Matysík dal hattrick hlavou, vyšehradské béčko si užívá. Chodím tam za odměnu, směje se
7. září 2017 06:00 » Vyšehradské béčko se valí I. A třídou. Zničilo Troju 7:3, aby následně nasázelo pět branek také do sítě Pragy. Nejvíce vidět byl Radim Matysík. Na kontě má tenhle útočník třetiligového áčka klubu už pět zásahů, proti Pragovce se blýskl hattrickem hlavou. Stihl ho za devět minut! „Do béčka si chodím kopnout za odměnu,“ říká. V tom samém kole si zahrál i pár minut na hrotu sestavy ve třetí lize.
Stihnout dva vítězné zápasy za víkend, to je krása. Vy jste je vyšperkoval i hattrickem. Mohl být ten víkend v něčem lepší?
Jsem fakt spokojený, máme šest bodů, k tomu tři góly za devět minut. To je paráda. Na druhou stranu chci říct, že ty góly byly super připravené, nebyly to těžké góly, nebylo složité je dát. Asi je fakt, že je taky důležitý výběr místa útočníka a já byl vždycky tam, kam přišel míč.
Už se vám někdy povedlo dát hlavou hattrick a za tak krátkou dobu?
Hlavičkář snad nejsem špatný. (usměje se) Asi před pěti lety jsem ještě za Kačerov dal čtyři góly za poločas. Ale ty byly všechny nohou. Tady proti Pragovce jsem hrál jen poločas. Vedli jsme 4:0, ale měli pět, šest dalších jasných šancí. Spoluhráči už si dělali legraci, že ani nemáme v sazebníku částku za hattrick hlavou, že to budeme muset zavést. Ale samozřejmě všichni byli rádi, že se daří týmu a dáváme góly.
Když jsme u těch hattricků, tak soutěž jste začali proti Troji docela drsně a po třech gólech hráče soupeře jste rychle prohrávali 0:3. Pak jste zápas otočili, ale byla to divočina, že?
To bylo neskutečné. Soupeři tam spadlo opravdu všechno. Přitom jsme si v šatně říkali, že na soupeře vlítneme. Tak to se nám fakt nepovedlo... Ale já jsem i za stavu 0:3 věřil, oni dávali neskutečné góly. Třeba z otočky se ten hráč trefil pod víko. Takový gól asi už hodně dlouho nedá. Pak jsem ale snížil a v tu chvíli jsem si říkal, že by bylo fajn stáhnout to do poločasu na rozdíl gólu. Nakonec jsme už vedli 4:3 a dotáhli to v pohodě do vítězného konce.
Proti týmu Pragy už jste měli naopak zápas pod kontrolou. Dávali jste si pozor?
Bylo hodně šancí. Mohli jsme dát třeba osm gólů, chodili jsme do přečíslení. Musím přiznat, že i soupeř mohl vstřelit nějaké góly.
Vyprávíte o těch zápasech nadšeně. Přitom jsou to utkání vyšehradského béčka a vy patříte do prvního mužstva...
Normálně jsem hráčem A týmu, ale v létě přišel Pepa Čtvrtníček. To je výborný útočník, věřím, že se rozjede a všem to ukáže. Hrál vyšší soutěže. Vyšehradské áčko hraje na jednoho útočníka a já prostě vím, že teď proti Pepovi nemám šanci. Tak chodím hrát za béčko a rád! (zdůrazní)
A říkáte si svými trefami o pozornost trenéra. Pět gólů za dvě kola nejsou špatnou vizitkou...
No, mohlo jich být i víc. Já chodím do béčka za odměnu. Potřebuji hrát. Áčku se teď daří, trenér nemá důvod, aby dělal změny v sestavě a já jsem rád, když Vyšehrad vyhrává. Na všech frontách.
Neříkejte, že byste raději nestřílel góly za áčko.
V minulém půlroce už jsem chodil za áčko hrát pravidelně. Naskakoval jsem do zápasů, ale teď je větší konkurence a já si chodím rád zahrát za béčko. Netýká se to jen mě, takových hráčů má Vyšehrad víc. Máme to tak všichni.
Už jste se bavil s trenérem áčka, zda by nechtěl hrát na dva hroty?
Ne, o tom jsme se nebavili. Já v tuhle chvíli cítím jeho důvěru. Vím, že o mě ví a šanci mi určitě dá. Když vidím tu konkurenci, tak makám na tréninku. Nikam se ale necpu. Není to tak, že jsem dal za béčko pět gólů a teď budu hned čekat, že budu hrát za áčko. Já jsem rád, že se mi daří a hlavně má výsledky Vyšehrad. To je nejdůležitější.
Pokud bude vyšehradská rezerva takhle nabíjet sestavu, tak by měla útočit na přebor. Máte tenhle postupový cíl?
Za sebe můžu říct, že kdyby se do přeboru nepovedlo postoupit, tak by to pro mě znamenalo velké zklamání. Už v minulé sezoně nám to uteklo fakt o malý kousek a do přeboru šly nakonec Dolní Chabry. Ale teď je to jasně dané. Áčko s juniorkou trénuje dohromady. Jsme spolu čtyřikrát, pětkrát v týdnu a když tam máte takovou konkurenci nutí vás to pracovat a zlepšovat se. Musím říct, že i díky tomu rozdíl v kvalitě mezi námi a soupeři je.
Takže se dají čekat další vítězství a kanonády?
Myslím, že teď už to tak jednoduché mít asi nebudeme. Teď nás čeká Hostivař, ta má taky dvě výhry. Čekám, že to bude jiné. Ale pro mě ten zápas bude hodně prestižní, protože za soupeře hraje můj nejlepší kamarád Jiří Kuděj . Oni teď prohrávali chvíli před koncem 2:3 a stihli zápas otočit a vyhrát.
Už se s kamarádem hecujete?
To největší asi přijde v pátek večer. On hrál před rokem za Kunratice a my jsme ten zápas vyhráli 10:0...
Asi jste měl po utkání pořádně navrch. Nebude chtít po vás slib, že teď taková kanonáda nepřijde znovu?
Podle mého je Hostivař kvalitní tým a deset gólů asi nedáme. Ale vyhrát chtít samozřejmě budeme. Podpoříme to i nějakou sázkou. Asi o útratu v hospodě. Moc se na ten zápas těším.
René Machálek, sport.cz