Mysliveček skončil jako trenér Uhelných skladů, jejich první výhru neviděl, ale potěšila ho

5. října 2009 07:00 » Fotbalisté Uhelných skladů se konečně dočkali v tomto ročníku pražského přeboru vítězství, když brali tři body za výhru 3:1 nad Spartou Krč. V roli trenéra už u toho ale nebyl dlouholetý kouč „Uhlířů“ František Mysliveček. Ten po sérii neúspěchů u mužstva skončil a tým vedl dosavadní asistent Miroslav Pauřík. „Klukům přeju, aby patřili ke špičce přeboru. Kádr, který klub má, by mohl hrát na postup,“ přeje bývalým svěřencům úspěch Mysliveček.

Ani v nižších soutěžích nebývá obvyklé, že trenér zůstává v klubu řadu sezon, jako se to povedlo vám v Uhelných skladech. Asi se vám neodcházelo lehce, proč jste se nakonec rozhodl skončit?

Rezignaci jsem nabídl už po třetím utkání v Cholupicích, kdy jsme prohráli, ale vedení ji tehdy nepřijalo. Rozhodla tedy až domácí prohra s Aritmou, kdy jsme prohráli vysoko 0:5. To jsem už neviděl jiné řešení a řekl, že končím. Vedení mě ale požádalo, abych to dotáhl trenérsky až do zápasu v Krči, což jsem splnil.

Trenér by si po tolika letech asi zasloužil příjemnější rozloučení. Jste zklamaný?

Byl jsem v klubu nějakých sedm let. Hráli jsme divizi, teď přebor. Smutné v takové chvíli je, když necítíte za sebou některé lidi. Přišla prostě chvíle pro změnu. Co se týče výsledků, takhle špatné nikdy nebyly, ani když jsme padali z divize. To jsme byli v divizi C, která je hodně těžká. Nebýt to céčko, tak jsme třeba ani nesestoupili. Tenhle rozjezd do sezony je určitě výsledkově nejhorší.

Říkáte: necítil jsem za sebou lidi. Mám si to vysvětlit tak, že někteří fotbalisté třeba nehráli naplno?

Ne, tak to vůbec ne. Nic takového by neudělali, jsem o tom přesvědčený. Na druhou stranu pro některé hráče třeba bude změna trenéra tím impulsem, kterým se to zlomí k lepšímu.

Čím si vysvětlujete, že se týmu nevedlo?

Těch věcí bylo. Třeba v prvním zápase na Libuši jsme měli v první půli snad sedm tutovek, nedali jsme je a nakonec prohráli. Další zápas proti Hájům, tam jsme udělali chyby, co se snad nedělají ani v přípravce. A v Cholupicích to bylo stejné, zase jsme udělali děsné chyby. K tomu je třeba vidět, že se nám rozpadla stoperská dvojice, i útočné duo a vlastně i středová dvojice. Přitom vedení klubu se povedlo složit pro tuhle sezonu velmi silný kádr, který by měl hrát na předních příčkách. Jenže nám postupně vypadlo šest, sedm hráčů kvůli zranění či kartám a to muselo být znát.

Za ta léta znáte klub jako málokdo. Neuvažoval jste o tom, že byste zůstal v jiné pozici?

O tom, že bych přešel z pozice trenéra na místo nějakého činovníka, to mě ani nenapadlo. Fotbal v Uhelných skladech se točí okolo pana Horálka, ten kdyby přestal, určitě by měl klub problémy. Mě zatím přechod z pozice trenéra neláká, už se těším, až přijde nějaká nabídka a já budu zase trénovat.

Nebylo by pro Uhelné sklady jednou z cest, jak vše zlepšit, mít třeba rezervu, pak by se trenérovi prvního týmu řešily potíže s doplňováním mužstva lépe, nemyslíte?

Tady je problém v tom, že Uhelky mají jedno hřiště. Na něm trénuje áčko i mládežnické týmy. Je fakt, že když trenér připravuje třeba 23 hráčů a na hřiště a lavičku se jich dostane maximálně 18, tak ti zbývající asi nejsou šťastní. Jsou to fotbalisté, kteří chtějí a potřebují hrát. Jenže Uhelné sklady jsou právě třeba limitované tím hřištěm. Teď po 15. říjnu se bude jezdit trénovat po Praze, aby se to hřiště šetřilo. Je to složité.

Kdybyste dostal šanci zpětně udělat něco jinak, změnil byste něco?

Každý jsme udělali nějaké chyby, tedy i já. A co bych udělal jinak? Určitě bych byl na hráče přísnější. Jenže jsme zase u toho: v přeboru, kdy hráči neberou peníze, jak je asi můžete potrestat, když nejste s něčím spokojený? Jedině tak, že je nepostavíte do sestavy. Pak ale přijdou karty a zranění, no a pak jdete za tím hráčem a on ví, že ho potřebujete na hřišti a bude hrát.

Když se týmu nedaří, jsou to pro trenéra pořádné nervy. Teď asi budete odpočívat. Jak jste si užil první víkend bez zápasu?

Bez fotbalu jsem nebyl, byl jsem se podívat na vnuka, který hraje za starší žáky Slavie při zápase v Plzni. A udělal mi radost, dal gól a ještě vyhráli.

A vy jste přišel o první výhru „Uhlířů“ v sezoně, proč jste jí nesledoval z hlediště?

Prostě jsem tam nebyl, nechtěl jsem jitřit emoce. Vedení klubu mi po zápase zavolalo výsledek a já měl radost, že kluci konečně vyhráli a jsou v kontaktu se soupeři ze spodku tabulky. Těšilo mě, že vyhráli, sice jsem tam nebyl, ale zase tolik se toho změnit nemohlo. Nový trenér bude s týmem pracovat a postupně si ho třeba tvořit podle svých představ, ale já můžu za sebe říct, že mužstvo je velmi dobře připraveno a ty neúspěchy byly mnohdy jen souhrou náhod. Přeji klukům, aby se posunuli tabulkou výš. Stejně jako jiné kluby, kde jsem působil, je budu sledovat a budu jim držet palce.

-sks-