Libuš po osmigólovém direktu od Královic dostala další knockout: zasadily jí ho Vršovice
13. listopadu 2012 13:00 » Kdyby se v Libuši místo fotbalu boxovalo, byl by v sobotu k vidění knockout, za který by se nemusel stydět ani Mike Tyson. Tým trenéra Zdeňka Hrušky dostal před týdnem osmigólový nářez od Královic a padl na kolena. Teď se doma Libuš bila s Vršovicemi, dalším aspirantem na první místo. Hruškova družina vedla v půli 2:0, ale prohrála 2:3. „Tahle prohra bolí víc,“ hlesl Hruška.
Libuš přitom patří mezi kvalitní týmy pražského přeboru, je na pátém místě tabulky. Teď se ovšem srazila s lídry tabulky a dopadlo to bídně. Týden staré výsledky jsou rozdílné jako den a noc – 0:8 a 2:3. „Takový zápas, kdy Libuš dostala osm gólů, to si tedy nepamatuji. Dostali jsme v první půli góly po chybách a ve druhé se to rozsypalo, už jsme se nevzpamatovali,“ vzpomínal na nepovedený duel s Královicemi Hruška.
Jeho tým byl až do zápasu s Vršovicemi doma neporažený, plichtu na půdě Libuše uhrála jen rezerva Meteoru, a to na startu tohoto ročníku přeboru. Jinak zvládala Libuš zápasy bez ztráty kytičky.
A vypadalo to, že v podobném duchu ukočíruje i utkání proti Unionu Vršovice. Libuš byla v první půli lepší. Tým vedl o dva góly a mířil k výhře, Vršovice nepotvrzovaly válec, který se rozjel přeborem. „V půli mě ani nenapadlo, že to utkání můžeme ztratit. Kluky jsem ale i tak pořád varoval, jak musí druhá půle vypadat. Jenže jsme se dopustili do nebe volajících chyb a nesmyslně jsme dvěma vyloučeními dostali soupeře do hry,“ pravil se zachmuřenou tváří trenér Libuše.
Když jeho tým krátce před koncem dostal od Uhlíře rozhodující gól na 2:3, byl to hodně tvrdý úder z hlediska psychiky. „Tohle bolí určitě ještě víc, než ta poslední vysoká porážka s Královicemi,“ dodal Hruška, bývalý gólman československé reprezentace.
Nálada v táboře poražených byla na bodu mrazu. V půli už se možná viděli jako vítězové, místo toho bylo po zápase v kabině ticho. Všem bylo jasné, že tenhle duel neměl tým ztratit. „Popsat to, co cítíme, je hodně složité. Je to těžká chvíle,“ hledal slova zkušený záložník Martin Pohořelý.
Právě on si troufl hned na začátku zápasu jít zahrávat penaltu a chytrým obloučkem skóroval. „Kdo jiný by to měl kopat, a třeba zkazit, než já? Věřil jsem si a skončilo to gólem,“ usmál se aspoň na moment. V tu chvíli to vypadalo, že by jeho trefa mohla být jedním z klíčů k poražení Vršovic.
Když pak do pauzy další libušský držák František Brabec přidal druhou trefu, všechno vypadalo slibně. „Jenže přístup, s jakým jsme nastoupili do druhé půle, rozhodl o tom, že jsme to nakonec ztratili. Přišly dvě naše chyby a vyloučení. Jedno z nich i moje. Beru na sebe, že jsme ten zápas nezvládli,“ připustil Pohořelý.
Nemluvilo se mu lehce, přesto nezavřel pusu na zámek, jak by se v tomto rozpoložení nabízelo. „Z té penalty, která byla po mém zákroku, daly Vršovice gól na 2:1, a pak to celé zbláznily. Byla to chyba, mělo se to uhrát jinak,“ kroutil zklamaně hlavou.
Přitom to vypadalo, že Libuš hodila nedávný debakl za hlavu. „Dá se říct, že prohra s Vršovicemi je pro nás bolestivější,“ uznal Pohořelý. „Myslel jsem na těch osm gólů jen cestou domů a pak to pustil z hlavy. Už nemělo cenu to nějak víc řešit. Prostě se stalo a už se nedalo nic dělat. Samozřejmě jsme si pak na tréninku řekli svoje, ale už jsme se soustředili na Vršovice. Je ohromná škoda, že to dopadlo takhle,“ dodal zklamaně.
A jak vnímali postavení Libuše Vršovičtí? Brali předchozí debakl soupeře jako výhodu, protože měl být sok rozhozený? Nebo naopak hrozilo, že se Hruškův tým bude chtít vytáhnout a zamezit dalšímu krachu?
„Bylo to takové dvousečné a nikdo nemohl tušit, jaký dopad to na Libuš bude mít,“ konstatoval Karel Jeřábek, trenér nováčka. „V první půli jsme nehráli dobře, domácí vedli o dvě branky a musím říct, že jsem už ani snad nečekal, že dokážeme se zápasem něco udělat. Vždyť Libuš prohrála doma poprvé. Ale ten závěr jsme odehráli fantasticky.“
Druhý poločas, to bylo vršovické galapředstavení. „Já si myslím, že se Libuš ve druhé půli zbytečně zatáhla. Pak se nechali dva její hráči vyloučit, což nám hodně pomohlo a nastartovalo nás to,“ konstatoval pro změnu Jan Šimr, kapitán Unionu Vršovice.
Ten se nezabýval tím, jak se soupeř zvedne z debaklu. Byl spíš zaskočený výkonem Unionu, který do přestávky nebyl vůbec dobrý. „Musím přiznat, že během první půle jsem si říkal, že naše série zápasů bez porážky asi skončí, že to jednou prostě přijít muselo. Podle mého, kdyby Libuš byla i dál aktivní, jako v prvním poločase, tak jsme to měli daleko těžší,“ dodal zkušený obránce s tím, že tato výhra jeho týmu hodně pomůže zvednout sebevědomí. „Všichni ve druhé půli makali a povedlo se nám to otočit. Teď máme neuvěřitelných 32 bodů a jsou před námi další zápasy. Trenér tu hranici bodů, co máme uhrát, pořád posouvá, tak uvidíme, kde to skončí. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby ty dobré výsledky pokračovaly,“ dodal rozesmátý Šimr.
Vršovice se díky této výhře posunuly na první místo, Královice totiž v neděli prohrály na Zbraslavi 2:4 a po týdnu uvolnily přeborový trůn.
René Machálek
