Obavy z bojů o záchranu se nenaplnily. Místo toho teď Podolí hraje o postup do přeboru

26. října 2010 07:00 » Po dvou kolech I. A třídy měli fotbalisté Podolí na kontě pouze bod. Pak se ale rozjeli k parádním výkonům, z následujících osmi kol vytěžili sedm výher a jednu remízu. V součtu to znamená, že tři kola před koncem podzimu vedou skupinu B o bod před Přední Kopaninou B. „Na začátku jsem si říkal, že budeme hrát o záchranu. Naše současné postavení je trochu nad plán,“ přiznává trenér František Jakubec, bývalý vynikající fotbalista a reprezentant.

Kde byla na začátku chyba? Od druhého kola a porážky na Kopanině jste se rozjeli.

Začátek se nám vůbec nepovedl, to je pravda. Najednou se nám sešla spousta zraněných hráčů, další někam odjeli, celkem bylo mimo devět lidí ze základní sestavy. Musel jsem to řešit hráči z béčka, kteří sice podali dobré výkony, ale v plné síle jsme nebyli. Právě na Kopanině přišla naše jediná porážka, což přičítám právě tomu, že jsme nebyli kompletní. Jinak by ten zápas mohl vypadat jinak. Nemá ale smysl se k tomu vracet, tak to prostě bylo. Na druhé straně ta situace přinesla obrovské pozitivum, že jsme do kádru zapracovali tři dorostence, kteří se chytili. Nikdo s nimi moc nepočítal, já jsem zprava i zleva slyšel, že nemůžou kopat, ale teď nastupují v základní sestavě. Měli v tomhle směru trochu štěstí. Kdybychom byli kompletní, asi by nehráli. Takhle dostali šanci a chytli jí.

Takže nebýt absencí, mohli jste na tom být ještě lépe?

Možná ano, ale i takhle jsme spokojení. Zlomový zápas byl pro nás ve čtvrtém kole na Zbraslavi. Vyhráli jsme tam 5:4 a vítězný gól jsme dali dvě minuty před koncem z přímého kopu, který byl asi trochu přísný. Tahle výhra nás nakopla, mužstvo se chytlo a od té doby jedeme na vítězné šňůře, jen utkání se Slivencem jsme zremizovali.

Hodně vám musí pomáhat i pohled na tabulku, kde jste první. To vás musí nabíjet sebevědomím, ne?

Abych se přiznal, já tabulku moc neřeším. Vedeme o bod před Kopaninou B, další mužstva jsou o tři, čtyři body zpět. Rozdíly jsou opravdu malé. Něco napoví poslední tři podzimní kola, rozhodovat se ale stejně bude až na jaře. Času je dost.

Takže žádná euforie a postupové plány?

Vůbec. Už jsem si to tady jednou prožil. Mužstvo i já jsme se dostali pod nějaký tlak a nevyšlo to (Podolí v předminulé sezoně prohrálo poslední zápas sezony doma s Cholupicemi v přímém souboji o postup. K přeboru mu přitom stačila i remíza). Necháváme tomu volný průběh. Trénujeme třikrát týdně, což je asi víc, než konkurenti. Uvidíme, kam nás to vynese.

Může být vaše výhoda, že na čele I. A třídy hrajete pravidelně už několik let po sobě?

Někteří kluci už jsou vyzrálí, vědí co a jak hrát, to je pravda. Máme v týmu ale i mladé hráče, třeba předloňští dorostenci už jsou oporami. Daří se nám zabudovávat mladé do prvního týmu, nemáme v kádru nikoho na hostování, hrajeme to s našimi odchovanci. Když jsem zmiňoval ty tři dorostence, tak to je veliký úspěch. Zabudovat takhle tři kluky, to je skvělé, ať je to v jakékoliv soutěži. Nám se to zatím daří.

Jaký jste měli vůbec před sezonou cíl?

Vycházeli jsme z reality. Potýkali jsme se s těmi absencemi, chybělo devět lidí, což je na I. A třídu velký přepych. V podstatě jsme si žádný cíl nedávali, já si spíš po tom začátku myslel, že budeme hrát o záchranu. První zápas remíza, pak porážka. Pořád někdo chodil, že je nemocný, zraněný, že musí sundávat babičku ze stromu... (usmívá se) Nemysleli jsme na žádné velké cíle.

Nepřehodnotíte je teď? Přeboru jste nejblíže ze všech.

Já se chodím dívat na soupeře, když mám čas, vím, jak to vypadá v tabulce, ale že by teď nastaly nějaké tlaky, že musíme za každou cenu postoupit, to v žádném případě.

Myslíte, že vás teď ostatní berou jako největšího favorita skupiny B?

Už asi jo. Dostali jsme se nahoru. Někdy jsme byli o kousek šťastnější, někdy o kousek lepší. Je z toho průběžné první místo, takže asi favority budeme.

A koho berete jako svého největšího konkurenta v boji o první místo?

Je tam samozřejmě Kopanina B. U té nikdy nevíte, jak se posílí, jestli by chtěla postoupit, jestli nebude mít problémy její áčko se záchranou divize. Formu teď nabírají Horní Měcholupy B, je tam také Slivenec, Kunratice, Braník... Nastat může opravdu cokoliv. My si pojedeme svou linii, zbytek záleží na tom, jak se naši hráči i hráči soupeře vyspí. Pořád je to jenom I. A třída, moc si toho plánovat nemůžete. Sledovat soupeře tři měsíce, a pak taktizovat, to vám k ničemu nebude, není to liga. Záleží na momentálním stavu a rozpoložení. Naši kluci si třeba drží partu, ve čtvrtek někam společně chodí a já nevím, co tam pijí, jestli si dávají bůčky, tlačenky, tataráky, nebo co. Nesleduji je. Důležité je, aby přišli v sobotu na zápas aspoň nějak připravení.

To se asi moc nepovedlo v utkání proti předposlední Krči, který jste o víkendu vyhráli „jen“ 1:0. Na vašich stránkách se objevil poměrně kritický komentář.

Četl jsem ho a nemůžu s ním souhlasit. Psal ho jeden hráč, ale Krč u nás předvedla výborný taktický výkon. Vrátili se tam kluci, co hráli výš, byl to opravdu dobrý soupeř. Beru jako úspěch, že jsme ten zápas vyhráli. Oni ten zápas u nás zvládli opravdu na jedničku.

Přesto jste vyhráli a vedete tabulku. Opravdu nebudete v zimě posilovat a útočit na přebor?

Já chci hrát se svými hráči. Nemáme finanční prostředky na to, abychom kupovali kluky ze třetí ligy nebo divize. Navíc to není z dlouhodobějšího pohledu moc výhodné. Ti hráči za rok nebo dva odejdou a co dál? Klub se pak řítí do propasti. My stavíme na odchovancích.

A s nimi byste si na přebor troufnul?

S našimi mladými hráči si troufnu na všechno. Jsou nezkažení, docházku na tréninky mají slušnou, je radost s nimi pracovat, nic nevypustí, mají i kvalitu. Když se podíváte třeba na Cholupice, které nás porazily a šly do přeboru – ty se trápily v minulé sezoně, trápí se i teď. Skončil trenér, kluci netrénují a musí vás napadnout, jestli to mělo cenu, jít do přeboru.

-tru-