Na druhou ligu bych si troufnul – s kyslíkovou bombou, směje se nejlepší kanonýr přeboru Mráz

17. prosince 2012 07:00 » Na začátku sezony říkal, že by mu stačilo deset gólů za celý rok. Tuhle metu Pavel Mráz pokořil už po podzimu: se 12 trefami se 44letý útočník Bohemians Praha B stal nejlepším kanonýrem Pražská teplárenská přeboru a zaslouženě se prostřílel do ideální jedenáctky první půlky soutěže. „V tolika letech je to hezké. Kéž by mi to vydrželo ještě ve druhé půlce přeboru,“ přeje si Mráz.

Pak už se chystáte končit?
To určitě ne, pokud bude sloužit zdraví, chci hrát co nejdéle. Doufám, že mi podobná forma zůstane i pro příští sezonu. Ale tuhle aktuální chci dojet ve stejném stylu. Nemám žádné zranění, všechno je v rychtyku, dávám dost gólů, je to hezké. Budu se snažit, abych jich ještě pár přidal.

Kolik?
Tak to vůbec nevím. Nebudu říkat žádné číslo, něco odhadovat. Jsem rád za to, co momentálně mám. I kdybych měl skončit sezonu se dvanácti góly, bude to hezké. A jestli ještě něco přidám, bude to ještě hezčí. (usmívá se)

Přitom jste plánoval, že vám bude celkově stačit deset zásahů...
(Směje se) Sám jsem z toho překvapený. Je to hrozně příjemné, být v tolika letech nejlepší střelec přeboru. Říkám si: Snad těm mladým ještě něco ukážu. Mám nějaké zkušenosti, hrál jsem fotbal profesionálně, něco jsem si z  kariéry přinesl. Bylo by špatné, kdybych nepomohl.

Jak to zvládáte fyzicky?
Hraju jinak než před deseti lety, vyčkávám si na balony, mám vedle sebe dobré fotbalisty, občas přijdou i kluci z áčka. Jsou hodně šikovní, musí to ale za mě oběhat. V kabině říkám: Kluci, nedá se nic dělat, musíte to hrát na starého kořena, který bude dávat góly a vy budete mít asistence. Smějí se tomu, ale říkají, že mám pravdu. V přeboru jsou hodně rychlí kluci, člověk mého věku musí víc odpočívat, ne s nimi běhat po celém hřišti. Obecně se mi zdá, že je v téhle soutěži hodně dobrých fotbalistů. Divím se, že nehrají výš. Když budou mít štěstí, dostanou se nahoru. Všem jim to přeju. Když vidím tyhle mladé, jak se rvou, jak mají snahu, líbí se mi to.

Ale přesto jste mezi spoustou mladíků nejlepší kanonýr právě vy. Jste na sebe pyšný?
To budu, až vyhraju krále střelců na konci sezony. (směje se) Samozřejmě mi to dělá dobře. Jsou tam dobří střelci, třeba ten klučina ze Žižkova (Doležel) je hodně šikovný, má jen o gól méně než já. Jsem rád, že mám za sebou takové stíhače. Snaží se mě předehnat, já se snažím utéct. Nemůžu se jim rovnat ve fyzičce, výbušnosti a rychlosti, to už kapánek postrádám, ale snažím se vydržet celý zápas a soustředit se na každou šanci. Když se necítím, pustím na hřiště někoho jiného, aby to nevypadalo, že se tam držím zuby nehty. Nerad prohrávám, kolikrát na hřišti zbytečně řvu, ale chci to vyhecovat. Kluci vědí, že skončí zápas, sedneme si na pivko a už se bavíme jinak. Na hřišti ale neznám bráchu. Chci jim pomoct, ukázat, kde byla chyba. Sami říkají, že jim to dá víc, než kdybych si to brumlal pro sebe. Doufám, že je to pravda. (usmívá se)

Který z těch dvanácti gólů byl nejhezčí?
Abych řekl pravdu, moc gólů si nepamatuju, tři padly z penalt. Nejhezčí byl pro mě ale hattrick na Žižkově. Sice jsme prohráli, ale tam jsem dal dva góly, kdy jsem to prdnul přesně tam, kam jsem chtěl. Nějaké šibenice nebo nůžky, to nemám. Za každý gól jsem vděčný.

Neuvažoval jste o tom, že byste vypomohl na pár minut v závěrech zápasů i vašemu áčku, které se stalo remízovým králem českých soutěží?
Už jsme si na tohle téma dělali se šéfem klubu panem Kaprem srandu. Druhá liga je hrozně rychlá, ale třeba dvacet minut bych, myslím, vydržel. Měl bych ale podmínku: za bránou by musela být sanitka a kyslíkové bomby, kdyby to se mnou náhodou šlehlo. (směje se) Ale jo, troufnul bych si.

Takže šance je?
Nééé, vůbec. Jsou tam i hlášky od trenérů, ale to je sranda. Myslím, že na podzim byly dva zápasy, kdy jsem klidně mohl naskočit, ale celkově už je pro mě druhá ligy hrozně nahoře.

A co divize s béčkem? Jste ve hře o postup...
V béčku nás není extra moc, čekáme na mladé kluky, kteří skončí v dorostu. I kdybychom přebor vyhráli, tak divize by pro nás byla nesmyslná. Tahle pražská tramvajová liga je ideální, všechno je blízko. Abych se někam plácal tři hodiny autobusem, pak tam na mě plivali, házeli kameny, nadávali mi, zařízli nás a jel bych tři hodiny nazpátek? Tohle už mám za sebou a stačilo mi to.

Radim Trusina