Kouč ženského týmu Slavie po vítězném derby: Chceme zkusit double

3. května 2017 07:00 » Má něco odkopáno v první lize, i pár zajímavých trenérských angažmá u mužských týmů. Největší úspěchy ale, zdá se, sbírá Pavel Medynský na lavičce ženského celku Slavie. Zahrál si s ní Ligu mistryň a teď mašíruje za titulem. „Čeká nás i finále poháru, zajímá nás double,“ říká po víkendové výhře 1:0 v nadstavbové části v derby nad Spartou. Slavia má v čele tabulky čtyřbodový náskok.

Jak těžké bylo porazit Spartu?
Myslím, že za první poločas jsme si vítězství zasloužili. Kromě gólu Kožárové jsme měli ještě jednu velkou šanci. Po přestávce jsme na dvacet minut vypadli z role, Sparta hrála po větru, vsadila na jednoduchou hru, ale kromě šance Bertholdové nic neměla. Tři body si holky zasloužily.

A vy jste se díky tomu dostaly do trháku o čtyři body.
Hrací systém ligy žen je zajímavý, je dobře, že se tabulka rozdělí. Akorát se tady body dělí na polovinu, což se mi moc nelíbí. Přece ta soutěž je o celém roku. My jsme vedli o tři body a najednou z toho byl jen bod. Nad tím by se vedení fotbalu mohlo zamyslet, zda by nebylo lepší ty body nechat.

Každopádně se vám dýchá lépe. Čtvrtý titul v řadě se blíží, že?
Se Spartou hrajeme ještě jednou, jsou tam i další zápasy. Těší nás, že se nám povedlo náskok navýšit, ale teď musíme zvládnout Slovácko. A taky nás ještě čeká finále poháru, tam se utkáme se Spartou v Třeboni. To jsou - stejně jako v chlapech - prestižní zápasy. A my, když už se to nepovede mužům Slavie, bychom chtěli zkusit double s holkama.

Celý život jste fungoval v mužském fotbale. Jak těžké bylo naskočit do toho ženského?
Když jsem před nějakými osmi měsíci nastupoval, tak musím říct, že mi moc pomohly Mirka Fousková a Jaroslava Rinnerová, co jsou u týmu a staráme se společně o celý ženský fotbal ve Slavii. Postupně jsem si budoval o všem přehled, ale ty rady mi moc pomohly. Je tam řada specifických pravidel, s kterými se učím fungovat.

Prozradíte nějaké?
Tady platí, že když má dobrá hráčka svůj post a hraje na místě pravého obránce, tak je v případě potřeby schopná klidně dobře odkopat zápas na místě levého útočníka. Nebo třeba: když v týdnu nestihne nějaká hráčka moc trénovat, tak na zápas se prostě připraví. Oni se kousnou víc než mnohdy kluci. Fakt nepoznáte, že netrénovaly.

To je asi pro vás příjemné překvapení, že?
Určitě jo. A taky se mi zdá, že na tréninku o těch věcech, co po nich chci, holky hned přemýšlí. A taky to rychleji chápou, když něco nacvičujeme, aspoň tak mi to připadá. Poslední věc, co chci říct, je, že jsou fakt hodně týmové. Když jsme před sezonou přivedli šest holek ze Sparty, tak perfektně zapadly.

Právě kvůli tomu muselo být derby s rivalkami z Letné vyhecované. Chtěla Sparta potrestat tuhle „krádež“?
Takhle bych to určitě nenazýval. Tam došlo ze strany Sparty k určitému zanedbání, holky mají nějaké smlouvy a Sparta zaváhala. Tak jsme zareagovali my a jsou u nás.

A bylo to tedy vyhecované?
Myslím, že první dvě derby, to byly psycho zápasy. My jsme techničtější, Sparta silovější, ale hodně se hrálo od vápna k vápnu. U nás je důležité, když udržíme hlavu, tak je přehrajeme. Ty zápasy jsou určitě specifické. Přijde víc lidí, ať už se hraje v Počernicích, nebo na Strahově, kde je doma Sparta. Pro holky je to vrchol roku. Hrají spolu dva zápasy v základní části, dva zápasy během nadstavby a taky z osmdesáti procent ve finále poháru.

Slavia v poslední době v Česku dominuje. Má tři tituly v řadě. Pomohla vám k posunu na vrchol účast v Lize mistryň?
Určitě ano. Už týmy v té základní části jsou profesionální. Když tuhle soutěž budeme hrát, tak naroste počet těch těžkých zápasů, co potřebujeme, abychom se zlepšovali. Po dohodě s vedením jsme proto během zimy hráli hodně přípravných zápasů s klukama, s výběry do 15 let. V takových utkáních holky musí rychle reagovat, kombinovat, předvídat. Hráli jsme zápasy i proti celkům z Polska nebo proti Bayernu.

Vypadá to, že vás nová práce chytla. Asi je to prostředí specifické i v tom, že tolik nekřičíte. Nebo ano?
Někdy to holky potřebujou, takže taky zakřičím. Ale má to dvě roviny. Jedna je v kabině a jedna je na hřišti. V tom druhém případě to nemají rády, tak to nedělám. Ale v kabině jsem dvakrát, třikrát zvýšil hlas a mělo to efekt.

Když mluvíte o kabině, asi není jen tak tam vtrhnout, když jste muž...
No to jo. Člověk musí klepat (směje se)

Domácí zápasy hrajete v Horních Počernicích. Když teď stadion v Edenu patří Slavii, nezkusíte v rámci případné odměny za titul vyjednat, že by se víc zápasů hrálo přímo ve Vršovicích?
Kéž by to tak bylo. To by bylo perfektní. My jsme tam hráli jeden zápas Ligy mistryň s Kypřankama. Prohrávali jsme 0:2 po patnácti minutách a otočili jsme to. Kdybychom tam nějaký ten zápas mohli odehrát, bylo by to super. Holky by si toho vážily, byl by to svátek. Určitě by to braly. Za tři roky udělaly tři tituly, jsou to poloprofesionálky, co chodí do práce, tady by viděly od vedení vstřícný krok, že je šéfové berou a respektují.

Projevil se vstup čínského vlastníka do Slavie i v ženském fotbale?
Určitě se to zvedlo, ale netroufám si porovnávat o kolik.

A co vy, dostanete se ještě sám na hřiště kromě tréninku? Naposledy jsem vás registroval v pražském Podolí...
Chodím hrát v létě za starou gardu Slavie, to mám moc rád. A teď v třiapadesáti letech jsem se nechal zblbnout synovcem a šel si zahrát za béčko Proboštova. Opravdový okresní přebor, hráli jsme u soupeře na umělce a vyhráli jsme 2:1. Stihl jsem jeden mistrák, bylo to snad po šesti letech, ale chytlo mě to. A rád bych ještě aspoň jeden, dva zápasy stihl odehrát.

Ale pro největší úspěchy v kariéře si jdete teď v roli trenéra ženského týmu.
To je pravda. Asi by mě to nenapadlo, ale jsem za to hodně rád.


Derby očima Jana Janoty, trenéra Sparty
„Byl to víc boj než fotbal. Cesta k výhře byla podmíněna vyhráváním osobních soubojů. Asi lze s trenérem Medynským souhlasit, že výhru o gól si Slavia zasloužila. My jsme sice ve druhé půli přidali, ale Slavia šla výhře víc naproti. Slavia v poslední době dominuje ženskému fotbalu. Já jsem u týmu druhým rokem, tak můžu hodnotit tuhle dobu. Ve Spartě procházíme obdobím, kdy dochází ke změnám. Je hodně odchodů i příchodů, Slavia je v tomhle směru konsolidovanější. Na její straně je lepší psychika a víc sebedůvěry. Dřív takhle dominovala Sparta, teď se to otočilo. Ale děláme všechno, abychom se zlepšovali. Co se týče titulu, tak Slavia vede o čtyři body a má to ve svých rukách. My musíme vyhrát poslední ligové derby a přát si, aby Slavia klopýtla i jinde. Fandit můžeme Slovácku, které by nám mohlo pomoci, doma hraje zajímavý fotbal. A také je tu finále poháru, kde proti Slavii budeme hrát. To bude další vrchol, kde chceme uspět. Bude ale záležet na přístupu hráček, Slavia za výhrou šla v tomhle derby v Počernicích víc. Naší hře samozřejmě pomohl návrat Ireny Martínkové. Zažila tu vítěznou éru, není na ní vůbec znát, že měla pauzu. Patří mezi opory. Teď musí hrát na pozici, která není její, hraje na kraji obrany, vím, že by byla platnější v záloze, ale my ji teď potřebujeme jinde. Ona byla na návrat natěšená, hraje výborně, stejně jako její ségra Lucka, nebo kapitánka Odehnalová. Musí se na to ale nalepit víc holek. Slavia nás třeba nepřehraje krásou, ale zarputilostí. Před sezonou nám do Slavie odešlo šest holek, to byl samozřejmě zásah do týmu. Kádr jsme chtěli doplnit. Je možné jít cestou výchovy vlastních hráček, nebo můžete hledat v cizině. Tak k nám přišly posily z USA. Zkusili jsme tým okysličit takhle. Naše holky by si měly uvědomit, že hrát za Spartu je čest, že to není jen tak, že si to musí zasloužit. Do budoucna by nám to všechno mělo pomoci.“

René Machálek, sport.cz

Na fotogalerii ze ženského derby Slavia - Sparta od Pavla Jiříka st. se podívejte ZDE