Mladí kluci berou, i když je domluva důraznější, těší exligistu Časka v Újezdě nad Lesy

6. října 2008 07:00 » Čtyřicítka na krku, ale fotbalista Jiří Časko pořád válí. Je dispečerem hry přeborového Újezdu nad Lesy. Jakmile tým zahrává standardní situaci, hrne se k míči a posílá vcelku pravidelně přesné nadýchané míče svým spoluhráčům. Také v sobotu na půdě Hájů byl na začátku akce, z níž se hosté ujali vedení. Na hřišti pak vydržel do 76. minuty, co chvíli měl mladším spoluhráčům co říct, občas se zkušený exligista nebál prohodit pár slov i směrem k sudímu. Po utkání, které Újezd vyhrál 2:1, se pak ochotně svěřil se svými dojmy z přeborového utkání.

Výhra 2:1 na Hájích je pro vás po nevydařeném vstupu do sezony asi skvělým výsledkem. Proč se podle vás tým výsledkově trápil?

Určitě ten rozjezd nebyl z naší strany nic moc, čekali jsme, že to bude lepší. Jsme rádi, že se nám povedlo venku zase uhrát tři body. Je ale fakt, že domácí měli v první půli aspoň tři velké šance, takže jsme měli i štěstí, že zápas nakonec skončil naším vítězstvím.

Kde byl ale problém, že se nedařilo?

Bylo toho víc. Možná jsme do hry nedávali tolik srdíčka. No a taky tam byla pořádná porce smůly, jako třeba na hřišti Zličína. Tam jsme dostali fakt smolné góly. Nezbývá než věřit, že teď to bude lepší.

Na hřišti hodně často dirigujete mladší spoluhráče, kteří by mohli být i vašimi syny. Berou vaše rady, i když třeba občas přidáte na hlase?

Berou, berou (spokojeně). A to, i když jsem třeba při tom mluvení důraznější (usměje se). Ti kluci jsou mladí, nechají si poradit. Je jim přece jasné, že jejich kariéra je na začátku, a když budou makat, tak půjdou nahoru.

Možná to bylo mé zdání, ale vypadalo to, že při hře přesto nejčastěji hledáte Milana Škodu. Je to od vás záměr?

To tak jenom vypadá, přihrávám normálně všem. I když samozřejmě musím přiznat, že u Milana vím asi nejlíp, kde ho hledat, když posílám míč do pokutového území.

Je vám čtyřicet let, hrál jste nejvyšší soutěž. Někdo by si řekl, kde bere tu sílu a chuť honit se na trávníku s mladšími hráči. To máte fotbal opravdu tak rád, že se vám nechce končit?

Člověk fotbalem léta žije a nechce se s ním jen tak rozloučit. Kdybych ho najednou neměl, asi bych vypadal jinak.

 
VÝKONY EXLIGISTŮ MILANA ŠKODY A JIŘÍHO ČASKA OČIMA TRENÉRŮ

Zdeněk Slabý (Háje): „Nevím, jestli bych takové hráče v týmu vůbec chtěl. Nepřemýšlel jsem nad tím. Na hřišti jsem si každopádně všiml víc Škody. Ten je ve svém věku pořád vitální. Dostane se přes hráče, furt je běhavý. Je tam vidět ta velká zkušenost. My to ale na Hájích kopeme s odchovanci a tak to zůstane.“

Pavel Loukota (Újezd): „Oni mají pořád zájem u nás hrát a my jejich služeb rádi využíváme. Musím ale taky říct, že v minulé sezoně byli oba pro nás platnější, teď to není takové. Oni mají dost soudnosti na to, že kdyby cítili, že už pro nás nejsou přínosem, tak skončí. Ale zatím nám pořád pomáhají. Třeba Škoda to ukázal ve chvíli, kdy jsme hráli bez vyloučeného Frýdy. Stáhl jsem ho dozadu a on tam odvedl spoustu důležité práce.“

-sks-