Kdo se v přeboru nejvíc nacestuje při cestách k venkovním zápasům?

2. června 2016 07:00 » Letět přes 600 kilometrů z Barcelony do Madridu nebo se přes čtyři hodiny kodrcat třeba z Plzně do Ostravy? Ne, takové štreky kluby z Pražská teplárenská přeboru při cestách na venkovní zápasy opravdu absolvovat nemusejí. Nicméně i tady se některé oddíly při výjezdech na hřiště soupeřů pořádně najezdí. Platí to zejména pro celky z opačných konců metropole - s nejdelšími výjezdy musejí při vzájemných utkáních počítat Zbraslav a Třeboradice, resp. Přední Kopanina a Královice, tedy kluby, které dělí přes 30 kilometrů.

Jistě, Pražský přebor není soutěží, kde by doprava k zápasům přinášela zásadní nástrahy nebo by se s ní muselo nějak zásadně kalkulovat. Obzvláště v dnešní době navigací a aplikací v chytrých mobilech, které dokážou varovat před případnými kolonami. Na druhou stranu asi každý pražský fotbalista někdy zažil, že na zápas „venku“ dorazil na poslední chvíli, což ho do dalšího výjezdu poučilo.

Autobusy se nevyplatí

Jedou z možností, jak se této nepříjemnosti vyvarovat, je cestovat klubovým autobusem. Mnoho klubů jím disponovalo, ať už vlastním nebo pronajatým. Dnes už se však hráči dopravují vlastními auty. „Autobus jsme měli snad deset nebo patnáct let. Jezdil s ním jistý nebožtík Votava, který k zápasům vozil jak muže, tak mládež. Ale po revoluci, když se zvedly silniční daně, různá povinná ručení a podobné věci, jsme se autobusu museli vzdát, protože už bychom ho finančně neutáhli,“ vzpomíná sekretář SK Zbraslav Antonín Rákosník.

Nejen Zbraslav ovšem využívala k výjezdům v rámci Prahy autobus. „Pamatuji si, že Uhelné sklady, které se kdysi podle sponzora jmenovaly Krab-Haus, si dávaly sraz na domácím stadionu a z něj pak hráči vyráželi i na pražské zápasy klubovým autobusem. Všichni navíc oblečení do týmových úborů,“ vybavuje si šéf Přední Kopaniny Tomáš Cigánek. „Ale to byla spíš taková rarita, dnes po Praze nemá smysl jezdit autobusem. Všichni se dopravují vlastními vozy, potažmo studenti veřejnou dopravou,“ upozorňuje.

„Ani my autobus nemáme a neplánujeme si ho pořídit. Myslím, že přemýšlet by se o tom dalo až o soutěž výš, tedy v divizi,“ doplňuje sekretář Třeboradic Viktor Junek.

Bouračka, zácpa, maraton

Ano, dnes už to chodí tak, že hráči vezmou svá auta, dohodnou se kdo s kým, potažmo odkud pojede, a vyrazí rovnou na místo. „Asi polovička mančaftu včetně trenéra se schází přímo na hřišti soupeře, kam se dopravují po vlastní ose. Ze Zbraslavi vyjíždím já, předseda oddílu a zbytek týmu,“ popisuje Antonín Rákosník, jak to chodí na Zbraslavi.

A mluví i za většinu ostatních přeborových mužstev. „Máme to stejně. Kluci, co bydlí blízko sebe, se domluví a vyrážejí auty,“ přitakává Viktor Junek. „Někteří navíc jezdí i s manželkami nebo dětmi, takže to pojmou jako takové rodinné výlety,“ dodává.

Podobně nastavené jako s dopravou auty to kluby mají i s časy příjezdů. „Sraz na hřištích soupeřů míváme obvykle tak hodinu a čtvrt, hodinu a půl před zápasem. A jak se tam kluci dopraví, to už je jen na nich,“ prozrazuje Viktor Junek. „Na některá hřiště, která jsou dál, samozřejmě jezdíme s větším předstihem, protože na delších trasách se může stát cokoliv. Bouračka, zácpa, maraton…“ vypočítává Antonín Rákosník.

Stejné jako s cestami na zápasy je to i s návraty z nich. Hráči většinou sednou do aut a frčí domů. „Když já jsem ještě hrával, tak se hodně pěstovalo to, že po každém utkání, a to i venkovním, jsme měli oblíbené restaurace, do kterých jsme šli na pivko a na jídlo. A tam jsme i ty přeborové zápasy uměli takzvaně dohrát a oslavit. To už se dneska tolik nenosí,“ myslí si Tomáš Cigánek.

„I naši hráči jezdí po venkovních zápasech většinou rovnou domů. Ale často to chodí tak, že si dají auto domů a pár se jich srazí na pivo třeba večer,“ líčí Viktor Junek z Třeboradic.


SK ZBRASLAV (odpovídal sekretář Antonín Rákosník)

NEJdelší výjezd
„V Praze to máme nejdál do Třeboradic. A v rámci republiky jezdíme už asi deset let na turnaj do Mýta k Rokycanům.“

NEJpříjemnější výjezd
„Pohodový výjezd byl třeba loni, když jsme hráli I. A třídu a jeli jsme do Lipenců, což je od nás jen asi pět kilometrů. Navíc naše „béčko“ tam hrálo od jedné hodiny a postoupilo z II. třídy do I. B třídy a „áčko“ hrálo od pěti a postoupilo do Pražského přeboru. To byla příjemná cesta i oslava.“

NEJméně oblíbený výjezd
„Myslím, že by bylo špatné říct, že někam jezdíme neradi. Ale vybavím si, že jsme dvakrát jeli do Královic a dvakrát tam nehráli, protože měli hřiště pod vodou. Teď už ale mají nové hřiště, takže se to snad nemůže stát. Ale myslím, že obecně nemámě žádné neoblíbené soupeře a tím pádem ani výjezdy.“


SK TŘEBORADICE (odpovídal sekretář Viktor Junek)

NEJdelší výjezd
„Nejdál je to asi na Kopaninu a na Zbraslav. I když… Teď, když jsou otevřené nové tunely, tak je to otázka třiceti, pětatřiceti minut, kdy se od nás dostaneme na všechna hřiště. Okruh a tunely výjezdy velmi zrychlily.“

NEJpříjemnější výjezd
„Nemůžu mluvit za kluky, ale mně osobně se líbí stadion na Střížkově. Ale na pohodu je to všude, když jsou v pohodě diváci. V přeboru je pár mančaftů, kde jsou diváci trochu… prudší. Ale vydržet se to dá všude.“

NEJméně oblíbený výjezd
„Trochu komplikované to bylo na Hájích, ale čistě jen kvůli počasí. Teď jsme se s nimi už dvě sezony po sobě bez problémů domluvili, že ta podzimní kola, která se hrají za hezkého počasí, jsme odehráli u nás doma na trávě a na začátku jara, když nikdo neví, jaké bude počasí, jsme hráli u nich na umělce. Ale obecně není žádné hřiště, kam by se nám nechtělo. Určitě jsou týmy, které nám herně nesedí, ale v přeboru se musíme vyrovnat se všemi.“


FC PŘEDNÍ KOPANINA (odpovídal ředitel Tomáš Cigánek)

NEJdelší výjezd
„To bylo, ještě když jsme hráli divizi. Vilémov a Varnsdorf, oba kluby ze Šluknovského výběžku. Ale i tím, že jsme zvyklí cestovat po celé republice, ani nebereme pražské výjezdy jako výjezdy, protože všechno tu je v uvozovkách za rohem.“

NEJpříjemnější výjezd
„Vždycky nás baví jezdit tam, kde vyhráváme. Ale tím, jak jsme teď nějaký čas hráli divizi, tak nedokážu říct, kde se nám v Praze dlouhodobě daří, a tím pádem ani kam jezdíme rádi. Ale dobře se cestuje na kluby, které mají pěkné zázemí s pěkným hřištěm a tribunkou, takže třeba na Admiru, na Aritmu nebo na Motorlet.“

NEJméně oblíbený výjezd
„V divizi se nám nejezdilo dobře na hřiště soupeřů, kteří se nechovali úplně korektně. Myslím to tak, že jsme tam nemuseli bojovat jen proti kvalitě soupeře, ale naráželi jsme i na vlivy rozhodčích. Těžké to bylo v první řadě v Jirnech, kde to soupeři měli kvůli jednostranně pískajícím rozhodčím hodně složité. To vám potvrdí asi každý. Ve své době totéž platilo o Neratovicích nebo v Českém Brodu.“


TJ SOKOL KRÁLOVICE (odpovídal předseda Ladislav Janoušek)

NEJdelší výjezd
„Nejdál je určitě Přední Kopanina. Jinak v poslední době jsme nejdál jeli na přípravu do Rejšic u Mladé Boleslavi nebo do Blšan.“

NEJpříjemnější výjezd
„Jezdíme rádi tam, kde vyhráváme. Poslední dobou se nám daří na Motorletu, kde nám vyhovuje velké hřiště.“

NEJméně oblíbený výjezd
„Dobře se nám nejezdí na Zličín, kde panuje takové nepřátelské prostředí, nejsou tam moc sympatičtí diváci.“

Štěpán Šimůnek

Tento čláek vyšel v dubnovém vydání časopisu Pražský fotbalový speciál, který si můžete stáhnout ZDE