Libuš trápila marodka, před jarem se chce dát do figury, ale nyní řeší i nefotbalové problémy

8. prosince 2010 07:00 » Fotbalisté Libuše sice v minulém ročníku přeboru takřka do posledního kola bojovali o první místo, v novém ročníku nejvyšší pražské soutěže se však mužstvu trenéra Zdeňka Hrušky tolik nedaří a v polovině sezony je Libuš až jedenáctá. „Byli jsme tím povedeným jarem namlsaní, ale stihla nás kalamita. Měli jsme moc zraněných hráčů,“ konstatoval kouč Libuše, bývalý gólman československé reprezentace a vršovických Bohemians.

Vypadá to, že jste nakonec s dvaceti získanými body ještě docela spokojený. Je to tak?

Chtěli jsme být úspěšnější a být v tabulce výš, ale když si vezmete, že jsme měli dost dlouhou dobu mezi pěti až osmi zraněnými hráči, tak to musíme brát. To by zamávalo s každým mužstvem. I díky posledním zápasům, kdy se nám dařilo bodovat, jsme získali relativní klid, že nejsme v úplném ohrožení. Pro mě je pozitivní, že kluci bojovali, poprali se o výsledek a dalo se na to mnohdy i koukat.

Řadu hráčů jste pustili z Libuše během podzimu na hostování. To je pro vás před jarem asi poučení. Necháte si teď početnější kádr?

Je pravda, že jsme uvolnili hráče do jiných klubů. Nikdo nečekal, že se do podobných problémů můžeme dostat. Myslím, že hráče pustíme zase. Doufám, že už jsme si to špatné vybrali. Navíc do 6. dubna, kdy už bude něco odkopáno, bude možnost hráče z hostování stáhnout. Musíme si uvědomit, že nejsme v profesionálním fotbale, aby kluci makali celý týden, a pak se nedostali ani na lavičku. V přípravě samozřejmě budeme mít dost hráčů. Vrátí se kluci z hostování a budou bojovat o místo v týmu.

Každopádně asi budete chtít zamezit tomu, aby musel do pole naskakovat i náhradní gólman, jak se to u vás stalo...

Není to obvyklé, ale na druhou stranu to není zase tak špatná praxe. A Marko dokázal dát i gól. My jsme samozřejmě gólmany posílali na druhou stranu hřiště, do útoku. Je to pro ně dobrá věc v tom, že aspoň pak můžou vytušit, jak se v které situaci zachová útočník. My se na Libuši snažíme, aby gólmani hráli v poli i v některých přípravných zápasech. Brankáři přece dneska nestačí, aby jen chytal, on plní roli libera, musí prostě umět i nohama. Když to neumí, je to handicap.

Vašemu týmu se celkem dařilo v ofenzivě, kdy je čtvrtým nejlépe střílejícím týmem přeboru. Vás jako bývalého gólmana ale asi mrzí, že z hlediska inkasovaných branek je mezi nejhoršími, že?

Obranná řada se nám rozpadla, pořád se to tam muselo točit. Směrem dopředu to naopak vypadalo docela dobře, ale i tady nás trápilo zahazování šancí. Těší mě, že jsme schopní se do těch příležitostí dostávat, ale kdybychom dávali třeba každou třetí šanci, tak těch branek muselo být daleko víc.

Na domácím hřišti se Libuši dařilo viditelně lépe a to bodově i střelecky. Čím si to vysvětlujete?

My se snažíme hrát všude stejně, nikde nebráníme, chceme hrát fotbal. Možná je to dané tím, že máme mladé mužstvo. Soupeři si také v domácím prostředí víc dovolí a jsou úspěšnější. Uznávám, že se některé zápasy daly zvládnout třeba i lépe.

Třeba utkání s Vršovicemi a Cholupicemi, které byly nejhůře střílejícími celky podzimu?

Kdybychom právě tyhle dva zápasy vyhráli, tak by to hodnocení poloviny sezony bylo úplně jiné, byli bychom v tabulce daleko výš. Ty zápasy byly ale úplně jiné. Ve Vršovicích jsme v první půli dominovali a říkal jsem si, že i případná remíza bude mrzet. Jenže do druhého poločasu jsme nastoupili tak, že už je všechno jasné a soupeř nás za to potrestal. I když jsme postupem času chtěli se zápasem něco udělat, už se nám to nepovedlo.

A zápas s Cholupicemi?

Po tom utkání jsme měli tři těžce zraněné hráče, tam byly k vidění zákroky, které byly snad na civilní soud, nebo jak z nějakého japonského bojového umění. Kdyby sudí tady nějaký zákrok potrestal červenou kartou, tak by se hrál jiný fotbal. Myslím, že by měli být hráči víc chránění. Cholupice navíc od té doby snad neuhrály ani bod. Moc mě mrzí, že jsme tyhle zmíněné zápasy nezvládli lépe.

Body z těchto duelů by se vám hodily i proto, že spodek tabulky je hodně namačkaný a padat může z přeboru i více mužstev. Sledujete pražské týmy v divizích?

Samozřejmě. Myslím, že Zličín má asi jasno a pokud by se zachránil, tak by to byl zázrak. Už spíš budou chystat tým na další sezonu. Problémy ale mají i další celky, uvidíme, jak si povedou. My se ale hlavně soustředíme sami na sebe. Máme sice před sestupovými příčkami k dobru pár bodů, ale taky nám moc nechybí na ty nejlepší. A my bychom chtěli být v lepší polovině tabulky. Teď ale máme v klubu problémy, které nesouvisejí s našimi výkony.

Prozradíte o co jde?

Máme potíže, protože je problém s částí hřiště, které patří jinému majiteli, a mohli bychom o něj přijít. MÚ na Libuši to měl řešit s majitelem pozemku, ale nevypadalo to dobře. My věříme, že teď po volbách to noví lidé na radnici dokážou vyřešit, mají zájem o obec. Tohle je přece problém daleko důležitější než nějaké získané body. Je důležité zachovat fotbal pro mládež, je to vlastně takový protidrogový program. Nové vedení radnice na to chce slyšet a my mu věříme.

Pojďme ještě zpátky k fotbalu. Jak se tedy promění tým Libuše během zimy?

Do přípravy by měli jít i všichni dosavadní marodi, půjdeme do přípravy v plné síle. Co se týče kádru, tak je zájem o naše hráče z vyšších soutěží. To je sice dobré vysvědčení pro naši práci, ale na druhou stranu by to samozřejmě znamenalo oslabení. Uvidíme, co se zrealizuje. Každopádně se musíme dobře vyladit, dát se do figury a co nejdříve se uklidit do toho klidného středu tabulky.

Podzimní vizitka Libuše

Doma: 5 výher, 2 remízy, 1 porážka, skóre 19:11, 17 bodů

Venku: 1 výhra, žádná remíza, 6 porážek, skóre 8:17, 3 body

-sks-