrály na škváře.

Zpět k mužům. Kde se v tak mladém týmu vzala taková síla?
Na Hájích jsem dva a půl roku. Tenkrát se hrálo o záchranu v I. A třídě. Ale já mám rád mladé hráče. Vytáhl jsem do áčka sedm dorostenců z týmu, který tady trénoval Michal Bílek. To je záruka kvality.

Ale přeci jen chybí zkušenosti ne?
Kluci jezdí, mají obrovský elán. Jsou na vlně nadšení a euforie. Určitá výhoda je to, že nás nikdo nezná. Jsme neokoukaní. Soupeři nás můžou nějakým způsobem podcenit. Ale kluci mají natrénováno a věřím, že to v zápasech prodají. Jelikož mám v týmu samé studenty, chodí na každý trénink. Kdybych dal dvoufázové tréninky, tak na nich budu mít pořád 16 lidí. Mám v kádru 24 hráčů, na tréninku jich je pokaždé 19. A to třikrát v týdnu.

To budete mít i silný B-tým ne?
Proto béčko máme, aby tam hráli kluci, kteří se tolik neprosadí v áčku. Rezerva postoupila do I. B třídy, což je také dílem kvalitní spolupráce. I s vedením. Stále slyším, že se s vedením na Hájích špatně spolupracuje. Nesmysl. Nemůžu si na nic stěžovat.

Stále se mi ale zdá, že je to pro přebor trochu málo. V jistých fázích zápasu je přece důležité zklidnit hru, změnit rytmus. A to v sobě vaši mladíci ještě nemohou mít. Nebo ano?
Je tady Hartman, to je třicetiletý kluk a i proto přišel Martin Lafek. Hráli jsme spolu v Německu. Je v něm velký střelecký potencionál. Taky má vůdcovské schopnosti. Kluky uklidní, poradí jim, neřve na ně. Ostatní mu z legrace říkají učitel.

S jakými ambicemi do soutěže vstupujete?
Já jsem děsně ambiciózní. V tomhle mužstvu vidím obrovský potencionál. Podle mého názoru můžeme časem myslet i na vyšší příčky. Rozhodně jsme konkurenceschopní, do přeboru patříme, což jsme na jaře dokázali. Když jsme hráli venku, chodilo na nás hodně lidí. Doma to bylo komornější. Doufám, že se to s přeborem změní.

Na co chcete diváky nalákat?
Především na dobrý fotbal. Atraktivní, běhavý. Takový anglický styl. Důrazná hra, maximální nasazení, obětavost a srdce. Takový fotbal se může líbit.

Co víte o přeboru? Sledoval jste ho?
Přebor je bezesporu kvalitnější soutěž, než I. A třída. Rozdíl mezi středem I. A třídy a špičkou přeboru je obrovský. Prvních pět mužstev z přeboru má fantastickou úroveň. Navíc se soutěž hodně posílila příchodem zkušených hráčů. A co se týče nás, tak jsme na soustředění hráli s Mohelnicí, což je také účastník přeboru 2:2. Kluci mi pak říkali, že jsme hráli fantastický až kosmický fotbal. Jestli tohle bude k vidění i v přeboru, mají se diváci na co těšit. Někdy je přebor zajímavější než liga.

Jste před začátkem nervózní?
Každý je nervózní. Ale mám dobrý pocit. Ty kluky něco učím, různé varianty a signály. Baví je to, chtějí dělat všechno. Staří mazáci by se mi třeba vysmáli. Vím, že jsou schopní to přenést na hřiště. Otázka je, jak se jim to povede. Doufám, že nebudeme hrát o záchranu, ale můžu slíbit, že budeme hrát do roztrhání těla.



Uhříněves: Rozhodně nechceme hrát o záchranu
Uhříněves slaví. Po čtrnácti letech se místní fotbalisté vrací do pražského přeboru. V nové sezoně ale budou mužstvu chybět zkušení exligoví matadoři Pert Holota s Pavlem Medynským, kteří si našli nové angažmá. Bude tým dostatečně kvalitní i bez jejich přítomnosti? Bude bojovat o záchranu nebo má větší ambice?

K tomu, aby se tým nepotácel v dolní polovině tabulky, by měl pomoci i nový člen realizačního týmu Aristidis Skondrojanis. Toho si přivedl trenér Ladislav Janoušek jako svého rovnocenného partnera. Skondrojanis naposledy působil u rezervy Břevnova v I. A třídě. „Známe se dlouho, spolupracovali jsme spolu už v Královicích,“ vysvětlil Skondrojanis.

„Pan Janoušek u týmu působil šest let a potřeboval oponenta,“ doplnil neobvyklý tah sekretář klubu Milan Chvojka. „Bylo to čistě jeho rozhodnutí.“

Jinak už to bylo se ztrátami tří největších opor. Z klubu odešli Holota, Medynský i střelec Randa, který se vrátil do Královic. Vedení klubu s jejich odchody nemohlo téměř nic dělat. Holota bydlí v Táboře a dostal nabídku pracovat jako sportovní ředitel v Sezimově Ústí. V případě Medynského, který trénuje dorostence pražské Sparty, nešlo dost dobře skloubit termíny obou mužstev dohromady, a tak zamířil o soutěž níž do Podolí.

Přesto se Skondrojanis menší kvality kádru neobává. „Myslím si, že jsme je dokázali nahradit.“

Velkou posilou by měl být hlavně Zlatník z Malešic. „Radek bude naší velkou oporou,“ hodnotí trenér Ladislav Janoušek. Dalšími nově příchozími jsou vesměs talentovaní mladíci. O dalších posilách vedení stále jedná.

Uhříněves se připravovala v areálu klubu. Mužstvo zvítězilo v přátelském duelu proti ČAFC, účastníka I. A třídy zdolalo hokejovým výsledkem 7:3. Dále tým uspěl na turnajích v Kolodějích a v domácím prostředí, kde se stal celkovým vítězem. Hořkost porážky okusil nováček přeboru v přípravě pouze jedinkrát, když nad síly celku byly Horní Měcholupy. Rozdíl v kvalitě mezi sestupujícím z divize a postupujícím z I. A třídy byl více než patrný. Měcholupy vyhrály 5:0.

I přes toto varování si klub věří, že nebude hrát jen o záchranu. „Chceme mužstvo zkonsolidovat a nemít sestupové starosti,“ potvrdil Skondrojanis.

„Rozhodně se chceme udržet v soutěži,“ dodal Chvojka, který doufám, že mužstvo nepotká stejný osud, jako kdysi Malešice. Ty také po vítězství v I. A třídě šly do přeboru, ale po roce byly zpátky v I. A třídě.

Nejvyšší pražskou soutěž by v Uhříněvsi rádi udrželi i s ohledem na to, že se jim podařilo vybudovat hřiště s umělým trávníkem třetí generace a výrazně se tak zlepšily tréninkové podmínky. „Pokoušeli jsme se několikrát získat granty, měli jsme připravené projekty,“ popisuje sekretář Chvojka. „Ale teprve po získání sponzorských darů jsme mohli s projektem výrazněji pohnout. Dohromady to trvalo pět let, ale ta dřina stála za to.“