Junka na jaře proženeme, slibuje střelec Dukly JM Bičanik

22. listopadu 2017 07:00 » Střelec Dukly JM Josef Bičanik má za sebou hodně povedený podzim. Jedenáct gólů stačí na čtvrté místo v žebříčku kanonýrů Pražská teplárenská přeboru. Když se k tomu přidá stříbrná pozice jeho týmu o čtyři body za lídrem z Třeboradic, není třeba pochybovat o tom, že třiatřicetiletý útočník končí rok 2017 spokojený. „Loni jsem na podzim nedal ani gól, takže to teď bylo nebe a dudy,“ porovnává Bičanik a těší ho, že se po letech začalo psát správně jeho jméno...
Jak jste to snášel, když jste byl před rokem po podzimu na nule?
Každý chce dávat góly, to je jasné. Když jsem nedal gól třeba pět kol, tak jsem si říkal, že už to musí přijít. Přece jenom fotbal už nějaký pátek hraju a vím, že tohle období prostě na útočníka někdy sedne, že tam nespadne nic. Snažil jsem se, makal v zápasech i na tréninku a věřil jsem, že to zlomím.
Což se také stalo, na jaře jste dal devět branek.
Bylo znát, že se to sehrává. Měli jsme v Dukle JM nového trenéra, ten měl a má o fotbale nějaké představy a chce, abychom je převedli do našich výkonů. Má ambice. Taky přišli noví hráči. Tyhle věci nějaký čas trvají, než si sednou. Já jsem docela hrál, někdy jsem střídal, ale je pravda, že na podzim góly nepřicházely. Zlomilo se to až na jaře. Tuhle situaci jsem už trochu znal z Hájů, ze sezony, kdy jsem dal těch 25 gólů. Tam bylo taky pět kol, kdy jsem se netrefil.
A zlom k lepšímu pokračuje. Teď máte po podzimu jedenáct gólových zářezů. U vás je vše o to zajímavější, že jste zdaleka nehrál všechny zápasy.
To je pravda. Do tří utkání jsem nenastoupil, párkrát jsem jen střídal. Takže, třeba těch gólů mohlo být i víc, ale nikde není psáno, že bych se zrovna v těch utkáních, co jsem nehrál, trefil. Dřív mě limitovalo ve hře koleno, teď mě trápilo lýtko.
S jakým číslem budete v kolonce gólů spokojený na konci sezony?
Když si to spočítám za podzim, tak mi to vychází na průměr jednoho gólu na zápas. A ten bych chtěl ideálně udržet, takže bych rád na jaře přidal patnáct gólů.
To byste se dostal na svůj rekord, že?
Tehdy, když jsem vyhrál soutěž střelců v přeboru, jsem dal pětadvacet branek, takže ano. Bylo by to moje maximum, člověk si ale má dávat velké cíle.
Projevuje se na vašem střeleckém kontě, že si víc rozumíte a vyhovíte s kanonýrem Kotlíkem? Vytvořili jste obávané útočné duo, on dal na podzim 13 gólů...
Pro mě je to moc příjemná změna, že jsme v sestavě na hrotu na góly dva. Ondra je úplně jiný typ útočníka a musím přiznat, že někdy zírám s otevřenou pusou na to, jaké góly dává. Je to skvělý útočník a jsem moc rád, že mu to tam dál padá.
Říká se, že střelec musí být trochu sobec. Jak to máte nastavené, přihrajete si, když jste v šanci?
Oba dáváme góly rádi, to je jasné. Ale jinak si myslím, že Ondra je ten správný „sobeček“. Až si z něj kvůli tomu v šatně někdy děláme legraci. Ale samozřejmě jsme rádi, že se mu daří.
Pomohlo vám třeba i to, že přišel na pozici podhrotového hráče Micka z ČAFC?
Myslím, že ano. Musím říct, že jsem ho jako hráče moc neznal. Párkrát jsme proti sobě hráli, ale najednou byl u nás a moc příjemně mě překvalil. On šel hrát na pozici Jirky Janouška a tam byla laťka fakt docela vysoko. Zhostil se toho opravdu dobře.
Soutěž střelců v přeboru vede po podzimu třeboradický Junek. Ztrácíte na něj čtyři góly, proženete ho?
Rádi bychom ho s Ondrou prohnali. Je ale pravda, že on řadu sezon potvrzuje, že góly umí dávat a v Třeboradicích má dobré spoluhráče, takže víme, že se do šancí bude dostávat a nějaké góly určitě na jaře přidá.
V minulé sezoně vyhrál tabulku střelců právě váš spoluhráč Kotlík. Jak moc by se vám líbilo, kdyby byl kanonýrem soutěže opět hráč Dukly JM?
My se budeme snažit, abychom stříleli góly i dál. Uvidíme, kde se to zastaví. I my hrajeme dobrý fotbal, kdy se dostáváme do šancí. Alfa a omega u mě i u Ondry Kotlíka je, aby drželo zdraví. Pak můžou góly přibývat. Já bych to měl zaklepat, že až na pár věcí se mi tyhle problémy vyhýbají. Tak uvidíme, jak to tam bude na jaře padat. Pamatuji si sezonu, kdy dal Zmeškal přes čtyřicet gólů. To už je fakt neskutečné číslo...
Stejně jako vy budete prohánět střelce Junka, bude i Dukla Jižní Město nahánět ze druhé příčky Třeboradice. Co říkáte na podzimní část přeboru z pohledu týmových výsledků?
Máme deset výher, to je celkem dobré, ale pak máme taky pět porážek. Minimálně dva z těch prohraných zápasů jsme měli zvládnout. Nejvíc nás mrzí porážka 4:5 na ČAFC a taky prohra s Ďáblicemi.
Přezimujete na druhém místě. Už na konci minulé sezony byl váš klub spojovaný s možností posunu do divize. Jak by se vám zamlouvalo vyhrát přebor?
Celý život hraju kvůli tomu, že chci být úspěšný, a to platí i na Dukle. Takže v té sportovní rovině je jasné, že každý chce vyhrávat. Jenže pak jsou tam i věci spojené s postupem do divize, kdy se trénuje víckrát, jezdí se daleko za soupeři. Co se týče Dukly, tak určitě chceme přebor vyhrát. Co se týče mě osobně, tak bych už ale asi do divize nešel.
Dukle JM hodně pomohl po svém příchodu také gólman Tlustý, váš někdejší spoluhráč z Hájů. Překvapilo vás, jak skvěle si vedl?
Musím říct, že právě jemu vděčíme za to, kde v tabulce jsme. My se sice snažíme hrát do útoku, soupeře často tlačíme, ale sem tam se soupeř dostane do jasné šance a pak je důležité, aby nás podržel brankář. A přesně tohle Martin plní. Vezměte si, kolik čistých kont on vychytal na Hájích, které hrály v tabulce dole. Martin je nejlepší gólman, s jakým jsem kdy hrál fotbal.
Hrávali jste spolu za Háje, které se po minulé sezoně propadly z přeboru a teď se jim moc nedaří ani v I. A třídě. Sledujete po očku, jak si vedou?
Určitě se podívám a jsem z toho smutný. Možná to není ten správný výraz, protože už jsem z Hájů nějakou dobu pryč. Ale je jasné, že je sleduji. Za dobu, co jsem tam byl, jsme tam něco vytvořili, něco jsme tam s týmem prožili. Teď jsou v tabulce áčko i béčko docela dole. Není to dobré.
Nebudeme končit rozhovor o povedeném podzimu smutně. Je tu jedna nejasnost ohledně vašeho jména. Roky se psal Bičaník, teď Bičanik. Změnil jste jméno?
Ne, ne. Jen to konečně všichni začali psát správně. (usměje se) Pár lidem jsem o tom říkal už dřív, ale tak v devadesáti procentech případů to mé jméno psali špatně s dlouhým í na konci. A zřejmě až teď, kdy se zápisy a ty věci okolo dělají elektronicky, tak si toho nejspíš někdo všiml.
Když jste se stal před lety nejlepším kanonýrem přeboru, tak jste tím pádem neměl dobře napsané jméno?
Už si to nepamatuji, ale je klidně možné, že to tak bylo. (směje se)
René Machálek, sport.cz
Na fotogalerii z posledního podzimního zápasu Dukly JM proti Chabrům od Pavla Jiříka st. se podívejte ZDE