Opodstatněné i absurdní, řekl o svém vyloučení obránce Kaliba z ČAFC
21. dubna 2015 15:00 » Sobotní zápas Pražská teplárenská přeboru ČAFC - Libuš nabídl divákům snad vše: šest gólů, pohledné útočné akce, tvrdé souboje a také velkou porci emocí, z čehož vyplynula i červená karta pro domácího obránce Jana Kalibu. Přesilovku pak hosté využili k vyrovnání na konečných 3:3. „Spoluhráčům jsem se omluvil, byla to hloupost. Vyloučení bylo opodstatněné, ale také naprosto absurdní,“ říká Kaliba.
Čekali jste těžký zápas? Libuš se po špatném vstupu do jara zvedla.
S Libuší čekáme vždycky těžký zápas po všech stránkách, což se bezezbytku naplnilo. A k tomu jsme si ho sami udělali ještě těžší...
Problémem asi byly neproměněné šance v prvním a na začátku druhého poločasu, že?
Hlavním problémem bylo nakonec mé vyloučení. Věřím, že v jedenácti bychom spíš čtvrtý gól přidali, než třetí dostali. Šancí jsme neproměnili dost, ale i na tři góly bychom měli vyhrávat, takže v tomhle ohledu byly problémem spíš branky lacino inkasované, řekl bych. Udělali jsme z Libuše asi nejefektivněji zakončující tým kola. Na to, jak často byli nebo spíš nebyli její hráči před naší brankou, jsou tři góly opravdu hodně.
Ve druhém poločase to hodně jiskřilo a vzešla z toho i vaše červená karta. Co se stalo?
Pokud jde o to, co se stalo před druhým poločasem, bude asi lepší zeptat se někoho z Libuše nebo rozhodčího, třeba z toho bude sólokapr... Pokud jde o červenou kartu, byla to moje zkratová reakce na jednání protihráče a rozhodčího. Vyloučení opodstatněné, ale když ho zasadíme do kontextu, tak naprosto absurdní - za kontakt s hráčem, který už měl být ze hřiště pryč. Nejprve do mě v přerušené hře ze tří metrů zezadu vší silou napálil míč se slovy, že mi ho přece podává. V pravidlech je tohle docela jasně popsáno jako hrubé nesportovní chování, za které je nikoli možné, ale nutné udělit červenou kartu. Jenže sudí Cichra si vytvořil pravidla vlastní, dal mu jen kartu žlutou, pak nereagoval na protihráčovy hlasité vulgarity, i když byl pár metrů od něj. Po jedné z nich jsem sebou trhnul směrem k protihráči a než jsem svůj afekt stihl ovládnout a pohyb zastavit, dotkl jsem se podrážkou protihráčovy špičky, ten upadl, zakřičel a bylo to. Těžko mu něco vyčítat, byla to moje hloupost a neukázněnost, za kterou jsem se spoluhráčům omluvil. Rozhodčí navíc tohle protihráčovo chování legitimizoval a nejzkušenější fotbalista Libuše Müller šel svým spoluhráčům ve vulgárním projevu příkladem - také bez povšimnutí. Až budou bývalí ligoví hráči předávat své zkušenosti ušlechtilejším způsobem a rozhodčí sotva plnoletí nebudou při zápasech chránit provokující mužstvo a šikanovat to, které jen chce hrát fotbal, bude nás, co máme fotbal na téhle úrovni za příjemného doplňkového koníčka, bavit to sobotní vstávání podstatně víc.
Berete konečnou remízu jako ztrátu?
Když se podíváme na tabulku nebo na záznam zápasu, těžko ji můžeme brát jinak.
Na jaře se vám daří, ještě jste neprohráli? V čem je vaše síla?
V tom, že se zranil střelec Mašlej a soupeři teď nevědí, koho dřív bránit. Ale vážně - je to trochu záhada při všech těch zraněních důležitých hráčů v první půlce jarní sezony. Ale povedly se nám první zápasy, nemusíme se na rozdíl od loňska ohlížet za sebe, hrajeme tím pádem uvolněněji, věříme si a odráží se to ve výsledcích.
Od druhých Uhelných skladů vás dělí jen tři body, pošilháváte po nejvyšších příčkách?
Uhelné sklady jsme dvakrát porazili, takže bych řekl, že nemusíme ani pošilhávat, můžeme se dívat vzhůru celkem zpříma. Ale teď nás čeká série zápasů s týmy z horní poloviny tabulky, během ní se ukáže, jestli se budeme na nejvyšší místa pořád jenom dívat, nebo se na nich usadíme.
Čeká zápas v Královicích, kterým se teď opravdu nedaří. Jaký to bude, podle vás, zápas?
Abych pravdu řekl, tak to opravdu neumím odhadnout, protože posledním výsledkům Královic moc nerozumím. Ale tak nějak tuším, že s námi nebudou chtít prohrát.
Michal Káva
