Peníze za každý gól, teď vlastní kalendář: Fotbalisté Horních Měcholup B se dali na charitu

21. ledna 2011 07:00 » Už i fotbalisté Horních Měcholup B mají svůj vlastní kalendář. Nevznikl ale proto, aby se hráči z I. A třídy zviditelnili – je to už druhý charitativní projekt týmu ve prospěch nadace Kapka naděje, která podporuje děti, jenž onemocněly leukémií. „Kalendář nás lákal z toho důvodu, že přispějeme na dobrou věc a ještě po nás zůstane něco hmatatelného, z čeho budeme mít radost,“ říká Petr Janďourek, 32letý záložník Horních Měcholup B a hlavní organizátor.

Kdy vás napadlo, že se zapojíte do charity?

Když jeden z našich spoluhráčů, trenérův syn, měl nález na rakovinu. V tu chvíli jsme si řekli, že i z I. A třídy bychom se mohli pokusit něco udělat. Byl to spontánní nápad, který vzniknul u piva. Vymysleli jsme, že za každý náš vstřelený gól v mistrovských zápasech přispějí všichni hráči z týmu 50 korun. Tahle akce se jmenovala „Hrou k radosti, góly k naději“. Bavilo nás to, měli jsme opravdu velkou radost z každého gólu. Udělali jsme si vlastní logo, dali jsme si schůzku se zástupci Kapky naděje, kterým se to líbilo, ale dívali se na nás trochu podezřele.

Proč?

Asi si říkali, že jsme mladí kluci, kteří něco chtějí dělat, ale těžko říct, jestli to dotáhneme do konce. U nás v kabině padá hodně nápadů, ale je pravda, že tam nebyl nikdo, kdo by je sbíral a zrealizoval. Tak jsem se toho jako nejstarší hráč v týmu ujal. Ta první akce proběhla v minulé sezoně, vybrali jsme 25 200 korun, které jsme předali Kapce naděje. Bylo to dojemné, uskutečnilo se to na zápase našeho áčka, přišla tam zástupkyně Kapky s malou holčičkou, která měla roušku. Měli jsme z toho opravdu dobrý pocit. V Kapce byli nadšení, ale my jsme byli spokojení tak napůl.

Vždyť 25 tisíc korun na jeden ryze amatérský fotbalový tým není málo...

Bylo fajn, že jsme vybrali tolik peněz, ale měli jsme ambici, že přemluvíme ke spolupráci spoustu dalších klubů, což už se nám nepovedlo. Asi nám chyběla větší propagace, tohle jsme nezvládli. Některé kluby jsme oslovili, ale asi se bály, že nám dají peníze a ty nepůjdou tam, kam by měly jít. Nepřidal se nikdo. Přitom těch 50 korun za gól nebylo striktně daných, každý si svůj příspěvek mohl určit sám, nepovedlo se. Kapka naděje v prvním roce moc nepomůže s nějakou prezentací, protože lidí, kteří se hlásí, je hodně. Teď už k nám mají jiný přístup, když vidí, že jsme schopní to dotáhnout. Asi by nám pomohli víc, ale my jsme se rozhodli pro charitativní kalendář.

Peníze za góly už tedy vybírat nebudete?

Ne. Není to z nechuti pokračovat, ale s nadací musíte podepsat smlouvu a já bych nerad podepisoval něco, co pak může skončit trapasem. V Měcholupech je hodně studentů, teď musíme platit příspěvky, je možné, že by se ty peníze za góly prostě nevybraly. Rozhodli jsme se pro kalendář – kolik kusů prodáme, tolik bude peněz. Je to méně zavazující. Myslím, že nemusíme mít černé svědomí, že ta akce nebude pokračovat. Kdyby něco podobného udělal každý klub, bude to prima.

To jste byli v minulé sezoně trochu pod tlakem, abyste dali co nejvíc gólů, ne?

(Usměje se) Když jsme šli na úvodní prezentaci, představovali jsme se a postupně říkali, co bude kdo dělat. Byl tam s námi náš útočník, u kterého jsme řekli, že tenhle nebude dělat nic, jen dávat ty góly. Na začátku sezony se nám moc nevedlo, už to vypadalo, že nám ta akce přinesla smůlu, ale nakonec jsme dali solidních 36 gólů, ty jsme vynásobili 50 korunami a počtem hráčů. Vyšlo těch 25 200 korun.

Teď je tady nová akce. Proč právě kalendář?

Z toho důvodu, že po nás zůstane něco hmatatelného, z čeho budeme mít radost a odneseme si to domů. Není to jenom vzít peníze a dát je na účet.

Jak kalendář vypadá?

Nechtěli jsme na něm být prvoplánově ve fotbalových pozicích, i když jsme to nikomu nezakazovali. Každá dvojice si mohla vymyslet, jak se chce fotit. Dělám v reklamní agentuře, takže jsem sehnal fotografa, který nás nafotil zadarmo, já jsem to graficky zpracoval, sehnal jsem i ateliér na focení a zprodukovali jsme to.

Jsou kalendáře ještě někde v prodeji?

Byly v prodeji v restauraci u hřiště, ale jen se po nich zaprášilo. Nedělali jsme nějaký velký náklad, spíš jsme chtěli, abychom si kalendáře koupili mezi sebou, nejsme nějak mediálně známí, asi bychom je těžko prodávali ve velkém, což ani nebyla naše ambice. Teď probíhají dotisky na objednávku, kdo chce, může si o kalendář říct. Sehnali jsme docela levně tisk, náklady na kalendář jsou sto korun, prodáváme ho za dvě stovky, takže stovka jde na charitu. Už jsme prodali, tuším, 110 kalendářů, takže teď máme částku 11 tisíc korun.

Chystáte i něco dalšího?

Rádi bychom. Já mám teď v kabině uši nastražené, poslouchám, co z kluků vypadává. Oni mají spoustu nápadů, i když něco jsou blbosti. Vybírám si ty nejlepší věci a přemýšlím o tom, jestli bych nějak mohl využít své kontakty, jak to spojit s fotbalem a udržet na úrovni Horních Měcholup, abychom dosáhli něčeho dalšího.

Jaké nápady třeba padají?

Teď tam někdo říkal, že uděláme video, nebo uspořádáme koncert. Chceme udělat něco, co by pobavilo. Ale má to své limity, nemůžeme se třeba pustit do dárcovských sms, to už není úplně jednoduché zařídit. Každopádně ještě něco vymyslíme.

Proč jste si vůbec vybrali právě Kapku naděje?

Bylo to kvůli diagnóze našeho spoluhráče. Kapka naděje je docela na očích, bylo to první místo, kam jsme zacílili.

A jak to teď s vaším kamarádem vypadá zdravotně?

Už je v pořádku, tenhle příběh má happy end.

-tru-

Více o kalendáři fotbalistů Horních Měcholup B (i s fotografiemi) čtěte v únorovém čísle magazínu Pražský fotbalový Speciál.