Mladší žáci Admiry projeli podzimem v lize jako válec. Vyhráli všech třináct zápasů

28. listopadu 2013 12:30 » Třináct zápasů, třináct výher. Fotbalisté Admiry do 13 let na podzim vládli. Už druhým rokem po sobě vedou svou skupinu České ligy žáků, tentokrát ale při svém tažení soutěží neztratili ani bod! V Kobylisích tak mohou být velmi spokojeni. „Odehrát půl soutěže bez ztráty bodu je na jakékoliv úrovni obrovský úspěch. To se dlouho nemusí podařit,“ raduje se trenér Admiry Martin Průša.

Po podzimu jste vedli už před rokem, v čem je to v téhle sezoně jiné?
Je pravda, že jsme vedli také, ale pak jsme jeden zápas prokaučovali a skončili na druhém místě. Jiné je to v tom, že jsme se tentokrát dostali do druhé skupiny ČLŽ, takže máme jiné soupeře, je tu nová motivace. V té minulé skupině už jsme byli dlouho, dá se v nadsázce říct, že s těmi trenéry tam jsem se znal více než s manželkou. (směje se)

Velký respekt budí nejen třináct vítězných zápasů, ale i celkové skóre 158:38. Přesto se při pohledu na výsledky skóre hodně liší. Vyhráli jste 23:3, ale také jen 3:0. Čím to vysvětlíte?
Těch faktorů je hodně. Někdy netrefíte bránu, nedáte šance, nehrají vám nejlepší kluci. Je to krásné v tom, že když proti stejnému soupeři nastoupíte za týden, tak ten zápas může skončit úplně rozdílně. Třeba 10:1.

Myslel jsem to spíš tak, jestli i na téhle úrovni hraje roli taktika…
Musím říct, že mezi koučováním je rozdíl a spousta trenérů hraje na výsledek. Ať si kdo chce, co chce říká, tak ten podvědomý tlak od vedení je tam vždycky. I trenér samozřejmě chce, aby jeho tým vyhrával, a stejně to vidí i rodiče.

Výsledky by ale přece na téhle úrovni neměly být hlavním kritériem, souhlasíte?
Určitě ano. V mladších přípravkách už se taky výsledky neevidují. Mě zajímá víc než okamžité výsledky to, kde ti kluci budou fotbalově ve chvíli, kdy jim bude dvacet. Teď se utrácejí peníze za poháry a medaile, ale podle mého je správnější dávat ty nemalé prostředky do míčů a dalších věcí, které pomáhají k fotbalovému růstu.

To určitě ano, ale určitá rivalita i tady je určitě znát. A jeden tým chce vyhrát nad druhým.
Samozřejmě, že už tady cítíte, když proti vám nastoupí Sparta nebo Slavia. Vítězství udělá klukům radost, ale když se zeptáte na nějaký výsledek třeba před měsícem, tak poznáte, že to pro ně není to nejdůležitější. Já chci, aby to kluky bavilo a posouvali se. Chci, ať se učí kličky, mají správný výběr místa. To je důležitější, než že vyhrajete ve třinácti letech nad někým 5:0.

Bývá obvyklé, že kluby kromě fotbalového rozvoje hlídají i studijní výsledky mladých hráčů. Jak je na tom v tomhle směru Admira?
Musím říct, že až takhle daleko to není. Ale je to zajímavý motivační prvek. Myslím, že třeba zakázat fotbal na jeden zápas ve chvíli, kdy se objeví nějaké problémy, by mohla být výstraha. Oni určitě nechtějí o fotbal přijít, když je baví.

Dobré výsledky určitě neunikly pozornosti Sparty a Slavie. Nesnaží se tyhle slavné kluby přetáhnout vaše hráče?
Za čtyři a půl roku od nás teď poprvé odcházejí dva kluci. Výkony i chováním na hřišti už Admiru přerostli. Samozřejmě trenéra na jednu stranu netěší, když přijde o dobré fotbalisty, ale takhle to neberu. Nejsem z toho zklamaný. Tenhle vývoj je nezbytně nutný pro to, aby se posunuli dál a mě zajímá, kde budou ti kluci třeba za šest let. Mají na to, aby se prosadili.

Místo nich ale budete muset hledat náhradu, ne?
Hráčů máme dost, jsou u nás odmalinka. Určitě nebudeme jezdit někam jinam. Hodně kluků k nám přišlo z ulice a vypracovali se. Zrovna jeden z těch kluků, co teď odcházejí, k nám přišel sám. Talent měl v sobě, makal, vydržel, má chuť na sobě pracovat a zlepšovat se. Jinak určitě musím říct, že Sparta i Slavia vábily naše kluky, ale až teď poprvé někdo odchází. Bereme to i tak, že je to motivace pro ostatní. Ta příležitost už nemusí nikdy přijít.

Můžu si tipnout: Sparta vám bere nějakého talentovaného střelce?
To ne. Odchází od nás Jirka Rybín, to je takový pracant pro tým. Postavou malý, ale hodně běhavý hráč. Nějaké góly taky dal. Druhým je Filip Mižišin. Ten hrál dřív v poli, ale před dvěma lety skončil s fotbalem, teď je zpátky a chytá. Na brankáře má tu správnou povahu. Jsem zvědavý, jak si kluci povedou.

Dospělé týmy mívají po skončení podzimu dokopnou. Užili jste si ji i v téhle kategorii?
Teprve nás to čeká za čtrnáct dní. Musím říct, že se těšíme. Hráči tvoří skvělou partu a stejně tak jejich rodiče. Půjdeme do restaurace, něco málo si tam řekneme. Bude to fajn, podzim se nám vážně vydařil.

Na hřišti to odmakali kluci pod vaším vedením. S věcmi okolo vám pomáhá vedoucí týmu Vladimíra Zamrazilová. Jak důležitou součástí úspěchu je právě ona?
Je to naše vedoucí a myslím, že si nikdo nedovede představit, kolik práce s tím vším okolo má a co pro nás všechno dělá. Kdyby u týmu nebyla, tak bychom to všechno měli daleko složitější. Sluší se jí moc poděkovat.

René Machálek