Kolovraty se prohnaly B třídou jako uragán, jaro prý ale bylo kostrbaté
22. května 2013 07:00 » Sokol Kolovraty projel B skupinou I. B třídy jako válec a čtyři kola před koncem sezony si zajistil historický postup do I. A třídy. Mužstvo vedené koučem Jindřichem Všetečkou vede po výhře na půdě branické rezervy 6:2 tabulku o 16 bodů. Druhé Ďáblice B čeká pět duelů, ale manko nemohou dotáhnout. „Jaro bylo trochu kostrbaté, chyběla lehkost, ale zvládli jsme to,“ hlásil kouč Všetečka.
Čekal jsem trochu euforičtější hodnocení po takovém úspěchu. Myslel jste, že tým bude ještě lepší?
Z postupu mám samozřejmě radost, na tabulku se dívá hezky, ale je třeba také přiznat, že na jaře tam v některých momentech chyběla lehkost z podzimu. Bylo to trochu na sílu.
Myslíte, že vaši svěřenci cítili tlak spojený s postupem, nebo už se viděli ve vyšší soutěži?
Snažili jsme se to ladit tak, aby se o tom nebavili. Na podzim tam byly jenom srandičky, ale na jaře už se o postupu pochopitelně mluvilo. Naším hlavním cílem bylo hrát fotbal pro radost, aby se na něj dalo dívat. Na jaře tam občas byla křeč, jako třeba při utkání v Třeboradicích. Kluci mě přesvědčovali, že jim to prostě jen nešlo. Viděl jsem změnu ale i na tréninku, kdy tam byly srandičky a některé věci se jim třeba nechtěly dělat. Jsou to mladí kluci a dosáhli úspěchu.
I. B třídou jste proletěli. Nebýt soupeřů z Újezda, tak vám snad nikdo nesebere body (Újezd Praha 4 nad Kolovraty vyhrál, a pak s nimi remizoval, s Újezdem nad Lesy s Kolovraty remizovaly – šlo o jediné ztráty bodů v sezoně)…
To je fakt, Újezdy jsou pro nás nějaké zakleté. (usměje se) Ba ne, Újezdy za to nemůžou. Třeba teď proti Újezdu nad Lesy B jsme vedli 2:0 a do druhé půlky jsme nastoupili jako stará garda a soupeř nás za to potrestal. S tím jsem určitě nebyl spokojený.
Na druhou stranu musely převažovat duely, kdy jste spokojený byl, a to i na jaře. S tím asi budete souhlasit, ne?
Určitě se nám povedly třeba zápasy s béčkem Ďáblic, nebo teď ten postupový zápas s Braníkem B. Tam to kluci odjezdili. Dali jsme šest gólů, bylo znát, že to kluci už chtějí mít jisté a taky se to povedlo. Máme mladý tým, ročníky 91, 92. Kluci jsou v chlapech druhý, nebo třetí rok, udělali dobrý výsledek. Je vidět, že je to skvělá parta. Jsou to bývalí dorostenci Horních Měcholup, my jsme je oslovili, zda by nechtěli zkusit u nás druhou třídu a deset z jedenácti hned souhlasilo. Kopou spolu šestý, sedmý rok. Vědí, co můžou jeden od druhého čekat.
A co když teď po té suverénní jízdě někdo z vyšší soutěže vybere nějaké klenoty vaší sestavy? Je o hráče zájem?
Někdo to třeba šel zkusit, ale vždycky se vrátili do té party. Další výhodu mají v tom, že mě znají jako trenéra. Uvidíme, jak to dopadne. Třeba nějaký zájem bude, pak záleží na rozhodnutí daného hráče. Když se nějaká šance naskytne, tak my hráčům nebudeme bránit.
Pojďme ještě zpátky k sezoně. Zmínil jste rezervní tým Ďáblic, který vás v tabulce nejvíc pronásledoval. Vy jste nad tímhle soupeřem ale vyhráli suverénně. Jak je to možné?
Jsou to zkušení harcovníci, ale věk se nedá zastavit. Je tam třeba Dan Mašek, na toho je radost se dívat, jenže mladí tyhle zkušené hráče prostě ulítají. Nesmí se jim dát čas a musí se vše dělat v rychlosti. Stejně ale klobouk dolů. Přeju jim, aby vyhráli aspoň tu soutěž Sportu. Je hezké, když si někdo v téhle době zkusí hru na čtyři útočníky, nebo i na pět. Chtějí dávat góly, ale pak se nestačí vracet. Ale fotbal umějí. Viděl jsem je i v zápase, kdy prohrávali, a pak dali za poločas dvanáct gólů. To byla paráda.
Jak jste si užili oslavy po postupovém utkání?
Nějak jsme nečekali, že by to mohlo klapnout. Předseda klubu, pan Hrubý, byl na turnaji v Drážďanech. Kluci byli utahaní. Tak jsme si po zápase plácli a řekli si, že to oslavíme doma. Kluci ale určitě večer někam šli. Já jsem je potěšil nejspíš tím, že jsem ubral jeden trénink. V pátek teď do konce sezony chodit nebudou.
Když má tým jisté první místo, dává kouč pravidelně šanci hráčům z lavičky. Jak na tom jste vy, plánujete něco podobného?
V tomhle směru moc dělat nemůžu. Je nás osmnáct a dva hráči bývají třeba zranění, dva nemocní. Spíš jezdíme na doraz. Je ale pravda, že s námi chodí dorostenci, dáváme jim šanci.
Takže se ještě chystáte omladit tým, který je složený z mladých fotbalistů?
V dorostu nám končí pět kluků, takže si pomůžeme, co se týče posilování, hodně z vlastních zdrojů. Co se týče dalších posil, tak pokud nikdo ze současného kádru neodejde, tak bych chtěl jednoho, nebo dva hráče. Uvidíme.
Rozhovor o postupových plánech jste dlouho odmítal, že to nechcete zakřiknout. Teď ale máte I. A třídu v kapse, užijete si konec sezony?
Já jsem nervozní vždycky. (usměje se) Teď jsem hlavně zvědavý na to, jak kluci zvládnou ten konec soutěže, kdy si můžou zahrát fotbal bez nervů a pro radost.
Vzhledem k věkové skladbě týmu se dá čekat, že by Kolovraty ani ve vyšší soutěži nemusely propadat a spíš by mohly myslet ještě výš. Co vy na to?
Že nebudeme nic plánovat. Já teď chci, abychom si užili konec téhle sezony. Pak se uvidí.
René Machálek
