Nový trenér pro Uhelné sklady: jejich bývalý hráč Karel Šídlo
26. dubna 2012 07:00 » Pět porážek v řadě, propad tabulkou na 11. místo a konec trenéra Miroslava Pauříka. Fotbalisté Uhelných skladů neprožívají zrovna ideální období. Z bídy je má vytáhnout nový kouč: tím se stal Karel Šídlo, bývalý hráč „Uhlířů“. „Máme sice 13 bodů na sestup, ale tříbodový systém je hodně ošidný, situace ještě není úplně klidná,“ uvědomuje si 42letý Šídlo.
Kdy jste se s Uhelnými sklady domluvil?
Já byl s Uhelkami v kontaktu už dřív. Poprvé asi před rokem a půl, ale to jsem dělal ve Statenicích hrajícího trenéra, dohrával jsem tam. Po trenérovi Myslivečkovi nastoupil Míra Pauřík, takže to bylo vyřešené. Teď je jiná situace, Pauřa skončil, vedení oslovilo mě, jestli bych nepomohl do konce sezony, pak by se vidělo. V úterý jsem vedl první trénink.
Váhal jste, nebo to pro vás bylo jasné rozhodnutí, když jste v klubu působil?
Uhelky mám rád, hrál jsem za ně, hrozně dlouhou dobu v klubu působil i můj táta, já tam chodil jako malý kluk... Prostředí znám dobře, i to rozhodlo. Lepší je ale někam přijít v přestávce, takhle do toho musím skočit rovnýma nohama, což není zrovna jednoduché. Na Uhelkách není něco dobře, ale to jsou interní věci.
Jaký bude váš první úkol?
Musíme to nějak stabilizovat, dát klukům nový impulz, pětkrát v řadě prohráli. Teď mají za sebou i s přípravou 23 zápasů, je potřeba je namotivovat, aby měli chuť do fotbalu. Přijde mi, že jsou unavení a hrají jen z povinnosti.
Takže na to půjdete spíš z psychologické stránky?
Tak nějak. Co bylo, to bylo, musíme začít znovu. Bez běhání to ale nejde. Budeme dělat hodně věcí s míčem, rychlost, kluci potřebují dostat do hlavy i určité taktické věci. Není tady špatný tým, na Uhelkách jsou šikovní kluci, ale mají toho dost. Musí si odpočinout, i když aktivněji. Hlavní je, aby se fotbalem zase bavili.
V kabině jsou čtyři hráči, s nimiž jste na Uhelných skladech hrál divizi: Vrňák, Snopek, Hurych a Vrána. Budou vás respektovat jako trenéra?
Jestli jsem s nimi hrál, nebo ne, to není podstatné. Něco jsem v životě odkopal, výš než v přeboru, myslím, že můj názor budou brát. Uhelky jsem viděl hrát a vím, co je tam dobré, co naopak ne. Na tréninky chodilo málo lidí, což v dnešní době chápu. Na mém prvním tréninku bylo čtrnáct lidí, slíbili, že budou chodit i dál. Musím kluky povzbudit, vyčistit jim hlavy, vyčistit klima v kabině, aby byli v pohodě. Fotbal hrát umí. Je to taková ozdravná kůra. Kluky to musí bavit. První pocity mám dobré, uvidíme, jak to bude pokračovat.
Máte 13 bodů náskok na sestupové pozice. Obáváte se, že by se vás tyhle problémy ještě mohly týkat?
Tříbodový systém je hodně ošidný, do konce je deset kol, situace ještě není úplně klidná. Kádr je tady užší, ale základní osa je dobrá. Máme teď těžké soupeře (Meteor B, Bohemians Praha B, Libuš, Třeboradice – pozn. red.), chtělo by to zvednout, pomohla by i remíza. Jenže člověk po hráčích něco může chtít, otázka je, jak to budou plnit. Prohrát se může, to se stává, ale člověk na hřišti musí něco odevzdat a nechat. Teď je na nějaké větší hodnocení brzo, uvidíme po pár kolech. Ale přebor zachránit musíme, sestup nikoho nezajímá.
Kolik bodů bude potřeba k definitivní jistotě?
Nemá cenu něco plánovat, stačit by mělo deset bodů, ale musíme se odpíchnout od reality, ta je občas někde jinde než představy. Mužstvo je strašně zanedbané fyzicky. S Motorletem se kluci nedostali 45 minut za půlku, není to tím, že má Motorlet mladé kluky, ty dnes mají všechny kluby, rozdíl byl v pohybu, v přemýšlení. Na tom musíme zapracovat.
Radim Trusina
