Máme kádr na to, abychom se pokusili o první místo, říká kouč Vltavínu Kronďák

10. října 2012 10:15 » Skvěle rozehranou sezonu mají letos na podzim fotbalisté Loko Vltavín. Jeden ze tří reprezentantů metropole v ČFL figuruje po 10. kole na třetím místě, lepší jsou jen celky Kunic a Roudnice nad Labem. Vedoucí Kunice jsou také dosud jediným přemožitelem holešovického mužstva. To naposledy porazilo gólem Fraňka 1:0 Kladno a trenér Radek Kronďák měl důvod ke spokojenosti.

Zápas rozhodla jediná gólová situace, jak jste ji coby trenér vítězného týmu viděl?
Po dlouhém autu Béda Štumpf výborně a pohotově přihrál před bránu a Karel Franěk si s tím poradil jako mazák. Rozhodla rychlost provedení akce. Proti zalezlému týmu se lze prosadit buď standardkou, nebo právě takovou rychlou akcí. Kladno sice dobře bránilo, přesto jsme ho přehrávali. Chyběl mi jen ten druhý gól, který by nás uklidnil. Potýkáme se s tím, že nedáváme branky. Také předchozí domácí utkání se Zápy jsme vyhráli na jediný gól. Je to náš odvěký problém, i když například venku v České Lípě a Domažlicích jsme je dávali.

Prohráli jste zatím pouze u lídra tabulky v Kunicích 1:2, tam jste také měli možnost bodovat?
Stoprocentně ano. Byl to vyrovnaný zápas, Kunice i my jsme měli po čtyřech šancích. Sám jejich trenér Zdeněk Hašek uznal, že to mohlo skončit 4:4.

Po deseti kolech máte devatenáct bodů, s tím jste jistě spokojen…
Je to možná i trochu víc, než bych čekal. Bodovali jsme totiž v Chomutově, Roudnici, České Lípě i v Domažlicích. Ano, jsem spokojen, jenom bych si přál, abychom tak pokračovali a začali dávat víc gólů. Trochu se bojím pozitivního hodnocení, abych to nezakřikl. Na podzim zbývá ještě sedm kol.

Už teď se však začínáte blížit k vašemu bodovému plánu pro první polovinu sezony, že?
Ten je tradičně pětadvacet bodů, ale když jich máme v tuhle chvíli devatenáct, bylo by hříchem nevybojovat jich víc. Uvidíme, zda vydrží forma. Už teď míchám se sestavou, ale mám na lavičce hráče, kteří v minulé sezoně kopali pravidelně: Škorvánek, Pozníček, Dorotík i další. Konkurence tu je, a proto máme body.

Uzrál tedy čas na to, pokusit se zdolat nejvyšší příčku?
Kéž by tomu tak bylo. Nebudu alibista a řeknu, že hráčský kádr na to máme. Udržíme-li ho i přes zimu pohromadě, tak proč ne. Byl bych rád první, ale to vám řekne každý trenér. A třeba takové Kunice mají nesmírně silný tým.

Ve váš prospěch může hrát i fakt, že patříte k mazákům ČFL. Déle ji hrají jen čtyři týmy: Karlovy Vary, Králův Dvůr, Písek a Hlavice.
Ani jsem si neuvědomil, že se během čtyř sezon obsazení ČFL tolik prostřídalo. U nás to funguje tak, že kádr moc neměníme, vždy ho jen doplníme dvěma až třemi hráči. Zdejší jádro je zdravé, k němu nabalíme další hráče, a takhle to zkrátka jde. V loňské sezoně jsme skončili devátí jen proto, že nás bylo na konci sezony jen dvanáct. Mít o tři body víc, skončili bychom šestí. Samozřejmě rádi bychom se pokusili obsadit jedno ze tří prvních míst.

Strategie pozvolného doplňování mužstva se vám tedy daří? Předpokládá to i úspěšný výběr příchozích fotbalistů.
Ale také se stane, že se někdo nechytne, pokud ale noví hráči vidí, že to tady funguje a vědí, co od nich chci, snáze se přizpůsobí už v trénincích. Pak je to celé jednodušší. Letos na podzim jde o Waltera a Dorotíka. První z nich byl v Ovčárech a ve Voticích, druhý na Střížkově. Při vyrovnaném kádru mohu stavět sestavu i s ohledem na nadcházejícího soupeře. Občas byl problém pro hráče pochopit, že někdy hrají a někdy ne, ale když máte sedmnáct kvalitních fotbalistů, jinak to nejde.

Stěžoval jste si na nízkou produktivitu, vaši útočníci Předota s Fraňkem však nastříleli dohromady osm branek!
Měli jsme tady třeba dřív Sochu, který byl schopen dát jen za půl sezony dvanáct gólů a pak najednou nic. Se současným stylem, který produkujeme, se do šancí dostává víc hráčů. Je to variabilní, navíc spoustu dalších šancí zahazujeme, například Pečeňa a Dorotík. Ono je to pokaždé jiné. Nejprve jsme měli střelce Sochu, pak tu byl exligista Kuchař, který dával hodně gólů ze standardek, teď se na nich podílí víc lidí.

Souvisí váš bodový zisk třeba i s tím, že jste zanesli do své hry nové prvky, nebo naopak odbourali něco špatného, co vás brzdilo?
Mohu jen zopakovat, že to je zvyšující se kvalitou kádru. Máte-li rovnocennou lavičku, můžete pak střídáním ovlivnit vývoj zápasu. Každý, kdo přijde do kabiny, tak neví, zda bude hrát, nikdo nemá jisté místo. Věřím, že se díky tomu budou chtít hráči dál zlepšovat.

Takže vám opravdu nic nechybí?
Vadí mi jen občas přístup některých hráčů v tréninku, od toho se pak vše odvíjí. V tom jsou rezervy. Pokud by někteří zdejší hráči odevzdali všechno už v tréninku, mohli by se klidně posunout třeba do druhé ligy. Jde jen o to, aby to pochopili.

Cítíte ze strany soupeřů větší respekt než v předchozích sezonách?
Respekt máme i my vůči nim. Jsem rád, že vypadlo z ČFL béčko Budějovic, na něj jsme neuměli zahrát. Ani když jsme proti němu vedli o dva góly, nebodovali jsme. Podobně s Pardubicemi.

Před rokem jste měli podzim rovněž slušně rozjetý, na konci jste ale získali z posledních dvou zápasů jen bod. Nemáte obavy, že vám forma odejde?
Problém je vždy v hlavách hráčů. Za dva týdny máte tmu ve čtyři hodiny odpoledne, začneme proto trénovat na umělce při osvětlení. A zápasy se hrají na přírodní trávě. V této fázi asi budeme muset oproti předchozím rokům něco změnit. Mám takovou vizi, až uvidím, že mají hoši na umělce problém, vezmu je na škváru, ať si užijí, co jsme si užívali my. Pak si budou umělky víc vážit.

To se vám snad už v Praze ani nepodaří... Mimochodem – připomeňte prosím, kolikátou sezonu jste vlastně trenérem Loko Vltavín!
Desátou. Vím, odtrénovat někde desátou sezonu v kuse se může zdát zvláštní. Když jsem sem před dvanácti nebo třinácti lety přišel, chtěl jsem zakončit kariéru po zranění, zakopat si v I. A třídě. Trénování jsem později vzal, protože v tu chvíli nebyl kdo, aby se zachránila divize. A že z toho vzejde tohle, by mě v životě nenapadlo.

Takže vás nazývají pražským Fergusonem?
Ale to víte, že jsem už něco takového zaslechl. Ví se o tom, protože to připomínají novináři. Hláška o Fergusonovi je však scestná, protože ten pán je někde úplně jinde.

Proč jste se tehdy vlastně rozhodl pro tak nízkou soutěž, tedy I. A třídu?
Strávil jsem tenkrát na Motorletu celou zimní přípravu a nakonec se to vyvinulo tak, že trenéři si vybrali do sestavy jiné stopery. Na lavičce jsem tam sedět nemínil, a jelikož jsem provozoval restauraci na Letné, kam chodil i předseda Lokomotivy Praha pan Neuberg, stalo se, že mě oslovil a dohodli jsme se. Během několika dalších dní se objevila i firma Vltavín a fotbal se tu začal zvedat. Také mě to tady chytlo a začalo bavit. Později jsem začal trénovat a už jsem na to musel koukat z jiného úhlu pohledu.

Člověk většinou přivykne, dovedete si vůbec ještě představit případnou změnu prostředí?
Přemýšlel jsem o tom, opravdu by to bylo složité.

Přitom jednou jste už měl zdejší funkci trenéra pořádně nahnutou. Po prohraném divizním derby s Meteorem.
Bylo by taky divné, aby se to za deset let nestalo. Po zápase s Meteorem mi bylo řečeno, že končím. Nakonec nás u toho nechali a my jsme ten rok postoupili do ČFL. Loni nám začátek soutěže také nevyšel podle představ, také to nebylo dobré, přestože jsme předtím v létě porazili Spartu. Ale situace se ustála a snad se dá říct, že to funguje.


Loko Vltavín po 10. podzimním kole ČFL
Sezona 2009/10: 11 bodů, skóre 10:14
Sezona 2010/11: 16 bodů, skóre 12:17
Sezona 2011/12: 14 bodů, skóre 11:15
Sezona 2012/13: 19 bodů, skóre 15:10

Denis Postler

Fotogalerii ze zápasu Loko Vltavín - Kladno od Ondřeje Hanuše najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!