Nový kanonýr v přeboru. Chci dát 18 až 20 gólů, plánuje Micka z ČAFC

28. září 2016 07:00 » Kanonýr ČAFC = Miroslav Mašlej. Takhle jednoduchá rovnice už v týmu kouče Zdeňka Herinka neplatí. Kanonády teď kromě vyhlášeného střelce obstarává i jeho parťák z útoku Jan Micka. Zatím jsou útočníci Čafky se sedmi trefami na špici střelecké tabulky. Hlavní je prý ale úspěch týmu, přesvědčuje Micka. „Do třetího, čtvrtého místa bychom v přeboru mohli skončit,“ říká.
Na kontě máte v polovině podzimu sedm gólů. Co na svůj rozjezd říkáte?
Myslím, že sedm gólů po sedmi kolech je pěkné. Ale do splnění plánu, který jsem si dal na začátku sezony, mi ještě něco chybí.
To zní sebevědomě, soupeři se asi mají na co těšit. Jakou gólovou metu jste si dal?
Chtěl bych dát tak osmnáct až dvacet gólů za sezonu, takže mám ještě na čem pracovat, aby mi to tam pořád padalo.
Pomohla vám trefa hned v prvním kole proti Uhelným skladům, nebo to přehlušila konečná porážka 3:5?
Upřímně: v tom utkání bych gól vyměnil určitě za výhru. Start do sezony je to nejdůležitější a ten se nám bohužel nepovedl.
Úvod sezony ČAFC zrovna nevyšel. Měli jste sice těžké soupeře jako Uhelné sklady a Třeboradice, přesto - jak jste dvě úvodní porážky kousali?
Nesli jsme to špatně, to je jasné. Zápas s Uhelkami jsme si prohráli sami našimi chybami. Je to škoda. Ale v Třeboradicích to bylo jiné. Tam jsme neměli šanci. Soupeř kontroloval celý zápas hru a nepustil nás do ničeho. Neměli jsme dokonce ani jednu střelu na branku, takže Třeboradice zaslouženě vyhrály.
Když jste pak vyhráli nad Zbraslaví, ulevilo se vám jako týmu?
Určitě ano. Šlapali jsme jako tým od začátku zápasu, kousli jsme se a dělali všechno pro to, abychom vyhráli. A to se povedlo.
Vy jste se tehdy trefil podruhé v sezoně a asi jste měl z tohoto zásahu i trochu větší radost…
Z toho gólu jsem měl opravdu velkou radost, zvláště proto, že jsme získali konečně tři body. Byla to paráda.
Jenže pak zase přišlo klopýtnutí s béčkem Motorletu. Proč z vašeho pohledu střídá ČAFC nevyrovnané výsledky?
To si nedokážu vysvětlit. Tým máme zkušený, takže netuším, čím to je. Asi se špatně vyspíme. Ale určitě můžu říct, že se každý zápas snažíme odjezdit.
Vás jako by tahle porážka naštvala a spustil jste kanonádu. Tři góly proti Ďáblicím, pak dvě trefy na Hájích. Co se stalo, že jste se takhle střelecky prosadil?
Ani nevím. (usměje se) Snažím se hodně zakončovat, jak ve vápně, tak z dálky. A teď mi to tam v posledních dvou utkáních začalo padat. Jsem za to pochopitelně rád. Některé ty trefy stály za to a troufnu si říct, že jedna z těch branek patřila k mým životním.
Ďáblice jsou nováčkem, jenž dokáže překvapit. Háje zase soupeřem, který je na své umělé trávě nepříjemný. Který z těch zápasů byl těžší?
Oba zápasy byly těžké. Ďáblice neznám, ale na to, že jsou nováčkem, mě herně překvapily. Hrály dobře kombinačně. Proti Hájům se nám hrálo těžko už v minulé sezoně. Hrály z bloku a my měli problém se tam prokombinovat. Ale docela nám to vycházelo, dávali jsme balon rychle od nohy a zaslouženě jsme nakonec vyhráli.
Když vezmu zápas s Ďáblicemi, trenér si v hodnocení pochvaloval vaše nádherné trefy. Jedna z nich byla i na televizi Nova oceněna titulem Borec na konec. Věděl jste, že se to chystá?
Kluci hned po zápase v šatně říkali, že je to trefa pro televizi. Já si říkal, to asi ne. V pátek jsem ale přišel na trénink a trenér tvrdil, že mě dali na Borce na konec. Moc jsem tomu nevěřil, ale večer jsem koukal na televizi a vážně jsem tam byl. A ještě když to uváděla Inna Puhajková, tak to jsem byl v sedmém nebi.
Od té chvíle jste musel být pod palbou kamarádů. Jaké jste měl ohlasy?
Psali mi hned kluci z týmu, kamarádi i rodina. To bylo samé: ty mediální hvězdo… Takže mi pípal mobil skoro hodinu po sportovních novinách.
Stálo vás to něco do klubové kasy?
V kabině už proběhlo, že mě to bude stát pětistovku. Takže mě to asi nemine.
Každopádně to vypadá, že si skvěle vyhovíte s parťákem Miroslavem Mašlejem. Zatím jste gólově vyrovnaní. Hecujete se hodně?
Jsem za nás oba rád, že nám to tam padá a táhneme tým. Jen doufám, že nám to vydrží. Snažíme se to brát na sebe a pomoci týmu.
Říká se, že každý útočník musí být tak trochu sobec. Ale když budete s Mašlejem v šanci, přihrajete, nebo se pokusíte akci zakončit?
Záleží, za jakého stavu by to bylo. Kdybychom vedli třeba o tři góly, tak bych byl sobec. Tohle mám po mém tátovi. I když on byl až moc velký sobec. Ale na druhou stranu: jemu to tam padalo pořád.
Lákalo by vás vyhrát korunu krále střelců přeboru?
Bylo by to super, ale spíš koukám na tým. Chci, aby nám to šlapalo a umístili jsme se co nejlépe v tabulce.
Těžíte i z toho, že jste byl hráčem Benešova, který hraje třetí ligu. Tempo je v přeboru asi pomalejší, že?
Je to určitě velký rozdíl. Takže z toho těžím a snažím se to prodat.
Jaká je podle vás kvalita přeboru?
Myslím, že přebor není špatnou soutěží. Jsou tu výborní fotbalisté. V některých zápasech je to nahoru dolů, takže si myslím, že to určitě není žádný propadák.
Sledujete už teď tabulku střelců?
Koukám na ni pořád, i na celkovou tabulku. Troufám si na těch osmnáct až dvacet gólů, jak jsem říkal. Kdyby těch branek ovšem bylo víc, bylo by to jedině dobře.
O první místo se přetahujete kromě spoluhráče Mašleje i se Žižkou ze Zbraslavi. Zaujal vás nějak, když jste se v přeboru utkali?
Je to ortodoxní levák, takže mě zaujal přehledem a dobrou kopací technikou.
ČAFC je v horní polovině tabulky. Jak vysoko může ohledně umístění myslet?
Chci vyhrávat, takže chci vyhrát přebor. Myslím, že do třetího, čtvrtého místa bychom mohli skončit.
Očima trenéra ČAFC Zdeňka Herinka
„Honza k nám přišel před startem jara z Benešova. Moc šancí tam nedostával. Má to náročné v práci. Toleruji mu, že týden trénuje a týden je pak bez tréninku. Na hřišti odvede vždycky maximum, ty výpadky v tréninku vůbec nejsou vidět. Hraje vážně dobře. V útoku je s Mirkem Mašlejem. To je spíš hráč do šestnáctky, ale ne tolik do kombinace. To Honza Micka je. Dá se tedy říct, že je v tomhle směru komplexnější. Mě jako trenéra samozřejmě těší, že si na hrotu kluci rozumějí a oběma to tam padá. Oba na sebe dokážou vzít odpovědnost a zakončí akci. Ale dovedou si vyhovět, přihrát. Jsou to naši klíčoví útočníci.“