Odborník na mládež ve Slavii: Až bude stadion, půjdeme ještě nahoru
6. dubna 2007 08:00 » Ve Slavii působí teprve rok a půl, ale už toho stihl hodně. Perfektně zvládl organizaci halového turnaje Bican cup, jehož je ředitelem a v současnosti je také zodpovědný za provoz Sportovního centra mládeže. Řeč je o Michalu Prokešovi, trenérovi dorostenců Slavie, kterého pracovní povinnosti odvály z rodné Moravy do hlavního města, kde začal působit u mládeže na nejvyšší úrovni.
Věnoval jste se fotbalu předtím, než jste začal trénovat?
Fotbal jsem nikdy profesionálně nehrál. Nejvyšší soutěž, kterou jsem kdy zkusil, byla třetí liga v Zábřehu na Moravě. S fotbalem jsem skončil poměrně brzy, asi ve 29 letech. Již v té době jsem trénoval v Zábřehu přípravku. Měl jsem pocit, že bych se měl vzdělávat, a tak jsem úspěšně absolvoval trenérskou licenci B. Fotbal jsem začal hrát už vyloženě pro zábavu v Lošticích, což je poblíž Olomouce. Začal jsem tam působit jako trenér u dospělých i u mládeže. Během dvou let jsem si udělal A licenci a přišla nabídka z Mohelnice, což je ekonomicky poměrně silné město. Já jsem v Mohelnici bydlel, proto jsem nabídku akceptoval. Vybudovali jsme novou mládežnickou strukturu. Věnoval jsem se přípravě materiálů, obětoval jsem tomu spoustu času.
Do širšího povědomí jste se dostal díky vašim schopnostem pracovat s technikou, je to tak?
Ano, po určité době jsem se naučil pracovat s různými fotbalovými animacemi, dělal jsem sestřihy a jako držitel A licence jsem na školení trenérů začal přednášet videotechniku a zónové bránění. Tím jsem se dostal hlouběji do povědomí.
Kam se poté ubíraly vaše kroky?
Osobní život mě zavál do Prahy. V té době jsem ještě trénoval v Mohelnici, kam jsem dojížděl. Dostal jsem nabídku ze Sigmy Olomouc. Zvažoval jsem tuto možnost, ale tehdejší sportovní ředitel Slavie pan Říčka mi nabídl trenérský post u dorostu. Bez váhání jsem jeho nabídku přijal. To byla práce, kterou jsem vždycky chtěl dělat. Problematika mládeže ve vrcholovém pojetí mi vždy byla blízká.
Jak dlouho působíte ve Slavii?
Rok a půl. Začínal jsem u C dorostu. Pan Říčka odešel do Chelsea a jeho nástupcem se stal pan Šrámek. Vzhledem k mým organizační schopnostem jsem dostal na starost Sportovní centra mládeže. Ty spíše než o tréninku jsou o organizaci.
Vy máte pod patronátem SOU Zelený pruh. Panuje spokojenost ze spolupráce?
Jsem zatím mile překvapen. Jsem přesvědčen, že vše souvisí s osobou doktora Bureše. Je to člověk, který fotbalu ohromně fandí. Moc dobře ví, jakou úlohu má v životě sportovce vzdělání. Komunikace s ním je na výborné úrovni. Je schopen vnímat pocity hráčů. Od nás samozřejmě vyžaduje poctivý přístup, ale dokáže být i tolerantní.
Čím to je?
Fotbal v minulosti hrával a velmi rychle pochopil, že spolupráce má přínos i pro školu. Dětí je v dnešní době málo a příchodem hráčů do školy samozřejmě stoupá i kvalita školy.
Na Spartě mají v tomto projektu zapojeno jen 20 dorostenců, jak jste na tom vy?
Přímo na Zeleném pruhu je asi 15 fotbalistů z těch šesti oddílů, které jsou do projektu zapojeny. Ale je to doplněno hráči, kteří hrají nižší soutěže, což je dobré pro konfrontaci. Klukům se zvyšuje motivace, mají chuť se před ligovými vytáhnout. Přímo ze Slavie je na škole 12 fotbalistů, celkově v projektu je to okolo třiceti hráčů.
Existuje podle vás nějaký problém v projektu Sportovních center mládeže?
Myslím si, že jsou ještě rezervy v komunikaci mezi ČMFS a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Oficiální statut projektu je složitý. ČMFS přispívá klubům, ale školám už nikdo nepřispívá. Ty jsou pak bity. Kdyby komunikace byla provázána mezi všemi subjekty, bylo by vše mnohem snazší. Jedná se například o budování sportovišť, granty a další. Projekt není dostatečně efektivní, ještě by to potřebovalo dotáhnout.
Jaké je zázemí školy pro sportovní činnost?
My využíváme pouze vnitřní prostory. Na Zeleném pruhu je vynikající hala, má nový umělý povrch, využíváme i bazén pro regeneraci. Venkovní hřiště nevyužíváme.
Jak velký prostor ve Slavii dáváte regeneraci?
Máme dohodu s Vysočanskou poliklinikou, kam hráči povinně chodí minimálně jednou za čtrnáct dní na kompletní regeneraci. Navíc máme k dispozici profi maséra vyloženě pro dorostence.
Mluvili jsme o zázemí ve škole, jak je tom v současné době areál v Edenu?
Mládež využívá dvě travnaté plochy a jednu umělku. Ve škole Vladivostocká využíváme tělocvičnu pro speciální gymnastiku a malou umělku pro speciální atletickou přípravu.
V Edenu se buduje nový stadion, bude se zvyšovat i počet ploch pro mládežníky?
Je pravdou, že je třeba počet ploch zvýšit. V dnešní době už ke kvalitnímu tréninku nestačí. Probíhají intenzivní jednání, jak podmínky pro trénink zkvalitnit. Pomáhá nám prezident klubu pan Doležal. Důležité je, že vedení chápe, že vedle nového stadionu musí mládežníci zůstat. A mužstvo by mělo v Edenu trénovat. To si myslím, že je v současnosti velký problém. Klub je roztříštěný. Když tu budeme všichni, tak určitě mladým fotbalistům stoupne motivace.
V A mužích dnes působí několik odchovanců. Prošel někdo z nich SCM?
Je tam Suchý, Švec, Janda, Necid, Vácha. Všichni by mohli hrát ještě za dorost. Když si vzpomenu na jednoho z těchto hráčů, který prošel SCM, tak to bude určitě Michal Švec. Ten ale nakoukl do velkého fotbalu tak brzy, že školu musel na nějakou dobu přerušit.
Co si myslíte o práci s mládeží v Česku?
Hodně se o profesionální práci mluví, ale v mnoha případech to ještě neprobíhá na stejné úrovni jako v zahraničí. To je samozřejmě ovlivněno finančními možnostmi toho daného klubu. Snad kromě Sparty nevím o jediném klubu, který by neměl každoročně problémy pokrýt rozpočet.
Jak funguje ve Slavii skauting?
Nejdříve musíte přivést talent a pak ho rozvíjet. Skauting je prvotní. Pokud nemá klub kvalitní skauting, tak nemůže uspět. Tohle bylo perfektně zvládnuto panem Říčkou, který dnes pracuje ve skautingu v Chelsea. Pan Šrámek v jeho šlépějích pokračuje. Myslím si, že toto je největší výhoda Slavie: výborný skauting rozvíjený kvalitními trenéry v přátelském prostředí. To je jediná cesta. Když zasadíte pampelišku, tak vám orchidej nevyroste…
-kou-
