Nemůžeme hrát jako v I. A třídě, v přeboru každá ztráta míče bolí, říká kouč Třeboradic Drobný
23. srpna 2011 07:00 » Řídil hru svého týmu jako stoper, do toho udílel jako trenér pokyny všem hráčům kolem sebe. Ve druhém poločase pak často křiknul i na lavičku, aby se podle jeho instrukcí střídalo. Bývalý ligový obránce Václav Drobný dovedl nováčka Pražská teplárenská přeboru z Třeboradic v premiéře k výhře 2:1 na Hájích. „Štěstí se k nám trochu přiklonilo. Šance byly na obou stranách,“ uznal Drobný. „Je to sice pro Třeboradice historicky první výhra v přeboru, ale žádná velká sláva se nechystá. Dílčí vítězství se nepočítají, zajímá nás úspěch v celé sezoně.“
Máte za sebou vítěznou premiéru. Hodně se vám ulevilo?
Ano. Čekal jsem, že si kluci budou chvíli zvykat na vyšší tempo. V I. A třídě se hrálo podle našich not, v přeboru už to tolik nepůjde, budeme se někdy muset přizpůsobit hře soupeřů, protože nás můžou v určitých momentech zápasů přehrávat. Na to si musíme zvyknout, protože budeme potkávat ještě lepší týmy než Háje. Až tady si hráči uvědomí, že budou muset ještě víc trénovat. Teď přichází opravdová konfrontace. Kluci se musí s přeborem ještě víc seznámit a doufám, že budeme ještě lepší.
Je pravda, že na začátku zápasu na Hájích jste vypadali trochu zaskočeně. Háje byly rychlejší, agresivnější, živější...
Přesně tak, nastoupili jsme s tím, že budeme hrát ten fotbal, co jsme předváděli v I. A třídě, ale to prostě nejde. Soupeři nás tady nenechají. Jsou naběhaní, fyzicky zdatní stejně jako my, umí to s míčem, každá ztráta balonu bolí. Hráči si to musí ověřit. Může se stát, že nějaké zápasy kvůli tomu prohrajeme, protože se nevyrovnáme soupeři v tempu. Ale pořád se budeme učit. Každý zápas bude pro kluky velká škola.
Mezi I. A třídou a přeborem je tedy podle vás znatelný rozdíl?
Určitě, kluci si to sami ověřili. Už o poločase na Hájích jsem jim říkal, že to musí cítit. Každý dotek navíc znamená ztrátu míče, nebo se minimálně dostanete do problémů. Jen takhle se ale můžou kluci zlepšovat. Pro nás je ale super, že jsme proti Hájům udělali tři body.
Dokázali jste si tím, že můžete v přeboru uspět? Sice jste v zápase nebyli lepším týmem, ale v závěru jste strhli výhru na svou stranu.
Nečekali jsme, že budeme v přeboru dominovat. Jestli si to někdo myslel, tak to není pravda. Hráči v přeboru jsou vesměs na stejné úrovni, rozhodují maličkosti. V příštím zápase to může vypadat stejně a my ho třeba prohrajeme.
Důležité bude udržet disciplínu. Zdálo se mi, že vaši hráči na některé situace reagovali trochu podrážděně. Váš otec byl vykázaný z lavičky. Co vy na to?
Emoce patří k zápasu, to je jasné. Jak u soupeře, tak u nás. Táta byl sice vykázaný, ale na dění na hřišti to nemělo vliv. Kluci si musí plnit své úkoly, když to tak není, stačí mi pět minut a jsem schopný střídat. S disciplínou mít problém nebudeme, to je základ.
Před zápasem jste se zlobil na jednoho z náhradníků, který si na lavičce nasadil sluneční brýle. Co vám přesně vadilo?
Křiknul jsem na něj, že nejsme na výletě. Když jsem viděl, že si bere náhradník na lavičku sluneční brýle, to mi hlava nebere. Ještě si to spolu vyřešíme na tréninku. Tohle je totiž katastrofální přístup k zápasu. Někomu se to může zdát jako maličkost, ale když jde do zápasu někdo s tím, že si s sebou bere brýle, tak může jít rovnou za klandr.
I v téhle chvíli se prolnuly vaše role trenéra a hráče. Jak dlouho to takhle ještě budete praktikovat?
To zatím nevím. Sám jste viděl, že je kombinace hraní a trénování komplikovaná. Pořád si ale myslím, že mám fotbalové kvality na to, abych klukům pomohl na hřišti. Proto nastupuji. Až usoudím, že jsem tam zbytečný, nebo si za sebe najdu hráče, který bude splňovat nějaké předpoklady, jsem schopný skončit. Ještě mi ale není tolik let (Drobnému bude v září 31 let – pozn. red.), abych nemohl přebor zvládat, i když málo trénuju. Prakticky hraju jenom zápasy, tak uvidíme, jak to půjde dál. V přeboru už je to fyzicky náročnější a je to znát.
Co vůbec chcete s Třeboradicemi v přeboru dokázat?
Nechceme dokazovat nic, ale chceme si dokázat, že na to máme, že můžeme být stálým účastníkem přeboru a vyhrávat. Do žádného zápasu nejdeme předem poražení, jdeme se konfrontovat s nejlepšími týmy v Praze a chceme ze hřiště odcházet se vztyčenými hlavami.
Radim Trusina
