Kouč Dukly Jižní Město Bureš slaví sedmdesátiny, s Fergusonem ho ale nesrovnávají
3. dubna 2013 14:15 » Dukla Jižní Město válí v A skupině pražské třetí třídy a valí se za postupem. Tým vedený koučem Františkem Burešem předvádí útočné manévry a baví góly. „Cíl v podobě postupu jsme od šéfů klubu nedostali, ale já bych byl rád, aby se naše mužstvo posunulo výš,“ hlásí kouč, který právě dnes 3. dubna slaví sedmdesáté narozeniny.
Neříkal jste týmu, že byste bral ke kulatinám postup jako dodatečný dárek?
To je hrozný, kolik už mi bude. (usměje se) Samozřejmě by mě to potěšilo, ale nesmí se o tom mluvit moc nahlas, aby se to nezakřiklo. Některé soupeře převálcujeme, ale s některými to nevypadá tak, jak bych chtěl. Ale máme dobrý tým a člověk musí být optimista, takže já bych chtěl, aby se to povedlo.
Slavit na konci sezony by bylo jistě příjemné, vy jste během kariéry prošel řadou klubů, jak jste se dostal do Dukly Jižní Město?
Třetí třídu jsem za ta léta nikdy během kariéry netrénoval. Na hřiště to nemám daleko, když se ta nabídka objevila, tak mě to zaujalo. Mám z toho všeho dobrý pocit. Tým je ideálně složený, jsou tu hodně zkušení kluci jako Prokeš či Lafek, a pak jsou tu mladí talentovaní kluci. Práce s nimi mě hodně baví.
Dáváte hodně gólů, to musí všechny bavit. Je to vaše trenérské krédo?
Já chci vždycky dostat z kluků nejvíc, co jde. Ono to tak asi nevypadá, ale já si potrpím na obranu. Řekl bych, že hrajeme otevřenou hru. Ve vyšší soutěži, tam si musíte dávat bacha, tady se to daří zvládat. Polovina týmů je dobrých, ta druhá půlka je, řekněme, jiná. Myslím, že nehrajeme špatný fotbal. Jde o tu lásku k fotbalu, tu musejí mít kluci v sobě a já myslím, že ji mají. Co se týče té útočné hry, tak já mám rád, když máme rychlý přechod do útoku. Občas se tam z naší strany objeví klička navíc. Ale funguje to.
Vypadá to, že fotbalem pořád žijete. Nenapadlo vás, že už to za ty nervy na lavičce nestojí?
Mně by to asi chybělo, to by připadalo v úvahu až ve chvíli, kdy nebudu moci chodit. Já jsem byl moc rád, když ta nabídka přišla a já mohl trénovat. Kluci jsou tu poslušní, předseda klubu to dělá moc dobře. Všechny nás to baví. A co se týče nervů, tak já jsem byl patnáct let ředitelem školy, k tomu jsem měl trénování. Už to tak vypadá, že ty nervy trochu potřebuji. Ale musím říct, že tady nejsou s kázní sebemenší problémy. Všechno funguje. Ta nabídka, kterou jsem dostal je krásná. Vyhrává se, jsme první, ale nesmíme být namistrovaní.
Pomohla vám při trénování v něčem i vaše druhá profese ve škole?
Jako všude mi dělá radost, když se daří. Já si vždycky říkám, že když se stane chyba, tak ji hledám vždycky nejdřív u sebe a tohle chci i po hráčích. K tomu, aby se dařilo, je třeba láska k fotbalu. V dnešní době je to hodně složité, protože těch lákadel mají mladí kolem sebe strašně moc. Hledají se sporty, kdy by se člověk třeba tolik nenadřel. Do patnácti let je to krásný, mladí fotbalově rostou, ale pak je ta „úmrtnost“ strašná. Když se podíváte na tabulky dorostu, kolik těch mužstev ubylo. To je hrůza.
U fotbalu se pohybujete dlouhá léta. Co se za tu dobu ve fotbale změnilo a co je pro vás třeba nejtěžší věcí, s kterou se musíte vyrovnat?
Myslím, že dětí chodí méně a chodí hůř připravení, než když hrávali kluci fotbal na pláccích za domem. Jinak je pravda, že jsem toho ve fotbale prošel vážně hodně. Zažil jsem starou Čafku, tam jsem byl šest let, s Tempem jsem postoupil do přeboru, krásné angažmá jsem si užil v Krči. Super to bylo na Bílé Hoře, té se nyní moc nedaří. Za nás to šlo dobře, jen to první místo nám vždycky někdo vyfouknul. Byly i další kluby, kterými jsem prošel a užíval si tam fotbalu. Jako teď v Dukle Jižní Město, to je krásné angažmá.
Jaký jste typ trenéra? Jste impulzivní jako Sir Alex Ferguson, který v 71 letech řádí na lavičce po každém gólu…
Já jsem malinko jiný. Mám určitě vnitřně radost daleko větší, než ji dám najevo navenek. Když tam naopak vidím nějaký problém, tak se jako bývalý kantor nenechám jen tak vytočit. Těch patnáct let ve škole mi hodně pomohlo. S dětmi se musí umět mluvit a jednat, já jsem pro to, že to půjde po dobrém, ale někdy přijde moment, kdy je třeba říct dost. Ale jak už jsem říkal, tady nejsou s disciplínou žádné problémy. Tady kluci udělají to, co se jim řekne. Navíc spoustu hráčů znám z minulosti, to mi pomáhá.
A co říkáte na to, jak se ve svém věku Sir Alex chová na lavičce Manchesteru United?
Je na něm vidět, že má fotbal rád, prožívá to. V Manchesteru United také hrají jiný fotbal.
Neříká vám někdo v nadsázce, že jste takový Ferguson v pražských soutěžích?
Takovouhle legraci si nikdo ještě nedělal.
Když se povede Dukle Jižní Město postoupit, protáhnete si trenérskou kariéru o další sezonu?
Na tyhle úvahy je brzy, ale pokud by se to povedlo a já bych byl požádaný, tak bych pokračoval moc rád. Zařadili bychom pár lidí z dorostu, byla by to paráda. Byl bych moc rád, kdyby to s tím postupem vyšlo.
René Machálek
