Libuš slaví záchranu, z přeboru sestupují Vršovice
20. června 2011 07:00 » Nervák jaký nikdo nečekal. Ale se šťastným koncem znamenajícím záchranu v přeboru. Takový byl závěr nejvyšší pražské fotbalové soutěže v podání Libuše. Tým trenéra Zdeňka Hrušky přemohl v posledním kole na domácím hřišti rezervu Bohemians Praha 2:0, a protože v souběžně hraném utkání prohrály Vršovice na půdě Tempa 1:3, tak tým Libuše poskočil v tabulce o dva body před konkurenta a odsoudil jej k pádu do I. A třídy společně s Cholupicemi.
„Libuna válí, Libuna válí!“ znělo nadšeně z kabiny Libuše po utkání. Tým si užíval úspěchu, v sezoně plné trápení ho totiž moc nepoznal. Převládaly spíš starosti. „Jsme šťastní, že jsme se zachránili. Ale kdybychom spadli my a ne Vršovice, tak by asi fotbal neměl logiku,“ narážel kapitán libušského týmu Tomáš Moravec na rozdílné pojetí obou celků, které se praly o udržení v přeboru.
Libuš sází na útočnější fotbal, v jejích zápasech padají góly a fanoušci se baví. Hruškův tým vstřelil o sedmnáct branek víc než Vršovice - a to ještě trenér Hruška mnohdy naříkal, jaké šance jeho tým zahodí. „Hrajeme prostě jiný fotbal,“ nepouštěl se do rozborů Moravec.
Ten přiznal, že fotbalisté na hřišti dlouho netušili, jak se vyvíjí zápas Vršovic na Lhotce proti Tempu. „Až na konci jsme se dozvěděli, že Tempo vede 3:1. Nás ale musel zajímat vlastní zápas, potřebovali jsme vyhrát a teprve pak jsme mohli přemýšlet nad něčím dalším,“ upozornil zkušený fotbalista.
Stejně jako další hráči, ani on si nedokázal před sezonou představit, že by se tým pral až do konce o udržení. „Měli jsme hodně zraněných hráčů, nedařilo se, ideální nebyla ani tréninková morálka,“ pojmenoval možné důvody trápení Moravec.
Před rokem se Libuš prala na špici tabuky, teď se propadla na opačný konec. Zkušený borec věří, že by se vše zase mohlo otočit k lepšímu. „Každá sezona byla teď v poslední době z naší strany jiná, takže by nebylo špatné, kdybychom zase hráli nahoře,“ usmál se fotbalista.
Pořádně si oddechl i trenér Libuše Zdeněk Hruška, který se před utkáním svého týmu sám ukázal v brance vršovických Bohemians na akci Legendy 2011 v Edenu. Odchytal poločas a spěchal na přebor. Nakonec mu mohl hrát na tváři spokojený úsměv, protože jeho tým vybojoval záchranu. „Povedlo se nám splnit ten základní předpoklad – vyhrát nad béčkem Bohemians Praha. Samozřejmě to ale byly nervy, protože to dlouho bylo jen o gól a stát se mohlo cokoliv. Hodně jsme si oddechli, že to dobře dopadlo. Musíme moc poděkovat Tempu,“ shrnul své pocity po utkání Zdeněk Hruška, bývalý československý reprezentant.
Hrající trenér béčka Bohemians Praha Pavel Mráz byl po zápase rozmrzelý, dirigoval svůj tým, zkoušel vymýšlet chytré přihrávky, ale mužstvo se neprosadilo. „Vlastními chybami jsme soupeři dovolili, aby vyhrál,“ pokrčil rameny. „I my jsme měli pár šancí, kdyby se nám povedlo dát gól, bylo by to jiné. Jenže jsme ho nedali. V závěru jsme chtěli vyrovnat, hru jsme možná až zbytečně otevřeli a dostali druhý gól. Pak bylo rozhodnuto,“ dodal.
BYL TO ZÁPAS NA ŽIVOT A NA SMRT, VĚDĚL ÚTOČNÍK LIBUŠE HAVLÁK
Rozdával úsměvy na počkání a měl důvod. Jakub Havlák, nejmladší muž sestavy FSC Libuš, v zápase s Bohemians Praha B nasměroval svůj tým v sobotu odpoledne gólem nejen k výhře, ale i k záchraně v přeboru. „Je to super, že jsme se zachránili a můžeme pokračovat v přeboru,“ jásal osmnáctiletý útočník poté, co jeho tým vyhrál 2:0.
Jak jste prožíval zápas. Byly to asi pořádné nervy, co?
Všichni jsme si uvědomovali, že to je pro nás zápas na život a na smrt. Bylo jasné, že když nevyhrajeme, tak jdeme dolů. Určitě to byl nervák. Dlouho nebylo nic jasného, ale nakonec jsme si s tím poradili a dopadlo to dobře.
Vy jste tým vysvobodil prvním gólem. Cítíte se jako Muž zápasu?
Takhle to nevnímám, pro nás je důležité, že to tam spadlo. Dal jsem na jaře pět nebo šest branek a tenhle gól byl zlatej. Vstřelil jsem ho já, ale hlavní je, že jsme se zachránili. Chybělo jen, abychom dřív přidali druhou trefu, ta by nás uklidnila.
Možnost zvýšit jste měli, ale v koncovce jste se trochu trápili. Svazovala vás nervozita?
Šance jsme vypracovali, to je fakt, i já jsem tam trefil jedno břevínko. Zkoušeli jsme i střílet z dálky. Všichni jsme bojovali a nakonec tam i ta druhá branka padla, takže jsme si mohli oddechnout. Ani jsme nevěděli, jak hraje Tempo, jen jsme se soustředili na to, abychom vyhráli.
Před sezonou se nečekalo, že by Libuš hrála o udržení. Kde byl podle vás problém?
Já jsem byl na podzim na hostování v Motorletu, takže to tolik posuzovat nemůžu. Ale na jaře jsme některé dobře rozehrané zápasy nedovedli k bodovému zisku. Kdyby se nám to povedlo, tabulka by vypadala lépe.
Je vám osmnáct, takže už můžete záchranu pořádně oslavit. Co tým nyní čeká?
Jeden spoluhráč donesl do kabiny basu Captaina Morgana, takže budeme slavit tímhle pitím. Máme všichni velkou radost, že jsme to zvládli a chceme si to užít.
Hodně vám pomohlo Tempo výhrou nad Vršovicemi, máte tam nějaké kamarády, které jste třeba hecovali před zápasem?
Já tam známé nemám, možná někdo ze spoluhráčů jo. Je fakt, že nám moc pomohli a nějakou láhev bychom jim poslat mohli (směje se).
-sks-
