Nikdo nečeká, že budeme hrát jako Barcelona. Zdramatizují Nebušice závěr I. B třídy?

11. května 2017 07:00 » Fotbalové Nebušice si užívají: ve šlágru I. B třídy minulý víkend porazily rezervu Vltavínu 2:1 a ze druhého místa ztrácejí na svého posledního soupeře a lídra tabulky čtyři body. Že by se ve zbytku soutěže chystal útok na první příčku? „Už druhé místo je nad rámec, ale zdramatizovat se ten konec dá,“ usmívá se trenér Nebušic Jaroslav Pospíšil. Rozhovor pro www.fotbalpraha.cz poskytl v době tréninku, který se však nekonal...

Co se stalo, že se příprava zrušila?
Hráči nepřišli, asi oslavují. Tedy přesněji jeden hráč dorazil... Ani jsem se nekoukal na internet, jestli tam něco nepsali. Ale tohle je výjimka, proti podzimu se to zlepšilo. Tehdy jsem říkal, že na úterním tréninku se scházíme tři. Tak teď nás bývá víc. Sem tam si zahrajeme i šest na šest. Ti, co nechodí na druhý trénink, tak většinou dorazí na první přípravu v týdnu.

Když jste zmínil oslavu hráčů, myslíte, že se v Nebušicích pořád zapíjí výhra nad Vltavínem B?
Myslím, že není co slavit. Na druhou stranu nebudu říkat, že jsme na tom druhém místě omylem. To bych mohl říct po pár zápasech, ale tohle omyl není. Vltavín B má v týmu mladé kluky, ve druhém poločase nás zmáčkli a dali chvíli před koncem gól. To jsem si říkal, že je komplikace, ale zvládli jsme to.

Dostali jste soupeře pod tlak tím, že jste se přiblížili na čtyři body?
Konec může být ještě zajímavý, ale jestli tím míříte směrem k vyšší soutěži, tak o tom jsme se se šéfem klubu Liborem Přerostem tedy nebavili. Bereme to tak, že chceme vyhrávat, a když se to nepovede, tak to nějak přežijeme.

A pokud by byla šance posunout se výš a šéf klubu by se vás zeptal, zda do toho jít? Co byste mu odpověděl?
Za sebe se nikam necpu, ale asi bych nebyl proti. Nešel bych proti klukům, kdyby si postup vykopali. A ani nechci říkat, že na vyšší soutěž nemáme. Co se týče nákladů, tak by nevzrostly nějak moc, vždyť se jezdí po Praze. V klubu už teď můžou být spokojení. Ale co se týče posunu výš: podívejte se na Bohnice, které vyhrály naposledy, teď jsou výš, ale čtvrté od konce.

Radost musíte dělat výsledky aspoň divákům. Moc jich ale na podzim nechodilo, už jste je přilákali zlepšenými výsledky?
Kdepak. My tam doma máme tak pět diváků a z toho jsou čtyři ze dřeva. Tohle se tedy opravdu nezlepšilo.

Zlepšit by se musela nejspíš i tréninková morálka. Nebo se to týká i zápasů?
Bohužel ano. Někdy jedeme na zápas v šestnácti lidech, jindy máme jednoho nas střídání. Tam se pak stává, že v posledních dvaceti minutách musím hodně křičet, aby kluci plnili to, co mají. Problém samozřejmě je, když nemáme na trénink gólmana.

To se stává?
Ano. Pak děláme cičení na rychlost, vytrvalost. My jsme rádi, že jsme překecali brankáře Vrtílku a ten chodí na zápasy. Takhle bychom se mohli bavit o řadě hráčů. Jednou mi jeden řekne, že jede do Thajska, další má prodloužený víkend a třetí třeba jede na svatbu. Někdy jsme rádi, že dáme sestavu dohromady. Třeba nám taky chybí klasický útočník.

S jakými pocity tedy jdete do zápasu? Jste v klidu, nebo se potíte hrůzou, co se stane?
Já jsem se naučil nic moc neočekávat, spíš tedy čekám hrůzu. Ale stane se, že někdy ani v prvním poločase nekřičím, to přijde až v úplném závěru.

To zní zajímavě, že očekáváte hrůzu. Prozradíte mi, v čem je největší síla současných Nebušic?
To je těžké. (usměje se) My do každého zápasu jdeme s jinou sestavou. Takže jsme asi pro soupeře nečitelní. Jednou máme na hrotu rychlého hráče, podruhé zase tři fotbalisty, kteří nikomu neutečou, ale mají jiná plus.

Vzpomínám si, že jste mi na podzim po sérii výher říkal, že jste tým pochválil tím, že jste mu gratulaci napsal na tabuli. Za současné druhé místo už jste ho snad pochválil i ústně, ne?
Kluky určitě dokážu pochválit, ale po gólu se s nikým neobjímám. Jsou zápasy, jako ten s Vltavínem B, Kopaninou B nebo Střešovicemi, kdy se to zlomilo vůlí - pak je ta pochvala na místě. Ale jsou tam i ty další zápasy.

Narážíte na dvě jarní porážky 2:3 ve Stodůlkách a Řeporyjích?
Stodůlky nás přejely, ale Řeporyje, to bylo strašidelný.

Přitom jste v obou utkáních vedli...
Vidíte. Řeporyje stály na vápně a stejně nakonec vyhrály. Za mě je škoda, že se tady ty zápasy nenatáčejí na video. Kluci by pak viděli, že řada věcí není tak růžová, jak si můžou myslet. Nikdo nečeká, že budou kluci hrát jako Barcelona, nebo budou mít kopací techniku jako Tonda Panenka, ale nějaké věci chtít musím. Mě nenaštve, když nevyjde třeba pokus dát přihrávku do uličky, to pochopím.. Ale když míč letí půl hodiny a obránce nakonec přeletí, to je něco pro mě...

Nebýt těch porážek, tak jste byli bodově srovnaní s Vltavínem B, že?
To je otázka. Kdybychom ta utkání vyhráli a byli jim blíž, tak by třeba víc posílili na zápas s námi a my bychom nevyhráli. Přiznám se, že jsem jejich sestavu nějak neřešil. Je jasné, že pokud se chce béčko Vltavínu posunout výš, tak tým posílí a výš půjde.

René Machálek, sport.cz