Kapitán Třeboradic Čáp po porážce: Nedokážeme z tlaku vytěžit góly
15. března 2017 12:00 » Nečekanou prohru hned na úvod jarních odvet utrpělo mužstvo Třeboradic, když na umělce Meteoru nestačilo v roli domácího týmu na béčko Admiry. Přestřelka 4:5 svědčí o prostupné obraně favorita Pražská teplárenská přeboru. "Měli jsme hrůzostrašnou pasáž dvaceti minut, kdy jsme inkasovali tři góly. Možná je ale lepší prohrát hned takhle na začátku a vzít to jako varování. Sebereme se a začneme zase vyhrávat," slibuje kapitán týmu Milan Čáp.
Hned na úvod jarní části jste si připsali první porážku. Proč?
Dobře to popsal náš trenér. Nešli jsme do vedení a naopak jsme si nepohlídali standardku a inkasovali. Pak jsme byli v tlaku, vyrovnali a byly tam i dvě penalty, které se daly písknout, byl by klid. Po přestávce jsme dali na 2:1, ale pak nás zmrazil vyrovnávací gól po nedorozumění. Přišla hrůzostrašná pasáž dvaceti minut, kdy jsme inkasovali tři góly. Pak už jsme neměli co ztratit, vrhli jsme vše do útoku a dostali se až na rozdílový gól, ale na víc jsme měli málo času. Takže prohra, no... Možná ale zaplaťpánbůh za ní. Dalo se čekat, že jednou prohrajeme, nemůžeme furt vítězit. Možná je lepší prohrát hned takhle na začátku a vzít to jako varování. Sebereme se a začneme zase vyhrávat.
Bylo znát, že jde o začátek sezony, první zápas?
Nemyslím si to. Kluci trénovali celou zimu. Spíš jde o to, jestli nám vyhovuje hrát ten zimní turnaj na Meteoru. Slyšel jsem hlasy v kabině, že je jiné hrát proti třetiligovým nebo divizním týmům, člověk se tomu přivykne a přizpůsobí hru, protože šlo o osm zápasů. Pak vás najednou čeká přeborový mančaft, který hraje trochu jinak.
Je pro tak zkušený tým složitější hrát proti týmu plnému běhavých mladíků?
Fotbal je o tom, že když neproměníte vyložené šance a lacino inkasujete, tak to s mančaftem něco udělá. Každý hráč je na tom mentálně jinak, někdo to trochu vypustí. Když se prohrává, jdete na riziko a třeba se vám povede něco, co předtím ne. Všechny týmy nemají rády, když je někdo na těsno dostupuje. Máme spoustu kluků, kteří umí hrát jeden na jednoho, dokáží přečíslit. Ne že by nám tyhle týmy nevyhovovaly, ale Admira hrála dobře. Na nás se chce každý vytáhnout a bere za senzaci, když vyhraje. I tohle může hrát roli.
Postupně jste přebírali otěže zápasu. Byl zlomový okamžik v závěru druhé půle, kdy jste měli šance to zlomit a rozhodnout?
Myslím, že jo. Kdybychom odcházeli do kabin za stavu 3:1, bylo by to něco jiného. Mohli bychom se zatáhnout, hrát na brejky a zahustit prostředek. Ale vstup do druhého poločasu jsme měli dobrý, nepustili jsme je z vápna a z toho pramenil náš gól. Pak ale přišla ta osudná chyba, špatná komunikace brankáře se stoperem a srazilo nás to. Takové laciné góly nám nikdo nenabídne. Začali jsme hrát nahoru-dolu, byli roztažení a oni do těch mezer chodili sami na brankáře. To bylo špatně.
Hodně vzruchu přinesly dvě penaltové situace, které rozhodčí neodpískal. Jak jste to viděl vy?
Z mého pohledu byly obě jasné. Podkopnutí Junka bylo evidentní. On jak je ale takový celoživotně laxní, tak padá jak šraňky a vypadá to jako když filmuje. (směje se) Takových penalt jsem viděl písknout, faul to prostě byl. O ruce nemá cenu se ani bavit... Střela letí na bránu, ruka jde od těla a úplně změní směr míče. Rozhodčí nám tvrdil, že to bylo zblízka. Pro mě to byla naprosto jasná penalta.
Po gólu na 3:2 jste to museli hodně otevřít, že?
Změnili jsme rozestavění, hráli na tři vzadu, ale při takovém systému je třeba, aby ti tři hráli u sebe. My byli hodně roztažení a vznikaly obrovský díry. Oni nám tam dávali rychlé kolmice a trestali to. Byli neuvěřitelně produktivní, co měli, tak proměnili.
Navíc trenér hostů posílal na hřiště další čerstvé běhavé hráče. Mohlo to mít také vliv?
Může, ale nemusí. Jim se dařilo, takže cítili šanci, že s námi mohou uhrát dobrý výsledek. To nadšení na nich bylo vidět. Když prostřídají a pošlou tam třeba nějaké kluky z áčka, kteří mají kvalitu, tak to je znát. Ale spíš to všechno bylo o nás.
Doufali jste, že byste v tom divokém závěru mohli stihnout ještě srovnat? Gól Junka na 4:5 přišel až ve třetí minutě nastavení...
To už se nedalo. Snažili jsme se jít do útoku a zdramatizovat to, ale už jsme prohrávali o hodně a bylo málo času. Nakonec nám to tam dvakrát padlo, když se soupeř trochu podvědomě zatáhl a myslel, že už to ukope. Když nemáte co ztratit, tak ten risk může někdy vyjít. Byla to divoká přestřelka, pro diváka asi dobrá.
Co si z toho můžete odnést do příštích zápasů?
Něco určitě ano. Není to tak, že když jste schopní v přípravě odehrát herně vyrovnaný zápas s třetiligovými týmy, tak to proti přeborovým půjde samo. Od levého beka po pravé křídlo to všichni umí dobře nohama, jsou rychlí, drzí, důrazní. Musíme se s tím vyrovnat a přidat naši fotbalovost. Jde taky o formu jedinců, někdy to dokáží dva tři hráči vzít na sebe a rozhodnout. Náš největší problém je v tom, že z tlaku, který máme, nedokážeme vytěžit potřebné góly a pak lacino dostaneme. Kluci v obraně ale spolu nikdy nehráli, také si na sebe musí zvyknout.
Motorlet B vaše zaváhání využil a odskočil vám v tabulce...
První kolo ukázalo, že každý může ztratit s každým. Kol je ještě hodně. Kdybychom třeba další kolo zase prohráli, Motorlet vyhrál a bylo to o šest bodů, tak to může být varování, ale i oni budou ztrácet.
V sobotu jedete na Čafku, kde to také nebude jednoduché, co myslíte?
Čafka ztratila na Uhelkách, takže bude chtít doma uspět. Bude se hrát na té jejich malé umělce, takže to bude hodně soubojové. Chceme samozřejmě vyhrát, jako každý zápas a je jedno, jestli to je Admira nebo Čafka. Musíme diktovat naši hru, přestřílet je, pobavit fanoušky a vyhrát.
Michal Káva
