Libuš uhrála na hřišti rozjetého Újezda bod za remízu, trenér Hruška vidí světlo na konci tunelu
11. dubna 2011 08:00 » Fotbalisté Libuše sice zachránili chvíli před koncem remízu 1:1 na půdě Újezda nad Lesy, vyskakovat si ale nemohou. Na jaře v přeboru ještě nevyhráli, na konto si připsali jen dva body a v tabulce se motají v nebezpečném pásmu sestupu. „Situace je vážná, ale nikoliv zoufalá,“ připouští si realitu boje o udržení trenér Libuše Zdeněk Hruška, bývalý gólman československé reprezentace a účastník MS 1982 ve Španělsku. Libuš je nyní v tabulce na čtrnáctém místě o tři body před předposlední rezervou Meteoru.
Když vezmeme i poslední podzimní kolo, tak váš tým čeká na výhru už šest zápasů v řadě a na tabulku se vám určitě dobře nekouká. Jaké jsou důvody, že se Libuši nedaří?
Je toho víc. Děláme vzadu velké chyby. To, co jsme soupeřům darovali, to je někdy do nebe volající. Kdyby třeba ty chyby neskončily gólem, tak to není tak vidět, ale nás soupeři trestali. A na druhé straně sami neproměňujeme šance a to ani ty tutové.
Stály tyhle důvody za tím, že Libuš nevyhrála na Újezdě?
Dostali jsme po zaváhání gólmana chvíli před poločasem gól. Moc mu tenhle zápas nevyšel. On je na gólmana moc hodný. Brankář musí být zkrátka trochu rošťák. Mluvili jsme spolu o všem asi milionkrát. On se mnou souhlasí, že určitý prostor je výsostným územím brankáře a tam musí útočícího hráče v nadsázce řečeno naporcovat. Jenže on pořád myslí na to, aby se někdo nezranil. A to i na tréninku. Hnízdil je gólman, který teď chytal stabilně, takže ho podržím, ale tyhle věci by prostě neměl dělat.
Po gólu inkasovaném do šatny vám asi nebylo zrovna příjemně, co?
Cítil jsem se hodně špatně. Taky jsme hned udělali tři střídání. Na plac šli tři dorostenci. Ti hráli v sobotu v Chomutově, dali tam pět gólů. Určitě oživili naší hru, nezklamali. Oni se nebojí hrát. A taky jsme nakonec vyrovnali. Jak říkají Slováci, byla to taková trma vrma, ale dotlačili jsme to tam.
Takže na cestě za vybojovanou remízou váš tým nastartovali dorostenci?
Určitě nám pomohli. Hodně důležité bylo, že se nám do hry vrátil snad po 300 letech Franta Brabec. Lékaři ho dali dohromady, měl zdravotní problémy, které neměly s fotbalem nic společného. A on předvedl famózní výkon. Z toho jsem měl velikánskou radost. Věřím tomu, že s jeho příchodem se zvedneme a přijdou lepší výsledky.
Zmínil jste, že dorostenci se nebojí hrát. Některé zkušenější hráče tedy pohled na tabulku psychicky svazuje?
Na někom to možná vidět je. Přece jenom jsme v situaci, na kterou jsme nebyli zvyklí. Je jasné, že hrajeme o záchranu. Já ale po hráčích chci, aby měli z fotbalu radost. Chodí do školy, nebo do práce, pak si jdou zatrénovat a pak zahrát zápas. Pro radost. Neměli by se sami dostávat pod nějaký tlak. Já bych to chápal, kdybychom byli v první lize, nebo v reprezentaci, ale tady jsme v přeboru. To samozřejmě nic nemění na tom, že bychom chtěli všichni víc vyhrávat.
Říkáte, aby si hráči nepřipouštěli tlak. Jenže každý řeší situaci, když se týmu nedaří...
Jasně, že by se nám všem dívalo na tabulku lépe, kdybychom byli nahoře. Jenže realita je taková, že hrajeme o záchranu. Situace je sice vážná, ale nikoliv zoufalá. Nezbývá nám než bojovat, musíme si pomoci a já věřím, že po téhle remíze na Újezdě tam to světlo na konci tunelu začalo svítit.
Jenže zápasy s celky ze spodku tabulky Libuši moc nesedí. Prohráli jste s Vršovicemi a z Újezda vezete jen bod. K záchraně bude třeba vítězit...
A teď nás čekají Háje a pak Cholupice, tedy zase zápasy o šest bodů. Je jasné, že to bude boj a nikomu se nebude chtít spadnout. Naším problémem je, že my hrajeme spíš technický fotbal, takže se dá říct, že nám sedí podobně laděné celky. Soupeři těží v zápasech s námi mnohdy z toho, že mají zkušené fotbalisty, kteří rozdrobí hru. Prostě musíme bojovat a vyhrát jeden zápas, ten to zlomí. Chtěl jsem, abychom ze zápasů v Újezdě a na Hájích měli čtyři body, tak uvidíme, zda to splníme.
Věříte, že se to podaří?
Nejsem věřící člověk, ale na půlnoční si zajdu, tedy když to vyjde (směje se). Ale klukům věřím. Musíme jít postupnými kroky. Teď se s návratem Brabce zlepší hra defenzivy a to je moc důležité. Barák taky nestavíte od střechy, ale od základů.
Situace pro Libuš je obtížná v tom, že se pere o záchranu třeba s rezervou Meteoru. Soupeř může využívat posil z prvního týmu, vadí vám to?
Myslím si, že rezervy asi nebudou chtít spadnout a to, že využijí hráče áčka, je naprosto logické. To je realita. A kdybych měl tu šanci, tak bych jí taky využil. Fotbalista přece potřebuje herní praxi, a pokud nehraje v prvním týmu, tak jde kopat za rezervu.
Pak vám asi nezbývá než uspět na Hájích a pak doma zdolat Cholupice...
Zápas s Cholupicemi vypadá jednoduše, ale je to jen zdánlivé. Stačí si vzpomenout, že na podzim jsme v utkání s tímhle soupeřem přišli o tři hráče, prohráli a prakticky se dostali do toho maléru. My se teď musíme připravit na utkání na Hájích. Bude se hrát na umělce, musíme dát do hry srdce a bojovat. Věřím, že to všechno zlomíme, Tenhle tým má sílu na to, aby byl v tabulce jinde, než se momentálně nachází.
-sks-
