Kouč Vršovic Dubovči: První místo je lákavé, chceme o něj hrát do posledního kola
2. února 2015 07:00 » Pouze jednu porážku, nejméně ze všech klubů v Pražská teplárenská přeboru, museli na podzim vytrpět fotbalisté Vršovic. Díky tomu svěřenci trenéra Romana Dubovčiho zakončili první polovinu soutěže na druhém místě s tříbodovou ztrátou na Přední Kopaninu. „Druhé místo je krásné, ale rádi bychom hráli o to první,“ přeje si Dubovči.
S jakým kádrem do jara půjdete?
Zkoušíme jednoho hráče, který působil v přeboru Vysočiny. Je to mladý krajní záložník, který je schopný hrát zprava i zleva, studuje v Praze vysokou školu, tak uvidíme, jak se bude jevit. Taky by se měl ze zahraničí vrátit Proskočil. Ten by nám hodně pomohl. Na odchodu snad není nikdo, měli bychom být ve stejném složení jako na podzim.
A s tím jste spokojený, nebo jste chtěl víc posil?
Měl bych představu o nějakém ofenzivním hráči, abychom byli variabilnější, co se hry dopředu týče, ale je to otázka financí a celkové situace ve fotbale. Není to jednoduché.
Jak jste vůbec spokojený s podzimem?
Druhé místo je krásné, s tím jsem spokojený. Jinak bych podzim rozdělil do tří částí: vstup nám vyšel velmi dobře, ve třetím kole jsme odehráli tragický zápas v Radotíně (1:1), kde jsme se pořádně nesešli. Dobře nás nastartovala výhra na Uhelných skladech (0:1), kdy byli domácí jednoznačně lepší, mají velkou sílu dopředu, ale zvládli jsme to. Pak jsme vyhráli dalších pět zápasů v řadě, což byla výborná série. Ty poslední tři body proti Hájům už byly se štěstím - na klucích jsem viděl, že jim odchází fyzická kondice a mají toho plné zuby. Závěrečná tři kola jsme nezvládli kondičně. Mrzí mě porážka na Libuši (2:0), kdy jsme domácím body darovali na zlatém podnose, remízu s Královicemi (2:2) beru, poslední kolo s Cholupicemi (0:0), to už byla z naší strany křeč. Vzhledem k úzkému kádru toho hráči měli už opravdu dost. Kdybychom vydrželi kondičně déle, mohli jsme mít ještě o nějaký bod víc. Ale to jsou kdyby, na to se nehraje. Druhé místo je super, jen tam zůstává to malé ale...
Už delší dobu se v přeboru opakuje, že se soupeři nevyjadřují příliš lichotivě o vašem herním stylu. Vnímáte to?
Samozřejmě to vnímám, dostává se to k nám. S naším způsobem hry jsme asi pro všechny mančafty nepříjemný soupeř. Vycházíme z defenzivy, čímž nechci říct, že hrajeme beton na 0:0. Ano, hrajeme zezadu na nulu – vzhledem k typologii hráčů, kteří ve Vršovicích jsou, se snažíme spoléhat na rychlý protiútok a dobře vyřešenou finální fázi. Gólů jsme sice nedali moc, jen 26, ale počet šancí byl dostatečný. Mohli jsme být trochu produktivnější a dát víc branek. Jednoznačně ale odmítám názor, že hrajeme defenzivní styl.
Jak na podobné hlasy reagují hráči?
Neřekl bych, že je to nějak štve, spíš se tomu smějí. Čtou si hodnocení soupeřů, že neuspěli, protože jsme hráli dobře dozadu. Za pár kol se dozvíme, že ten tým dostal pět branek a musí se zaměřit na zlepšení defenzivy... Hrát ofenzivní fotbal, aby padalo hodně gólů, to je sice hezké, ale já vycházím z názoru, že pokud hrajeme o něco a chceme sbírat body, je důležité pokusit se udržet nulu a vymyslet něco dopředu. Nevím, jak bych byl spokojený, pokud bychom každý zápas prohrávali 6:5. A co se týče atraktivity pro diváky – chodí jich kolem padesáti...
Jaro se blíží, jak moc máte v hlavě útok na první místo?
Před sezonou jsme chtěli být do pátého místa, což se nezměnilo. Teď jsme druzí, máme tři body ztráty na Kopaninu, s kterou hned v prvním jarním kole hrajeme. Uvidíme, na jakém povrchu to bude. Tohle utkání může něco napovědět, ale nemyslím si, že by mělo mít zásadní vliv. I kdyby nám Kopanina utekla na šest bodů, soutěž je dlouhá a v přeboru platí, že každý může porazit každého. První místo je lákavé, samozřejmě. Druhé místo chceme udržet, ale pokud bychom byli schopní hrát o první, proč ne? Kvůli tomu fotbal hrajeme. Šance tady je, určitě se o to pokusíme, druhá otázka je, jestli se nám to povede. Rád bych o vítězství v přeboru hrál až do posledního kola.
Radim Trusina
