Kouzlo proměny Vltavínu B? Kluci už vědí, co si můžou dovolit, tvrdí trenér Maximčuk

12. října 2016 11:00 » Emoce, parádní góly, spousta šancí, ale i chyb, kdy na trenéra útočí infarkt. Tohle všechno přinesl šlágr I. B třídy skupiny A mezi rezervou Vltavínu a Nebušicemi. Tým z Holešovic vyhrál 3:1 a dostal se do čela tabulky. „Samozřejmě je to příjemné, ale jsme teprve v polovině podzimu. Hodně soupeřů nás ještě čeká a k tomu pak celé jaro,“ říká trenér Michal Maximčuk.

Šlágr s Nebušicemi jste ale zvládli v pohodě. Co podle vás rozhodlo?
V prvním poločase udělal Pozníček tři góly, byl aktivní. Bylo zkrátka vidět, že je to hráč z ČFL. Jeho třetí gól byl parádní. Ale to je právě ten rozdíl v kvalitě, o kterém jsem mluvil. Tady mu to soupeř umožní, že ty hráče obejde a dá gól.

Je pravda, že když po půli střídal, zápas byl vyrovnanější. Šancí jste měli i tak hodně. Co pak ale hře vašeho týmu chybělo?
Během toho poločasu jsem snad po dvou infarktech. (směje se) Hlavní ale je, že jsme vyhráli. Byli jsme bez pohybu, nebyli jsme aktivní, hlavně nahoře. Navíc se soupeři povedlo snížit na 1:3 a už jsme se do toho nedostali.

Každopádně vedete tabulku. Co vám tenhle zápas ukázal směrem k útoku na první místo?
Že musíme pokračovat ve stejné práci a zapomenout na tenhle druhý poločas. Tam nebýt první půle, kdy tam byl rozdílový hráč Pozníček, tak to mohlo být třeba 0:0. Soupeř nám tedy také pomohl vyloučením (nebušický kapitán Pavlů ve 35. minutě oplácel po faulu a viděl červenou kartu) a potom to v deseti měl těžší. Samozřejmě jsme rádi, že jsme to zvládli a vyhráli. Teď to musíme potvrzovat v dalších zápasech. Na vyhlášení o prvním místu je brzy, jsme teprve v půlce podzimu.

No ale určitě je ta situace, v níž se rezerva Vltavínu nachází, daleko příjemnější než v minulé sezoně. To se hrálo spíš ve spodní části tabulky. Co se od té doby změnilo?
Nečekali jsme a ani jsme nedoufali, že bychom v téhle fázi soutěže mohli být na prvním místě. Hrajeme to s mladými kluky, dává se to dohromady. Rozdíl je v tom, že nám dorostli dorostenci. Ti sice hráli už minulý a předminulý rok za béčko, ale nebyli k tomu vyzrálí.

Takže posbírali zkušenosti a teď jdou nahoru?
Už vědí, co si v té soutěži můžou a nemůžou dovolit. A ta hra podle toho vypadá. Plus nás vzadu podporuje zkušený Ondráček. To je základ obrany, kluci ho berou, je to pro ně i výzva. Navíc nás čas od času doplní někdo z áčka, to samozřejmě taky pomůže.

Ten rozdíl proti minulé sezoně je ale markantní…
My jsme se v minulé sezoně trápili. Na konci jsme udělali nějaké změny. Kluci se chytli, vtáhlo je to, začalo je to víc bavit. Přidali jsme i jednu tréninkovou dávku. Dřív se stávalo, že jsme se scházeli ve čtyřech, v pěti. Teď je nás na tréninku dvanáct, patnáct, deset lidí tam vždycky je. A to trénujeme třikrát v týdnu.

To jste snad hráčům slíbil nějakou prémii, ne?
Ne, ne. Jsou to kluci z mládeže, které jsem znal. Mládež tady vedu nějakých dvanáct let. Přebíral jsem B muže a podmínka byla, aby tam byla návaznost na mládež. Kluci mě znají, já vím, co od nich můžu chtít. Zatím to funguje, takže jsme rádi. Navíc jsou teď v dorostu další šikovní kluci, takže výhledově bychom samozřejmě chtěli i výš.

Takže v hlavě tu myšlenku na první místo máte?
Kdo říká, že ne, tak lže. Doopravdy, když hrajete fotbal, který se líbí a je účinný a vy vyhráváte, tak tímhle směrem myslet můžete. Znovu ale opakuji, že je brzy. Máme za sebou půl podzimu. Polovinu soupeřů jsme v soutěži ještě nepotkali, myšlenka posunu do A třídy, kde by kluci hráli těžší zápasy, tady určitě je.

René Machálek

Na fotografii ze zápasu Loko Vltavín B - Nebušice od Jiřího Ipsera se podívejte ZDE