Nechci si připouštět, že bychom sklouzli do boje o udržení, říká trenér Libuše Hruška
19. ledna 2015 07:00 » Desáté místo a šestnáct bodů na kontě. To pro ambiciózní Libuš není výsledek, kterým by se chlubila světu. Jenže tým vedený trenérem Zdeňkem Hruškou si během první půlky sezony prošel řadou hodně těžkých chvil. „Nikdy za mého působení ve fotbale jsem nic podobného nezažil, aby nám pravidelně chybělo sedm hráčů,“ kroutí hlavou bývalý gólman československé reprezentace.
Jak tedy první polovinu sezony hodnotíte?
Musím říct, že jsme v první polovině sezony vlastně pořád jen záplatovali sestavu. Chvíli před prvním mistrákem se to rozpadlo, pár hráčů odešlo, přidala se zranění, pracovní povinnosti a už to bylo. Vlastně jsme tak v polovině zápasů jen lepili sestavu, aby nás bylo na utkání aspoň jedenáct. Nebylo to o tom, jak postavit sestavu, ale jak ji vlastně jen dát dohromady. A co se týče tréninku, tak někdy jsme se scházeli opravdu v tragickém počtu.
Když si to přeložím, tak těch šestnáct získaných bodů ještě můžete brát jako docela solidní výsledek. Je to tak?
Ten obrovský počet zranění a celkových absencí se pochopitelně odrazil na výsledcích. Musíme si uvědomit, že Libuš nemá béčko, takže nemá odkud by si hráčsky pomohla. Body, které jsme uhráli, byly vydřené. Zaplaťpánbůh za ně. Věřím tomu, že teď se to snad všechno zlepší a marodi se uzdraví. Doufám, že jaro v přeboru pak podle toho také bude vypadat.
Dokonce to dospělo tak daleko, že do pole nastupoval i náhradní brankář Jakub Smrčka. Jak se mu zamlouvala nová role?
On se na to pak už těšil, zvyknul si a tlačil se na hřiště. On je bojovný, rychlý, dostával se do šancí a taky se i jednou gólově prosadil. Občas si zahrál beka, ale byl i v záloze, nebo se dostal i do zakončení. Pak tam i u něj bylo nějaké zranění, na polovinu podzimu vypadl, takže doufám, že na jaře bude v pořádku.
Mluvíte o spoustě absencí, ale na druhou stranu jste si mohl třeba během podzimu dovolit vytáhnout eso v podobě exligisty Tomáše Kuchaře. Budete o jeho služby stát i nadále?
Tomáš se dostal do situace, kdy už má fotbalu závodně asi už dost. Je to tak, že cítí, že nemá potřebu nechat se někde na hřišti okopávat. Je to hráč, který se proti tvrdosti brání chytrostí. Teď, co vím, ho ale spíš baví běhání, různé půlmaratóny, maratony, dlouhé tratě. Myslím, že na umělky teď v zimě chodit nebude, ale k dispozici by být na jaro měl a když bude hořet, tak by měla být možnost jeho služby využít. Je to kvalitní a zkušený hráč. Vůdčí typ, balon má pořád rád.
Příprava se teprve rozbíhá, přesto tušíte, jaký dozná kádr změn?
Pro nás bude hlavní, aby se nám uzdravili fotbalisté, kteří byli zranění. To totiž nebyly absence na týden, nebo na čtrnáct dní. Ti hráči vypadli ze hry třeba do konce podzimu. Co se týče přípravy, příjemně mě překvapilo, že kluci přišli už na konci prosince s tím, že bychom si dali dobrovolně jednou, dvakrát v týdnu fotbálek. Takže si kluci v hale zahrají, vyšťaví se. Naplno s přípravou začneme tento týden. Co se týče kádru, tak myslím, že nás žádné převratné změny na Libuši nečekají.
Jak bude vypadat herní vytížení během dlouhé zimní pauzy?
Na žádný zimní turnaj jsme se nepřihlásili, ale máme to nastavené tak, že pravidelně v sobotu dopoledne máme domluvené hřiště na Braníku, takže toho budeme využívat a hrát zápasy. K tomu tam budou ještě dva středeční termíny. Myslím, že přípravných zápasů odehrajeme dost a budeme na jaro v přeboru dobře připravení. Doufám, že to bude lepší a už nezažiju, abychom měli tolik zraněných fotbalistů.
Pojďme ještě k hernímu projevu vašeho týmu. Odhlédněme od problémů, o nichž jste mluvil, na čem budete muset víc zapracovat? Na vylepšení defenzivy, nebo na střílení gólů?
Musím říct, že i v tom stavu, v němž jsme se nacházeli, jsme se do řady šancí dokázali dostat. Jenže v proměňování jsme byli tragičtí. Chybí nám hráč, jako je ve Spartě Lafata, který by dal patnáct, dvacet gólů za sezonu. A co se týče obranné hry: tam se pořád točilo se sestavou a logicky vám z toho pramenní chyby. Takže docházelo k situacím, kdy jsme nedali tutovou šanci a na druhé straně jsme udělali chybu, doslova nabídli gól soupeři a ten tu možnost využil a vstřelil branku. My jsme mu tu šanci, dá se říct, připravili.
Při pohledu na výsledky z podzimu jsem si všiml jedné věci - Libuš prohrála všechna utkání na půdě soupeře. Co se stalo?
V Praze zase není takový rozdíl, jestli hrajete doma nebo venku. Ale o tohle nejde. Nám se moc nelíbí hrát na remízy, to moc neuznáváme. Takže se snažíme zápas rozhodnout a třeba se stane, že my gól nedáme, ale soupeř ano. A místo bodu za remízu jsme nakonec neměli nic.
No, každopádně jste ve spodní polovině tabulky a čeká vás asi boj o záchranu. Jste na to připravený?
Je to vyrovnané a já si snad ani nechci připouštět, že bychom sklouzli do boje o udržení. Samozřejmě o tom vím, že nám to na hřištích soupeřů nešlo, ale věřím tomu, že na jaře to bude lepší.
Libuš v posledních měsících, možná už se dá říct i letech, bojuje nejen se soupeři na trávníku, ale také o své hřiště. Jaká je situace v tomhle směru?
Musím říct, že je to dál na mrtvém bodě. Trápí nás to, ale posun k lepšímu v tomhle směru určitě nenastal. Řeknu to tak, že klub dýchá, ale v tomhle stavu je těžké dávat něco dohromady a třeba pracovat na vylepšení zázemí. Je to hodně složité.
René Machálek
