Poslední kolo rozhodlo: rezerva Admiry se poprvé podívá do přeboru
19. června 2013 07:00 » Admira slaví postupový double. První radost zavládla v Kobylisích poté, co se divizní tým posunul z divize do ČFL. A teď si „černobílí“ připsali druhý zářez. Do přeboru totiž poprvé v historii nahlédne rezerva Admiry vedená koučem Robertem Rambouskem. O postupu rozhodla v posledním kole po výhře nad Ďáblicemi 3:1. Lídr z Dubče prohrál v Újezdě nad Lesy 1:2 a skončil o bod druhý.
Bitva o postup byla neskutečně dramatická. Jaká byla z pohledu kouče postupujícího týmu?
My jsme měli ztrátu, takže jsme vlastně byli rádi, že to takhle bylo. Pochopitelně bychom byli raději v pozici áčka Admiry, které mohlo slavit čtyři kola před koncem soutěže, ale my jsme doháněli manko. Bylo to něco jiného, ale povedlo se a máme všichni velkou radost.
Na dálku jste se přetahovali o první místo s Dubčí, které stačil i bod k postupu. Věděl jste o tom, jak si vedl konkurent?
V poločase jsem se dozvěděl výsledek, rodiče hráčů měli na zápase internet a výsledek znali. My jsme to ale klukům neříkali, starali jsme se o náš zápas. První podmínkou, abychom na postup mohli myslet, bylo, abychom sami získali tři body. To bylo hlavní. Chtěli jsme vyhrát a nakonec se nám to povedlo.
Jednoduché to ale nejspíš nebylo. V dresu soupeře hrálo několik bývalých fotbalistů Admiry, na lavičce byl navíc bývalý asistent z Admiry František Peřina. Zápas provázelo i několik emotivních situací…
Emoce tam byly, to je pravda. Hráč Ďáblic dostal zaslouženě červenou kartu, trenér soupeře pak nakopl do hřiště balon a rozhodčí ho vykázal z lavičky. Já bych řekl, že v první půli se ale hrál dobrý fotbal, po přestávce to bylo trochu rozbité. Soupeř hrál o deseti a taky v tom vedru ubývaly síly.
A váš tým také ztratil vedení o dvě branky, inkasoval a bylo zaděláno na drama. Jak jste se cítil?
Byla to pro nás komplikace, protože kdyby soupeř vyrovnal, tak jsme všichni věděli, že remíza je pro nás špatným výsledkem. Byl jsem v hrozné pozici, z lavičky nešlo nic udělat, tep jsem měl pořádně vysoký. Naštěstí se nám pak povedlo dát třetí branku a ta nám dala klid. Tedy aspoň, co se týče našeho zápasu.
Vedoucí áčka Admiry Štefan Krížo v minulosti působil v Újezdě, nenahlásil vám alespoň konečný výsledek ze zápasu Dubče?
Ne, ne, toho jsem viděl až odpoledne. Na výsledek utkání jsme čekali na hřišti nějaké tři, čtyři minuty. Věděli jsme, že Dubeč prohrává jen o gól, bylo to drama. Nakonec už ale v Újezdě branka nepadla a my jsme mohli slavit. Připravené jsme nic neměli, nějaká postupová trička, nebo něco podobného. Nechtěli jsme to zakřiknout.
O to, že byste přišli o oslavu, jste ale nemuseli mít obavu. Slavilo přece klubové áčko, ne?
To je pravda. My jsme měli za každých okolností v plánu rozlučku, byl slavnostní oběd. Je ale pravda, že když jsme sezonu zakončili oslavou postupu, bylo to všechno veselejší. Pak jsme šli všichni zatleskat áčku Admiry. Jeho hráči nám hodně pomohli.
Byl to klíčový bod vašeho postupového snažení?
Bylo to hodně důležité. Chodili k nám teď i kluci, co byli v základní sestavě divizního týmu. A patří jim velký dík, jak k tomu přistoupili, moc se nám jejich pomoc hodila. Nic neodflákli, byli v naší sestavě cítit. Dávali důležité góly, nebo je přihrávkou dokázali připravit. Zvedali naši hru. Spolupráce s áčkem fungovala báječně a já musím poděkovat trenéru Tesařovi za to, jak nám vycházel vstříc. Další věc, která nám hodně pomohla, byla odmakaná zimní příprava. Hodně kluků se taky chystalo s áčkem. A pak tam bylo důležité vítězství v Dubči, rozhodli jsme o něm v poslední minutě. Nebýt toho, vypadalo by to jinak. Ale to už nemá cenu řešit.
S posilami z divize jste asi měli cestu za postupem o něco snadnější. Soupeři možná mohou cítit trochu křivdu, když takovou hráčskou injekci nemohli využít, ne?
Byla to pro ně nevýhoda, ale myslím si, že každý soupeř, který by podobnou šanci měl, tak by jí v naší situaci taky využil. My jsme na jaře prohráli jediný zápas, s béčkem Vyšehradu, a tam zářil v dresu soupeře Kavka. Ten nastupoval v divizi, nám pak jeden gól dal a druhý připravil. Prohráli jsme 0:2 a bylo to. Podle mého ten hráč má kvalitu na třetí ligu.
Co na dvojitý postup říkalo vedení klubu?
Určitě bylo spokojené. Já tady chci ale zdůraznit, že předseda Admiry Potůček i manažer Lapka pozorně sledovali, jak si vedeme. Chodili na naše zápasy už během zimy a vydrželi to i na jaře. Musím říct, že byl z jejich strany cítit ohromný zájem. My si toho vážíme a jsme rádi, že jsme je mohli potěšit.
Zmínil jste, že oslavy nebyly plánované, jak jste si je tedy užili?
Bylo to parádní. Kluci dostali kýtu od sponzora. Byl tam i jeden sud, a pak vlastně jeden z fanoušků slíbil týmu sto piv, takže to byl další sud. Teklo hodně piva a šampaňského. Slavili jsme všichni dohromady i s fanoušky, v jedenáct večer jsem to ale zabalil a šel si odpočinout. Kluci ještě vyráželi na diskotéku, ale u toho už jsem nebyl.
Očima ďáblického trenéra Františka Peřiny
„Myslím, že jsme odehráli s béčkem Admiry hodně kvalitní zápas. Nechci se nikoho dotknout, ale utkaly se dva nejlepší týmy soutěže. V Admiře jsem působil čtyři roky, klub mám pořád v srdci, proto mám z jejího postupu radost. Její áčko postoupilo do třetí ligy a pro klub bude dobře, když bude mít rezervu v přeboru. Myslím, že to v Admiře vedou dobře, dělají správné kroky a já jim k postupu obou celků gratuluji. Zápas jsem nedokončil na střídačce, po sedmdesáti minutách jsem řekl ostřejší slovo směrem k rozhodčímu a musel ven. Do té doby jsem ale mlčel. Rozhodčí proti nám odpískal penaltu po zákroku, který byl metr mimo vápno. Naopak v náš prospěch jasný pokutový kop nenařídil. Navíc byl náš kapitán vyloučený za zákrok ve středu hřiště, kde byl podle mého i míč. Nedá se nic dělat, prohráli jsme, v další sezoně se budeme snažit být v Ďáblicích zase lepší.“
René Machálek
Fotogalerii ze zápasu Admira B - Ďáblice od Pavla Jiříka st. najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!
