O postupových plánech jsme se nebavili, říká trenér Vltavínu Frýdek

28. července 2016 07:00 » Naposledy se prali na špičce tabulky ČFL a výsledkem bylo umístění těsně za postupujícím Žižkovem. Teď fotbalisté Loko Vltavín pod vedením nového trenéra Martina Frýdka nemají menší cíle. „Chceme vyhrávat. V přípravě, poháru i samotné soutěži. Ale o nějakém postupovém cíli jsme se s vedením klubu nebavili,“ říká bývalý reprezentační záložník.
Start do sezony se blíží. Jak jste zatím v novém angažmá spokojený?
Myslím, že všechno běží v pořádku. Jedeme podle plánu, kluci makají. Zkoušíme řadu hráčů, nemáme žádný problém. Potvrzuje se, že kádr, který se tady ve Vltavínu budoval, je opravdu dobrý.
Cítíte, že hráči získali novou motivaci porvat se o základní sestavu, jak už to po angažování nového trenéra bývá?
Všichni pracují dobře. Co se týče té vaší otázky, znám to i z vlastní zkušenosti, že to tak hráči mívají. Já to samozřejmě těžko můžu posoudit, zda někdo maká víc, nebo stejně. Ale co mi říkal asistent Freisler, tak to tak prý je. On i druhý asistent Zábranský tady zůstali a můžou to všechno lépe posoudit.
Jak si vede Martin Abena, borec, co kopal za Spartu?
To je přesně ten příklad, vypadá to, že právě on chytil nový vítr, což by bylo fajn. Ale na druhou stranu musím říct, že od takového hráče čekám ještě víc.
Příprava je v plném proudu, jak moc se mění kádr?
Ten základ z minulé sezony je stejný, nebyl důvod dělat změny, protože tam byla kvalita. Nemůžete čekat, že když přijde nový trenér, tak udělá nějaké harakiri. Věřím, že to pak ukážeme v soutěži a budeme vyhrávat.
Nějaké změny ale chystáte, ne?
Všechno se dolaďuje, je pravda, že posily se dotahují. Chtěli bychom, aby se kádr rozšířil o nějaké mladé kluky, aby se zvýšila konkurence. Jsou u nás na testech kluci z Dukly, nebo třeba z Jihlavy. A taky jsou v přípravě dorostenci a nevypadají vůbec špatně. Ale jak jsem říkal: ve Vltavínu to fungovalo a musí se doplňovat s citem.
Rozšíření kádru je asi na místě, na jaře měl Vltavín hodně početnou marodku…
Vím o tom, že tam nastala situace, kdy bylo mimo hru kvůli zranění snad osm kluků, a trenér měl na lavičce jen náhradního gólmana, takže nastoupil normálně v poli. To se ale stává snad jen výjimečně jednou za x let, takže já doufám, že nic podobného nezažiju. Tuhle specialitu bych si odpustil.
Mluvili jsme obecně o posilách, jak jste zatím spokojený s tím, jak to Vltavínu jde?
Hráli jsme nerozhodně s Admirou (1:1), pak jsme porazili Aritmu (1:0), Vyšehrad (2:1). Vyhráli jsme i v Modré nad soupeřem z Německa (SV Merseburg, 3:0), to byla úroveň nějaké naší divize. Samozřejmě je fajn, že se vyhrává, ale pořád je to jenom příprava. Hlavní bude, jak se nám povede v soutěži.
Hráli jste s Admirou, kde jste naposledy působil u mládeže. To je pro trenéra vždycky takové zvláštní, že?
Všechno bylo v pohodě. Spíš jsme se dohodli s trenérem Jindrou Tichaiem, že si zahrajeme. Jeden den jsme měli zápas a další den nastoupili kluci, co zkoušíme. Podobně to měla i Admira, kde chtěl trenér vidět testované hráče.
To máte opravdu tak široký kádr, že zvládnete odehrát takhle zápasy i v těch velkých vedrech?
Začínali jsme s tím, že tu bylo skoro třicet hráčů a postupně se ten počet snižoval. V současnosti je nás dvaadvacet a uvidíme, jak to bude dál. Nejspíš ten počet klesne na devatenáct. Ono je to složité. Na jednu stranu by trenér samozřejmě chtěl mít širší kádr, jenže pak zase hodně kluků sedí na lavičce a čeká na šanci. Je jasné, že když makají na tréninku, tak potom taky chtějí na hřiště.
Radí vám hodně asistenti, kteří zůstali v klubu?
Jsem za to rád a je perfektní, že pokračují. Určitě se o všem bavíme, řešíme věci, diskutujeme. No, a když se poradíme, tak je samozřejmě na mně, abych měl to poslední slovo.
Naposledy jsme se bavili čerstvě po vašem nástupu do klubu, už jste si stihl popovídat s šéfem klubu Neubergem ohledně ambicí? Naposledy se Vltavín pral o postup…
Samozřejmě to vím, že skončili jen dva body za Žižkovem. Chceme vyhrávat, ať jde o jakýkoliv zápas. Ale směrem k nějakým postupovým ambicím jsem s vedením klubu opravdu nemluvil.
Během léta jste povýšil z divizní Admiry do třetí ligy, váš syn Christian si zase vyzkoušel přípravu se sparťanským áčkem, druhý syn Martin je oporou Sparty. Bylo to léto plné fotbalové radosti?
Za Christiana jsem byl moc rád, zvyká si tam. Teď se ale zranil a znovu do toho naskakuje. Pořád je v dorosteneckém věku, ale bylo by fajn, kdyby si s áčkem občas zatrénoval. Moc bych mu to přál.
Vás může mrzet, že byly zrušené farmy. Vltavín spolupracoval právě se Spartou…
Myslíte, že bych si Christiana mohl vzít sem? To bych nikdy neudělal, určitě by za tím někdo hledal nějakou protekci - a to bych určitě nechtěl.
Myslel jsem to tak, že ke Spartě má celá vaše rodina vztah a v minulosti mohl trenér „Lokády“ v případě nouze sáhnout po dohodě právě po pomoci z letenského klubu. A v ní by případně mezi hráči mohl být váš mladší syn. To by bylo fajn, ne?
Tak v tomhle směru musím souhlasit, že by to byla příjemná výpomoc. A vím, že trenér občas tuhle možnost využíval. Teď už nemá cenu tohle řešit, protože farmy skončily. Věřím, že se Martinovi bude dařit v áčku Sparty, Christianovi v dorostu. A já budu chtít vyhrávat s Vltavínem.
René Machálek