Junek v přípravě nedal ani gól, po podzimu vládne střelcům. Věděl jsem, že to přijde, tvrdí
3. prosince 2015 07:00 » Osmnáct gólů. Touhle vizitkou se pyšní v Pražská teplárenská přeboru po podzimu Petr Junek, bombarďák Třeboradic. Jen dvakrát se v první polovině sezony netrefil, jinak se na něj trenér Jiří Tesař mohl spolehnout. Přitom během přípravy nedal ani gól. „Ale věděl jsem, že když budu zdravý, tak to tam bude padat. Přišel první mistrák a s ním i góly,“ usmívá se brzy 26letý útočník, který dříve hrával v Meteoru.
Vedete tabulku střelců přeboru. Co na těch osmnáct podzimních gólů říkáte?
Že to není špatný. (směje se) Mám hodně dobré spoluhráče, daří se nám jako týmu. Když to tam nepadalo v přípravě, bylo to tím, že jsem dlouho nehrál, potřeboval jsem se srovnat s novým týmem. A povedlo se to.
To je pravda, po letech jste opustil Meteor a získal novou motivaci. Proč jste udělal změnu?
Poslední půlrok byl v Meteoru taky docela dobrý, dával jsem hodně gólů. Určitě mám na to působení tam hodně dobrých vzpomínek, ale řekl jsem si, že chci změnu. Trenér Tesař mě lákal už dřív a teď jsem souhlasil. On mě trénoval v Meteoru v dorostu, věděl, jaký jsem hráč. Rozhodl jsem se, že za ním odejdu a snad jsou se mnou v Třeboradicích spokojení.
Vypadá to, že vám nové angažmá hodně sedlo, v čem je to pro vás jiné?
Když máte na hřišti kluky, jako jsou Grznár, Viktorin nebo Janda, je to super. Soupeři se na ně hodně soustředí, je to pro soupeře složitější, musejí hlídat víc hráčů. Člověk pak má víc prostoru k tomu, aby se prosadil. Nebo vám ti kluci dají parádní přihrávku. Třeba o Jandysovi se vůbec nemluví, s tím byste měli udělat rozhovor, vždyť on přihrál snad na patnáct gólů. Je to hrozně platný hráč, udělá na hřišti spoustu černé práce, hodně maká pro tým.
Přihrál vám na patnáct gólů?
Ne, ne. Celkově. Ale i to je přece skvělá vizitka.
To určitě ano, ale vidět jsou střelci. Takže ten rozhovor, který jste dlouho odmítal, musíte podstoupit vy. Proč se vám do povídání vlastně nechtělo?
Vždycky, když jsem rozhovor udělal, tak jsem přestal dávat góly. Takže jsem rád, že jsme to nechali až na konec podzimu. Teď už si můžeme popovídat. (směje se)
A jsme zase u těch vašich osmnácti gólů. Ulevilo se vám, když jste se trefil hned v prvním mistráku?
No… Kluci v týmu si ze mě dělali legraci, smáli se, že prvních sedm gólů jsem dal kolenem, stehnem, že se to ode mě odráželo všelijak. Dá se říct, že to byla moje typická branka. Míč letěl do vápna, pak se ode mě odrazil a byl z toho gól.
Takže máte výborný výběr místa v pokutovém území. Stalo se to osmnáctkrát, to nemůže být náhoda…
Není to špatný výsledek. Když to tam začalo padat, tak jsem si říkal, že by z toho na konci sezony mohlo třeba třicet gólů být.
Když se podíváte na svoji bilanci, mohlo to být gólově úrodnější?
Na podzim jsem nedal gól jen v zápasech proti Vršovicím a proti Motorletu B. S Vršovicemi jsem ale v poslední minutě trefil tyč a byl z toho jejich vlastní gól, takže ten jsem si z poloviny připsal. (směje se) Rozhodčí ho ale zapsal jako vlastní. No a proti Motorletu B taky šance byly, ale tam nám to nevyšlo. Mrzí mě, že jsem těch gólů nedal víc. Právě třeba v zápasech, které jsme bodově nezvládli. Je hezké, když dáte gól třeba na 4:1, i ten se počítá, ale když dáte branku, která znamená tři body, tak je to pochopitelně lepší. A já jsem měl šance v utkáních, která jsme nevyhráli. Mohlo to být z mé strany určitě ještě lepší.
Pokud vám to střelecky půjde takhle dál, bude ve hře mimo jiné třeba titul krále střelců v přeboru. Láká vás to?
No. Bylo by to super, takhle na to ale nekoukám.
Naposledy dal vítěz střelecké soutěže Zmeškal 41 branek. Je to dosažitelná meta?
To bych na jaře musel dát třiadvacet gólů, to je pořádná porce, to by muselo být hodně povedené jaro. Jak jsem říkal, v Třeboradicích je to fajn. Je tam taková rodinná atmosféra, takže budu rád, když to bude padat do branky i dál. Ale kolik těch gólů bude, to nechávám být. Uvidíme, hlavně, aby se dařilo týmu.
Taky bude záležet na tom, zda budete zdravotně v pořádku. Je v tomhle směru vše v pohodě?
Kolena po operaci asi už nebudou úplně v pohodě nikdy. Měl jsem i trombózu, kdy si člověk píchá injekce do břicha, to jsou velké „lahůdky“. V tu chvíli nemyslíte na góly, ale na zdraví. V tomhle směru je to dobré.
Takže vypadá, že to klape nejen na hřišti ale i mimo něj. Jak jste povedený podzim oslavil?
Co se týče rozlučky, tak ta je veselá všude, ne? I když je pravda, že v týmech, co jsou na špičce, je to asi o něco lepší. A jestli myslíte po soutěži, tak do Vánoc budu pracovat. Když jste poprvé volal, byl jsem na štaflích. Takže si fotbalové volno užívám pracovně. Třeba se něco povede v lednu a někam pojedu na dovolenou.
Zmínil jste, že rozlučka bývá veselejší u týmů ze špičky tabulky. Třeboradice přezimují druhé, co na to říkáte?
Vede Přední Kopanina, kterou jsme porazili. Kopanina si vybudovala od začátku náskok v čele, vůbec nedostávala góly, ale my jsme nad ní vyhráli. Teď je to o čtyři body, což není tak velká ztráta a jsme teprve v polovině soutěže. Uvidíme.
A vy jste i před jejich exligovými střelci – Pešírem, Poláčkem…
Je to příjemné, když vidíte, že máte víc gólů než kluci, co hráli v lize. Ale znovu říkám, že já jsem těžil z práce týmu, mám výborné spoluhráče.
A taky výborného trenéra. Jeho nervy jste ale během podzimu několikrát hodně zkoušeli, když jste prohrávali a nakonec ve druhé půli otáčeli zápas. Zrovna ho v tomhle směru nešetříte, že?
To je pravda, my to děláme proto, aby se při zápasech na lavičce nenudil. (směje se) Je pravda, že když je třeba, udělá trenér v kabině bouřku. Pomáhá to, většinou jsme pak utkání zvládli. A teď jsme druzí, tak věřím, že je i on s tím podzimem spokojený.
René Machálek
