Parádní kousek dorostenců Admiry! Po roce se vrací do České ligy

Dlouho jste působil ve Slavii, ale na konci října jste se posunul do Admiry. Bral jste to jako výzvu?
Slavii jsem opustil po třinácti letech a rozhodl jsem se pro práci v menším klubu. Poznával jsem nové prostředí, bylo to něco nového, ale je tu znát, že na Admiře jsou lidé, kteří mají fotbal vážně rádi. Chtěli jsme Admiru do vyšší soutěže zase vrátit.

Asi jste si oddechl, když se to povedlo...
Cítil jsem velkou odpovědnost. Třeba kvůli takovým lidem, jako je pan Vavruška, který je v klubu přes padesát let a spoustu lidí tu pamatuje z doby, kdy byly ještě děti. Takže jsem moc rád, že se to povedlo a Admira je zpátky.

V jednom z rozhovorů jste říkal, že vás pan Vavruška trochu hecoval. Moc si to neumím představit, jak to probíhalo?
Bylo to všechno v dobrém. On mě třeba zastavil, smál se a říkal: V tom Vyšehradu jsou ale šikovní hráči, mají i dobrého trenéra Hrušku, to bude hodně těžký soupeř.

A co jste na to odpovídal?
Že kdo se bojí, tak nesmí do lesa. A uklidňoval jsem ho, že máme v Admiře taky dobré kluky. A jsem rád, že se to potvrdilo. Takže postup do ligy dorostu mě těší kvůli Admiře jako klubu, a pak taky speciálně právě kvůli panu Vavruškovi. Já jsem mu ho slíbil. Věřím, že jsme mu udělali obrovskou radost. Není nic hezčího, než když můžete potěšit takového patriota, jako je on.

Váš tým soutěži dominoval, pod vaším vedením ani jednou neprohrál. Byl jste u 15 výher a jedné remízy. Čekal jste takovou dominanci?
Přišel jsem do nového klubu a na rovinu jsme řekli, že v nižší kategorii 16 a 17 nám půjde hlavně o to, aby se kluci zlepšovali. V devatenáctce jsme měli ale jasný cíl vybojovat postup, což se povedlo. I když tedy nakonec šel nahoru i náš největší soupeř Vyšehrad. Že to bude z naší strany takhle dominantní, to jsem nečekal. Každopádně chci říct, že tenhle náš postup je úspěchem nás všech na Admiře.

Čím si nadvládu svých svěřenců vysvětlujete?
Těší mě, že se povedlo nastartovat směr, kterým chci, aby tým šel. Moje filozofie je taková, že chci, aby můj tým nastřílel vždycky hodně gólů a pochopitelně víc než soupeř. Takže já jsem raději, když vyhrajeme třeba 4:3 nebo 5:4, než 1:0. Šlo mi o to dostat do hlavy klukům, aby přemýšleli jinak. Aby byli odvážní, nebáli se udělat chybu. Jasně, že se nějaký gól třeba dostane, ale my budeme předvádět útočnou hru, bude to bavit hráče, diváky.

A tenhle cíl se vám také povedlo splnit, že?
Využil jsem jen potenciálu, jaký v tom týmu byl. Měli jsme tam velké osobnosti jako jsou Zima, Kvapil, Čížek, Karel, Šálek, Fric, Pavlata. Tohle byla osa úspěšného týmu.

Však se také někteří hráči během víkendu objevili v zápase vašeho výběru, pak stihli i zápasy za áčko v divizi a rezervu v pražském přeboru.
Myslím, že spolupráce s prvním týmem a trenérem Tichaiem, stejně jako s přeborovým béčkem, byla dobrá. Když byl zájem, tak jsme kluky pouštěli i do vyšších kategorií. Ale v určité chvíli jsme potřebovali, aby se soustředili jen na náš tým. A tak se to uťalo a kluci chodili už jen za dorost. Ale jak jsem říkal, máme dobré, šikovné hráče, je tam potenciál.

Ten budou moc mnozí potvrdit ve vyšší soutěži. Má na ni Admira sílu?
Všichni víme, že to bude daleko náročnější, ale znám kluky a věřím jim. Možná to bude extrémně náročné, ale já věřím, že to zvládneme. Samozřejmě, že cíl budeme mít jiný. Teď jsme chtěli vyhrát přebor, tady budou cíle skromnější. Budeme se chtít vyhnout problémům, které jsme v té soutěži měli naposledy. Musíme být dobře připravení a můžu všem slíbit, že se do toho pořádně opřeme.

René Machálek, sport.cz