Pikantní přestup v Praze: Vltavín přišel o Pavlatu, bude hrát na Žižkově

6. ledna 2016 07:00 » Užil si podzim snů. Jablonecký odchovanec Michal Pavlata si po dvouletém stagnování v druholigovém Ústí nad Labem konečně zahrál fotbal. A dobrý fotbal. Kopal totiž třetí ligu za Loko Vltavín, jemuž pomohl na první místo tabulky. Teď se ale stěhuje ke konkurenci: kývl na nabídku Žižkova. „Snad je to pro mě v kariéře krok dopředu,“ říká 22letý záložník.

Vltavínu se podzim povedl náramně. Co jste na tem půlrok říkal?
Byl jsem v klubu moc spokojený. Hodně se nám dařilo, sedli jsme si. Až jsem byl překvapený, jak to vlastně po té dvouleté absenci od fotbalu, kterou jsem měl v Ústí, všechno šlo. Šest nebo sedm kluků v Lokádě jsem ale znal, všechno bylo v pohodě.

Když jste nenastupoval, muselo to být pro vás hodně těžké období. Jak jste se s ním vyrovnával?
Bojoval jsem a nikdy se na nic nevykašlal. Snažil jsem se tomu dávat maximum. Musím taky přiznat, že jsem z Ústí měl původně namířeno do čtvrté německé ligy, už jsem tam čtrnáct dní i trénoval, ale nakonec mi řekli, že koupili někoho zkušenějšího z tamní třetí ligy. A já si musel hledat nový klub.

A jak jste natrefil na Vltavín?
Ve Vltavínu hraje Jablonečák David Podzimek, tak jsme se bavili a nakonec jsem se v klubu dohodl. Podzim vyšel fakt parádně, měl jsem zase radost z fotbalu.

Na co vás vůbec do Vltavínu spoluhráč Podzimek nalákal?
Prioritní pro mě bylo, abych hrál. Už jsem si po těch dvou letech v Ústí nemohl dovolit další pauzu, koukat třeba na peníze. Čtvrtá liga v Německu byla v tomhle směru jinde. Ale s Vltavínem jsme se dohodli a klapalo to. David říkal, že je v klubu skvělá parta a tréninky jsou tam porovnatelné s druhou ligou. Všechno, co říkal, se potvrdilo. S nikým v klubu jsem neměl problém, byla tam příjemná atmosféra. Kluci se povzbuzovali a vyhrávalo se. Bylo to fajn.

Zní to jako fotbalová pohádka. Jenže pro vás po podzimu skončila a míříte na Žižkov. Jak se to seběhlo?
Po podzimu jsem si myslel, že budu dál ve Vltavínu. Když jsme se s trenérem bavili, tak jsem mu i říkal, že se mi v klubu líbí. Jenže pak přišel Žižkov a nasadil mi brouka do hlavy. Nejvíc asi financemi, co mi nabídl. A taky jméno Žižkova hrálo roli. Je to klub s velkou tradicí a bohatou historií. Tak mi vrtalo hlavou, že by to mohl být krok dopředu.

Nakonec jste se rozhodl ten krok udělat a dal Vltavínu sbohem. Bylo to těžké?
Trochu jsem se bál. Z minulých sezon jsem slyšel ledacos, jak to tam chodilo. Kluci v týmu mi ale říkali, že teď peníze chodí tak, jak mají. Všechno je v normálu. Tak snad to tak bude i dál.

Trenér Kronďák řekl, že ta nabídka byla na třetí ligu neodmítnutelná. Jak ji hodnotíte vy?
Asi se to tak dá říct. Takové peníze jsem neměl ani ve druhé lize.

Bylo to pro vás signálem, že chce Žižkov útočit na postup?
Určitě je v pozici, ze které se o postup dá poprat. Beru to tak, že to s útokem na postup myslí vážně.

A vy jste musel říct trenéru Kronďákovi, že ve Vltavínu končíte…
Měl jsem rozporuplné pocity. V klubu mi bylo dobře a taky jsem dobře hrál. S trenérem Kronďákem jsme si hodně sedli. Mluvili jsme spolu na rovinu. Takže jsem mu hned řekl o zájmu Žižkova. Ze začátku jsem jejich nabídku odmítl, ale oni mi vylepšili podmínky. Trenér Kronďák vždycky dával přímou odpověď, to se mi líbilo. Já jsem během kariéry zažil, že mi lidi lhali do obličeje. Takový on není, máme skvělý vztah. Já jsem podobný, vždycky jsem říkal pravdu do očí.

A on z vašeho rozhodnutí neměl radost. Co na to řekli spoluhráči?
Povídali, že je jim líto, že jdu pryč. Hodně jsme se za ten půlrok skamarádili. Bavili jsme se o té nabídce a vzali to, říkali, že kdyby byli na mém místě, tak by to udělali taky. Takže teď jsem hráčem Žižkova a pokusím se odvádět ty nejlepší výkony ve Viktorce.

Už vám někdo připomněl, kdy se hraje derby? Nebo jste na to koukal sám?
To teď nevím. Nepamatuji se přesně. (směje se) Je jasný, že pro tým budu muset vypsat nějakou odměnu.

Přesunul jste se do týmu, který ztrácí na Vltavín s Chrudimí deset bodů. Jaké jsou podle vás šance, že se Žižkov dostane na postupové místo?
Kdyby to s druhou ligou vyšlo, tak by to teda asi byla hodně velká oslava. Myslím, že při té ztrátě a když si vezmu, jakou kvalitu má Vltavín, vidím to tak, že by se muselo tak šestnáct zápasů vyhrát za tři body.

Vltavín startuje přípravu až v pondělí. Co už máte za sebou na Žižkově?
My jsme začali už teď v pondělí. Pro mě to ale bylo takové zvláštní. Já jsem už poslední dva zápasy na podzim nehrál kvůli zranění kolena, říkali mi, že mám natažené vazy. A teď jsem byl na magnetické rezonanci. Výsledky ještě nemám, ale doktor říkal, že to vypadá na prasklý meniskus. Takže mě nejspíš čeká pauza na tři týdny. Člověk si ve finále uvědomí, jak důležité je zdraví. Už se moc těším, až budu v pohodě a budu makat, abych na jaře navázal na tu vydařenou první půlku sezony.


Očima trenéra Vltavínu Radka Kronďáka
Jsem zklamaný, že jde Michal pryč. Pro Vltavín je to velká ztráta, byl to jeden z klíčových hráčů. Je herně i takticky vyspělý. Nekazil, necpal se do věcí, kam neměl, naopak věděl, kde má stát. Je to pro Vltavín ztráta po fotbalové i lidské stránce. Pochopil bych, kdyby šel do druhé ligy. Jde na Žižkov, který mu dal neodmítnutelnou nabídku. Protože jsme spolu vždycky jednali férově, tak jsem mu nakonec řekl, že se mu nedivím, že to vzal.

René Machálek