Kolovraty: Na jaře to nebyla dominantní jízda, ale postup jsme si zasloužili
9. června 2017 06:00 » Splnělo. Návrat do I. A třídy se Kolovratům povedl. Slavit mohly dlouho před koncem B skupiny I. B třídy. „Osobně si to zatím užívám tak na padesát procent. Pořád se ve mně mísí pocity z jarní části, protože různých překážek bylo strašně moc. Neumím to hodit za hlavu a říct si: postoupili jsme, vše je a bylo ok. Na druhou stranu vím, že značka „ideál“ není nikdy, nikde a v ničem,“ říká realisticky kouč Roman Dubovči.
Kolovraty jsou v cíli a mohou si užívat postupové radosti. Užíváte si jí také?
Po loňském sestupu jsme před letošní sezonou jasně vyhlásili, že chceme postoupit zpět do I. A třídy. Byl to jednoznačný cíl - můj osobní, realizačního týmu, vedení Kolovrat a koneckonců i hráčů. Tým jsme doplnili o Pepu Marce, Tomáše Marce, Štěpána Böhma, o kterých jsem věděl a byl přesvědčen, že stoprocentně pomůžou, což se potvrdilo se vším všudy. Půl roku před tím přišel Michal Janocsko a Martin Votřel. Tito kluci byli takovými základními stavebními kameny pro celkový úspěch týmu, protože toho mají po fotbalového stránce hodně za sebou v republikových soutěžích. Navíc jsou v ideálním fotbalovém věku. K nim se přidali svojí výkonností další kluci z kádru Petr Všetečka, Lukáš Kalenda, Matěj Lechner, Kryštof Petr, z těch nejmladších Martin Kudláček, Daniel Kabeláč, Milan Knapp, na jaře i Matěj Blaha a vznikl tak kvalitní, ale úzký tým doplňovaný kluky z juniorky. Ano, tři kola před koncem jsme v cíli, úkol jsme splnili a můžeme si to zaslouženě užít. Nějaké pivko a panáček padl minulý týden po postupovém zápase, ale nic velkého, kluci si to nechávají asi až po posledním zápase. Jak je znám, tak bude probíhat průběžně slavení.
Naposledy jsme spolu mluvili po remíze na Chodově a tam jste říkal, že si to ještě může váš tým zkomplikovat. Nebyl jste na mužstvo příliš přísný? V čem mohla přijít komplikace?
Sice tam byly těsně po zápase emoce, ale přesně jsem věděl, co říkám. Ve fotbale jsem za ty roky zažil hodně a vím, jak se lehce dá přijít o pohodičku, když se tomu nedává, to co má, když dojde k podcenění, že se nemůže nic stát. Měl jsem pocit, že kluci to chvíli brali, že je „hotovo“, že soupeři si před námi sednou na zadek a přitom do konce sezony zbývalo ještě hodně zápasů a bodů. Těžko se to pak vrací do těch správných kolejí. Týden před tím jsme doma remizovali s ČZU, sice jsme v zápase dominovali, ale umřeli jsme na vyložené šance. Může se to stát, říkal jsem si, jenže na Chodově v té době s druhým týmem tabulky a v sestavě, v jaké soupeř hrál, jsme totálně propadli ve všech herních činnostech i když nakonec zápas skončil remízou.
A vy jste byl dost naštvaný.
Mluvil jsem o tom, že s takovým přístupem se postup může zkomplikovat. No a za týden jsme doma prohráli s Xaverovem, který byl jednoznačně lepší a zaslouženě vyhrál. Naštěstí jsme další dva klíčové zápasy na Braníku a doma s Tempem B výsledkově zvládli, doslova ubojovali, urvali, což bylo podstatné pro další vývoj v boji o postup. V této době jsme opravdu měli krizi, kluci si sáhli na dno. Ztratit v těchto zápasech body, tak komplikace s postupem byla na světě, náš bodový náskok by se hodně ztenčil a těžko předvídat, jak by to celé dopadlo, jak by reagovali soupeři za námi na náš výpadek. Naštěstí to kluci zvládli výborně.
Je pravda, že bez kazů to vaše tažení soutěží nebylo... Soutěži ale jinak přece Kolovraty dominovaly ne?
Pravda to je, ale musím říci, že podzim nám vyšel parádně, ztratili jsme pouze čtyři body za prohru v prvním kole ve Vršovicích, po které jsme si některé věci vyjasnili, a pak doma za remízu s Chodovem. Navíc jsem byl maximálně spokojen s naší hrou, dalo se na to fakt koukat, byli jsme neskutečně produktivní a minimálně jsme inkasovali. Udělali jsme si luxusní pohodu pro jarní odvety, což byl základ našeho plánu. Všichni vědí, že podzimní výsledky většinou určují ráz o tom, jak bude vypadat jaro, kdo bude bojovat o postup a kdo bude mít problémy se v soutěži udržet, jaká tak sezona vlastně bude. Z jarní části jsem měl po zimní přípravě obavy, které se naplnily. Už to taková dominantní jízda nebyla, byť jsme v prvních čtyřech kolech udělali deset bodů. Pak se nám to začalo komplikovat. Osobně vidím problém v zimní přípravě, a to v tréninkové docházce, pak i v tréninkové docházce v samotné jarní části, samozřejmě zranění mnoha hráčů a úzkého kádru.
Překvapilo vás, že vaši pronásledovatelé poztráceli tolik bodů?
Já o tom takhle ani nepřemýšlím, pro nás byla výhoda, že se za námi honily další mančafty s minimálními bodovými rozdíly mezi sebou jako Chodov, Kbely, které určitě myslely na postup, Tempo B i Třeboradice B a bylo jasné, že i oni si body mezi sebou vezmou. My jsme navíc s těmito soupeři na jaře až na remízu s Chodovem vyhráli, což bylo pro nás podstatné. Ale ano, dá se říci, že jejich výsledky nám pomohly, ale uhrát jsme si to stejně museli sami.
Nakonec soutěž vedete dvě kola před koncem o parník. Kde bylo kouzlo té dominance?
Upřímně, měl jsem představu, že náš náskok bude větší a jaro bude ve větším klidu. A kde bylo kouzlo dominance? Jak jsem řekl, výborný základ jsme položili na podzim a dokázali jsme bodovat na jaře i s mužstvy těsně za námi, o kterých jsem mluvil. To bylo pro vývoj zcela zásadní.
Měly výkony parametry, které by snesly vyšší soutěž?
Určitě měly a ve vyšší soutěži by se tým v tomto složení neztratil. Náš problém je ten, že kádr je kvalitativně velmi úzký. Je to v jarních odvetách postavené na deseti, možná jedenácti hráčích. V zimní přestávce do přípravy nenastoupil Honza Buchtík, dodnes nevím proč, a Kuba Všetečka, který těsně před začátkem jara skončil z rodinných důvodů. Oba rozhodně patřili do okruhu hráčů základní sestavy a oba by pomohli. Ať byly jejich důvody jakékoliv, tak tým oslabili. Pro mě bylo nepochopitelné, že neměli chuť být u toho, že se hraje o postup. Jakmile pak někdo z jakéhokoliv důvodu vypadl, byla to pro nás komplikace a ještě větší, když těch hráčů vypadlo více. Těch pár zdravých kluků z juniorky na to prostě momentálně nemá, tyto hráče nedokážou nahradit.
Přišlo mi, že jste byl během sezony naštvaný, nebo možná zklamaný, z výkonů týmu. Je tenhle postup náplast na nervy?
Já jsem byl naštvaný a vlastně stále lehce jsem, ale jen na jarní část. Výkony a zejména přístup v některých zápasech pro mě osobně byly velkým zklamáním. Když si vzpomenu, co jsme předvedli za hrůzu doma s Xaverovem, venku na Chodově a Kačerově, tak je mi všelijak, protože když vás přehraje beznadějně poslední tým ve všech herních činnostech, tak musí být něco špatně! Moje nervová soustava dostala na jaře takových ran, že jsem si říkal, proč vlastně dělám fotbal... Postup samozřejmě je náplastí na moje nervy a nervy celého realizačního týmu, ale výkyvy formy jsme na jaře prostě měli.
Tak jste si pak o to víc užil postupové oslavy, ne?
Nic extra, proběhlo nějaké pivko, zdravotní panáček a spíš to ze mě spadlo, že to máme úspěšně za sebou, takže na nějakou oslavu nebyla ani chuť. Slavení nechám na hráčích, ti si to vykopali, je to jejich postup a přes všechno, co na jaře nebylo ideální, si za celou sezonu zaslouží velké poděkování za práci, kterou pro Kolovraty odvedli.
Týden po postupu ale přišla porážka s béčkem Hájů. Čím to vysvětlíte?
V tomto zápasu vlastně už o nic nešlo. Samozřejmě, komu by se chtělo v letních měsících hrát na umělce? Naštěstí počasí bylo příznivé pro fotbal. Jediné, co v tomto zápase můžu klukům vyčíst, bylo, že znovu zahazovali vyložené šance, asi chyběla koncentrace. Po třiceti minutách prvního poločasu mělo být rozhodnuto. V nasazení, přístupu k zápasu, včetně herního projevu, nemám klukům až tak co vytknout, zápas odmakali.
Jak by měl vypadat zbytek soutěže? Měli jste marodku, dostanou šanci náhradníci, nebo bude hrát ten, kdo bude připravený?
Já jsem klukům v týdnu před zápasem na Hájích říkal, že chci důstojně dohrát soutěž, že bych chtěl uhrát co nejvíce bodů, aby si kluci ty poslední zápasy šli užít. Bavili jsme se o 6-7 bodech. Ted už víme, že jich můžeme udělat maximálně šest. Marodku máme stále, teď se přidal Matěj Blaha s natrženým stehenním svalem. Rád bych dal příležitost klukům z lavičky, ale my na ní nikoho zdravého nemáme. Takže nastoupí ti, kteří budou k dispozici. Půjde o poslední domácí zápas, tak věřím tomu, že jej budou chtít kluci vyhrát.
Už máte v hlavě, jak se bude muset tým na vyšší soutěž posílit?
Určitě mám, nějaké hráče jsem oslovil a byl bych moc a moc spokojen, kdyby ti borci přišli. Jsou to všechno hráči, kteří mají na vyšší soutěž. Zvedla by se určitě konkurence v mužstvu, kvalita týmu, byla by možnost rozložit úkoly na více hráčů a já bych měl i větší manipulační prostor. Zrovna tak důležité je, aby nikdo neskončil s fotbalem nebo neodešel jinam. Moc bych si přál, aby všichni kluci zůstali a k nim se přidali další. Jak to dopadne, to se ukáže v nejbližších dnech. Každopádně bezprostředně po skončení sezony bych chtěl mít na devadesát procent jasno, jak by to mohlo vypadat s kádrem pro další sezonu.
A budete vůbec u toho? Neřeknete si, že odejít se má na vrcholu?
Měl bych být. Fakt je ten, že v posledních týdnech si kladu vaši otázku, zda by nebylo lepší odejít - jak vy říkáte - na vrcholu. Ale myslím si, že z mého pohledu to není na pořadu dne.
René Machálek, sport.cz
