Kanonýr Podolí vyhlíží šlágr s Duklou JM: Bude to bolet, přijdou kopance i lokty
1. dubna 2016 07:00 » Fotbalové Podolí velí do útoku. V sobotu před obědem se chystají hráči AFK ve šlágru B skupiny I. A třídy porazit lídra tabulky – Duklu Jižní Město – a zdramatizovat boj o postup do Pražská teplárenská přeboru. „Bude to zápas pravdy a my ho chceme vyhrát,“ přeje si Robert Jůzek, kapitán a kanonýr týmu v jedné osobě. Momentálně ztrácí Podolí na první příčku sedm bodů.
Mluvíte o zápasu pravdy. Už je v šatně znát, že se blíží důležitá bitva?
Jsme nažhavení, víme, o co se bude hrát. Ale neřekl bych, že by kluci byli ze soupeře třeba nějak nervozní. Těšíme se na to, každý se bude chtít ukázat.
Ale určité očekávání na váš tým asi bude. Když zápas nezvládnete, Dukla JM si minimálně udrží náskok a bude blíž k postupu. Nebo myslíte, že bude pod větším tlakem soupeř?
Já si myslím, že favoritem v tom utkání je určitě Dukla. Stačí se podívat na osobnosti, které v kádru má a každému je jasné, že by nás měla porazit. Myslím, že se bude hrát ofenzivní fotbal a budou padat góly, stejně jako na podzim (Dukla JM doma vyhrála 5:4). My ale určitě budeme chtít doma vyhrát.
Pasujete soupeře do role favorita třeba i kvůli tomu, že jel v zimě na soustředění do Turecka, což je pro kluby z A třídy docela luxus?
Tu informaci jsem zaznamenal, někde to proběhlo. Ale rádi bychom na hřišti ukázali, že není všechno zlato, co se třpytí.
Jste nejlepším střelcem mužstva. Cítíte, že odpovědnost bude ležet především na vás?
Určitě to beru na sebe. Když už se člověk dostane do šance a zvláště, když hrajete proti těm nejlepším týmům, tak by ji měl proměnit. Je třeba se k šanci postavit.
To se vám daří. Vstup do jara vám vyšel parádně, odstartoval jste hattrickem. Nakoplo vás to?
Je to pro mě samozřejmě povzbuzení. Ale docela to tam padalo i během zimy. Sice jsem všechny zápasy nehrál, protože jsem měl službu v nemocnici, ale stejně jsem skončil mezi kanonýry třetí.
Zatím máte na kontě čtrnáct branek. Jak jste spokojený?
Odehrál jsem deset zápasů, takže průměr gólů na zápas vypadá docela dobře. Na druhou stranu: procentuální úspěšnost mohla být lepší, mohlo být těch branek víc. Třeba dvacet. Je jasné, že když hrajeme na jednoho útočníka, tak se do těch šancí dostává hlavně on.
Dvacet gólů za sezonu, to je v posledních letech taková vaše meta, kterou dokážete pokořit…
Mám to takhle v posledních čtyřech sezonách. Je trošku škoda, že se i tyhle soutěže tolik nesledují. Samozřejmě budu rád, když se na tohle číslo zase dostanu.
Zatím jste druhý v individuální soutěži střelců vaší skupiny I. A třídy. Vede Radek Bukač z Dukly Jižní Město a vy jste druhý. Láká vás vítězství v soutěži kanonýrů?
V tuhle chvíli je to pro mě druhořadá věc. Nejlepší je, když se vyhraje a mně se ještě k tomu povede dát gól. V tu chvíli je člověk spokojenější. Ale hlavní je, aby se vyhrávalo.
Leckdo může nahlížet na sobotní zápas právě jako na souboj nejlepších střelců. Jak těžké je prosadit se v I. A třídě?
Někdy je to hodně složité. Když jsem vepředu sám a soupeř vás zdvojuje, není to jednoduché. Ale těžím z práce záložníků a zakončuji. Myslím, že v tomhle směru Podolí trochu chybí špílmachr, co obejde dva hráče a předloží někomu finální přihrávku. Pamatuji se na to, když jsem hrál v týmu, kde byli hráči jako Cvrček nebo Viktorin. To byla paráda. Tam se stačilo domluvit, ať se někam postavím a oni tam pak míč skutečně poslali.
Pojďme ještě k vašemu bránění. Počítáte s tím, že vás i teď budou střežit dva hráči Dukly JM a nedají vám dýchat?
Myslím, že se ke mně postaví Karel Kristen. Ten je hodně zkušený. Docela to od něj bolí a ještě mi k tomu něco řekne. Myslím, že přijdou nějaké kopance a lokty. Ale člověk se s tím musí vyrovnat. Bude to boj.
Jenže vy ho musíte zvládnout. V Podolí se už dlouho mluví o postupu do přeboru a ten pořád uniká. Není z toho už tak trochu podolská noční můra?
Je pravda, že do přeboru chceme už dlouho. Problém je v tom, že vždycky dostaneme do skupiny nějaké mužstvo, které se buď dobře posílí, nebo má samo o sobě hodně kvalitní a zkušené hráče. Máme tam soupeře, co prostě chce nahoru. Ať už to byly Cholupice, Zbraslav, nebo třeba v téhle sezoně Dukla Jižní Město. Tu ale chceme porazit a boj o postup zdramatizovat.
Takže tam není žádné trauma z minulosti?
Byl tam moment, který klub zasáhl: zápas s Cholupicemi, kdy nám k postupu do přeboru stačila domácí remíza v posledním kole a my jsme to nezvládli a prohráli 1:2. Soupeř nás prostě porazil a bylo po postupu. Byli jsme hodně blízko. V tu chvíli přišel útlum, byli jsme na bodu mrazu. Ale snad už jsme se odrazili ode dna.
Jenže zatím máte ztrátu a sedm bodů není málo…
To je pravda. Ale cítíme, že se to obrací k lepšímu. V Podolí se snažíme bavit fotbalem. Slyšíme, že někde tvrdí, že je to špatné a hráči ubývají. U nás je hráčská základna pořád velká, myslím, že i roste kvalita a zaujetí pro fotbal je tady velké. Věříme, že to přijde a do toho přeboru se posuneme. A když vyhraje soutěž Dukla Jižní Město, tak se může podařit i postup z druhého místa. V posledních letech i takové možnosti nastaly. Pokud by se povedlo do přeboru postoupit, tak věřím, že by se tým i posílil. Bylo by to potřeba.
Když je řeč o přeboru, vy prý v něm máte řadu známých. Dostal jste se k nim ale poměrně netradiční cestou. Prozradíte jak?
Je to pravda. Jsem lékař a zrovna před pár dny u mě byli hráči z Cholupic a Braníka, operoval jsem i jednoho hráče ČAFC. Takže známé v přeboru sice mám, ale radši bych se s nimi vídal na hřišti. Snad to tak v příští sezoně i bude.
René Machálek
