Plánička slaví čtyřicátiny – už ne jako hráč, ale jako trenér Královic

30. srpna 2012 14:00 » Pokud se 15. září potkají na hřišti ve vzájemném souboji s Pavlem Mrázem z béčka Bohemians Praha, bude jim dohromady 84 let. Kdo ví, zda ale ke střetu „fotbalových kmetů“ Pražská teplárenská přeboru mužů vůbec dojde, neboť Jiří Plánička se v Královicích přesunul z pozice hrajícího asistenta do role trenéra. V úterý 4. září oslaví čtyřicáté narozeniny a do zápasů prý naskočí při velké marodce.

Dost možná by ještě pravidelně hrál i v této sezoně, jenomže při posledním utkání v červnu se zranil. Odnesl to lýtkový sval a od té doby nehraje. Tělo, byť dlouhá léta trénované, se přece jen nedokáže zregenerovat a zranění zahojit tak rychle, jako třeba ve dvaceti. „Věk se projevuje, tělo už má opravdu dost. Jsem alespoň vděčný za to, že mě zranění potkalo až na závěr kariéry. Možná ještě do zápasů naskočím, ale jen pokud to bude nezbytně třeba,“ říká Plánička.

Na posily z B-týmu mohou jen stěží v Královicích spoléhat, rezerva totiž hraje pouze II. třídu, a tak její hráči nemají potřebnou výkonnost.

S fotbalem začínal Plánička v klubu TJ Jižní Město Chodov, až později se přesunul do Královic. Valnou část své kariéry však strávil ve Slavoji Vyšehrad, kam si jej přivedl tehdejší trenér Milan Štefeček. To bylo „Pláňovi“ 21 let.

Na Vyšehradě prožil svá nejkrásnější fotbalová léta. Zažil tu postupy i pády a také řadu trenérů: kromě Milan Štefečka ještě Františka Myslivečka, Jaroslava Peřinu, Františka Jakubce, Václava Knížka a Vladimíra Hrušku. K největším zážitkům patřila zejména pražská derby, na něž se scházelo na Vyšehradě až k tisícovce diváků: „Střížkov, Uhelné sklady nebo Libuš, to byla prestižní derby. Nejvíc diváků však přišlo na utkání Vyšehradu s béčkem Sparty, okolo dvanácti set. Krásná léta, skvělí spoluhráči a velcí kamarádi, to už se nevrátí,“ zasní se nostalgicky.

Největší úspěch zažil v dresu „šemíků“ pod trenérem Myslivečkem, a sice dva postupy za sebou: nejprve z přeboru do divize a rok nato z divize do ČFL. „Na pana Myslivečka vzpomínám moc rád, i když byl přísný. Měl už na svém kontě zisk mistrovského titulu se Spartou, kterou vedl spolu s Vladimírem Táborským. Ale i s dalšími trenéry jsem vycházel dobře, nikdy jsem s nimi neměl problém. Byli jsme spíš kamarádi,“ vzpomíná Plánička. Řadu let vedl tým Vyšehradu do zápasů v roli kapitána, diváci jej znali jako poctivého dříče ve středové řadě.

V civilním zaměstnání byl původně řezníkem, jímž se vyučil, později přešel na stavařinu, které se věnuje dodnes. „Přes den zedničina, odpoledne pak tréninky, je to docela fyzicky náročné. A často teď musím ještě v noci vstávat k dceři. Narodila se nám v dubnu, na čarodějnice, takže věnuji čas i rodině,“ poodhaluje své soukromí.

Na Vyšehradě byl nejen klíčovým hráčem, ale později i správcem. Ke všemu v době, kdy tam probíhala rozsáhlá rekonstrukce areálu a hřiště. Později si zahrál i regionální soutěž v Německu, na domácích trávních pokračoval v nižších soutěžích: Lety, Řevnice a nakonec návrat do Královic, tehdy v I. A třídě.

V sezoně 2010/11 Sokol postoupil dodatečně do přeboru a všeobecně se čekalo, že bude hrát jen o záchranu. Nestalo se, hlavně na podzim měl výborné výsledky a nakonec obsadil osmou příčku, tedy v první polovině soutěže. Lví podíl měl na tom právě Plánička, který byl portálem fotbalpraha.cz vyhlášen celkem osmkrát hvězdou zápasu!

„V minulé sezoně jsme vedli mužstvo v roli hrajících koučů s Jirkou Novákem. Ten teď už jen hraje a trenérskou dvojici tvořím společně s Honzou Hegedüsem, který přišel z Kunratic. S vedením klubu jsme se domluvili, že už skončím s hraním a naskočím jen v případě nouze. Hrající kouč na této úrovni, to už není moc dobré. Určitý odstup přece jen není na škodu,“ myslí si Plánička. „Uvidíme, jestli to bude mezi mnou a hráči fungovat. Třeba po půlroce skončím, nebo se bude naopak dařit. Alespoň start do sezony nám vyšel, byl bych rád, aby to pokračovalo dál.“

Po dvou kolech mají jeho svěřenci plný počet šesti bodů, v premiéře vyhráli na Zličíně a poté doma zdolali nováčka z Bílé Hory. „Nechci hovořit o konkrétních cílech, spíš jde o to, abychom věděli, že má naše práce nějaký smysl. Když budeme vyhrávat, bude se o Královicích psát a sami kluci z toho budou mít radost. A také motivaci do dalších zápasů. Nemám rád, když si mužstvo dává za cíl jen boj o záchranu a nic víc. Budeme-li tak do pátého místa, a k tomu ještě zneklidňovat vršek tabulky, přitáhne to sem do Královic, i na zápasy venku, diváky. A o to jde,“ říká s rozvahou kormidelník mužstva, které má své sídlo de facto na východním cípu Prahy. Nebo spíš ještě kousek za ním.

K favoritům nejvyšší metropolitní soutěže řadí Libuš a Třeboradice, přestože ty mají po dvou kolech jen bod. O špičku mohou podle něj znovu hrát béčka Bohemians Praha a také Motorletu. „Libuš bych přece jen viděl jako favorita číslo jedna,“ říká.

Úterní jubileum oslaví, ale ne nějak bouřlivě. „Na to ani nejsem. V klidu si sedneme tady s klukama z týmu, a pak doma s rodinou a příbuznými,“ dodává Plánička.


Jiří Plánička
narozen: 4. září 1972
post: záložník
kariéra: Jižní Město Chodov, Královice, Vyšehrad, Stammheim (Něm.), Lety, Řevnice, Lety, Královice

text a foto: Denis Postler