Jednou chci trénovat v lize, říká Pavel Novotný, kouč Bohemians Praha B
26. října 2006 08:00 » Cítí, že by ještě měl na druhou ligu, přesto už Pavel Novotný nepočítá s tím, že by se ve třiatřiceti letech objevil na trávníku v roli hráče. Ke štěstí mu zatím stačí, že vede rezervu Bohemians Praha v pražském přeboru. Trenérské cíle ale vicemistr Evropy z roku 1996, kterému přezdívají Čáp, nemá zrovna malé. Jednou by rád vedl některé z mužstev v nejvyšší soutěži. Nikam ale nespěchá, mezi elitu chce dojít po krůčcích.
Neříkejte, že vás to ještě aspoň občas neláká, naskočit na plac v roli hráče. Vašemu mladému týmu by se vaše zkušenosti určitě hodily. Vážně už nechcete hrát?
Asi bych to zvládl, ale času je málo. Člověk má svoje priority a já se teď chci hlavně věnovat trenéřině. Přiznávám, že by se béčku Bohemky dva zkušenější hráči hodili, ale bereme to tak, že se kluci prostě na tom place sami vykopou. A že bych přijal nějakou roli hrajícího trenéra, to není nic pro mě. Zastávám názor, že hrající trenér nedělá dobrotu.
Někteří ze známých fotbalistů se trenérského řemesla docela báli a říkali, že raději budou u fotbalu v jiné roli, třeba na místě vedoucích mužstev, nebo kustodů. Vás něco takového nenapadlo?
Ne. O ničem podobném jsem ani neuvažoval. Měl jsem jasno, že chci u fotbalu zůstat právě v téhle roli a postupně si jako trenér budovat kariéru. Samozřejmě chci na tomhle místě zúročit ty zkušenosti, které jsem získal jako hráč.
Máte nějaký trenérský vzor?
Nechci říkat jedno jméno, snažil jsem se vzít od každého z trenérů kteří mě vedli, něco dobrého. Nikoho ale kopírovat nebudu, chci být originál a tak to bude.
Když jsem vás při koučování viděl, stál jste celý zápas vedle lavičky. To jste chtěl mít přehled, nebo jste typ trenéra, který nervozitou nevydrží sedět?
(Rozesměje se) To bylo při zápase v Ďáblicích. Stál jsem protože jsem chtěl mít přehled, z lavičky jsem dobře neviděl. Nic jiného za tím nehledejte. Jindy si úplně v pohodě a rád sednu.
Budete se jako trenér chovat tak, jak jste si přál, aby se kouč choval k vám v době hráčské kariéry? Jaké je třeba vaše trenérské krédo?
Disciplína. To je první slovo, které říkám hráčům v kabině. Bez ní to nejde. A musí jí dodržovat všichni, bez ohledu na to, jestli jde o dorostence, nebo nejzkušenější hráče týmu.
Zdá se, že trenérské povolání berete maximálně vážně, kam až to chcete jako kouč dotáhnout?
Samozřejmě co nejdál, ale je mi jasné, že k tomu dojdu po malých krůčcích. Samozřejmě by bylo fajn, postupně se prosadit do ligy a vést třeba Slavii nebo Spartu. Zatím jsem na začátku a jsem spokojený v béčku Bohemky. Už jsem sice měl dřív nějaké nabídky ze třetí ligy, ale odmítl jsem je. Navíc si teď dodělávám profilicenci, takže je na to béčko Bohemky ideální. Třeba bude ale v budoucnu šance a já se do ligy podívám třeba i s Bohemkou.
Angažmá v Bohemians si pořádně užíváte. Když jste působil u vršovických klokanů, klub řešil existenční problémy, pak jste zamířil do Xaverova a tam fotbal skončil úplně. Teď to pro vás musí být úplná pohoda, nebo se pletu?
Všechno zlé, je pro něco dobré a všechno jsou pro člověka zkušenosti, z kterých se do budoucna může poučit. Samozřejmě je fajn, když v klubu funguje všechno tak, jak má.
Jaké jsou tedy vaše současné cíle?
Béčko musí plnit tu roli, že si v něm dorostenci zvykají na fotbal dospělých, což je pro ně docela velký skok. To ale neznamená, že nechci vyhrávat. Naopak. Béčko Bohemky by podle mých představ mělo hrát v přeboru do šestého místa.
A to se vám zatím úplně nedaří. Proč?
Nejde nám to hlavně doma, přitom jsme nemuseli prohrát ani jeden z těch zápasů a měli mít tak o osm bodů víc. Pak bychom byli v tabulce daleko výš. Jenže je to celé o gólech. Máme dost šancí, ale neproměňujeme je. Věřím ale tomu, že když budou kluci makat, přijde to. Ty mé cíle, hrát v přeboru nahoře, zůstávají.
Jenže na postup bude spíš útočit A tým Bohemians Praha, který by rád proklouzl do druhé ligy. Vám by se ale asi zamlouvalo, kdyby se výš posunula obě mužstva…
Prioritou je určitě naše áčko, ale v budoucnu by to tak mohlo být. Kdyby postupovaly oba naše týmy, bylo by to super.
JAK NOVOTNÝ VZPOMÍNÁ NA PRAŽSKÉ KLUBY
SLAVIA Byl to můj vysněný klub, vzpomínám na tohle období moc rád. Byla tam skvělá parta, dařilo se nám v Poháru UEFA, získali jsme i mistrovský titul. Byla to vážně paráda
SPARTA Na Letné jsem si vyzkoušel pohled na fotbal ze strany druhého slavného pražského S. Beru to jako velkou zkušenost, ve Spartě jsem tři roky odváděl profesionální práci.
SLAVIA Po skončení smlouvy na Letné se ozvala Slavia a já jsem v jejím dresu chtěl dokázat, že je klubem mého srdce. Jenže jsem začal mít velké zdravotní problémy. Trápilo mě koleno, svaly, plotýnky. Nebylo to pak už ono.
BOHEMIANS PRAHA (současný Bohemians 1905) Po těch zraněních jsem přijal rád možnost hostování v Bohemce. Zase mě ale brzdily kolena a kotníky, moc jsem tam toho nenahrál. Chvíli jsem v klubu taky dělal asistenta trenéra. Na Bohemku budu vždycky rád vzpomínat i kvůli skvělým fanouškům.
XAVEROV – HORNÍ POČERNICE Hned po příchodu do Počernic mi vyšel dobře podzim. I s odstupem času musím poděkovat tehdejšímu trenérovi Luďkovi Klusáčkovi, že mi dal šanci. Jenže v zimě se zase ozvala zranění a na jaře už jsem toho zase moc nenahrál. Nakonec jsem pomáhal u béčka v přeboru trenérovi Zoranovi Jovanoskému.
BOHEMIANS PRAHA (dříve Střížkov) V klubu všechno funguje jak má. Na místo trenéra rezervy jsem přišel před začátkem sezóny. Na Xaverově fotbal skončil a k áčku přišel do Bohemky můj kamarád Radim Nečas. Ten mi nabídl, abych mu dělal asistenta a přitom trénoval béčko v pražském přeboru. Rád jsem na tu nabídku kývl.
Kdo je Pavel Novotný
Narozen: 14. září 1973
Za národní tým odehrál 141 minut, jeho největším úspěchem je 2. místo z EURA 1996 v Anglii. Na šampionátu odehrál 120 minut semifinále na Old Trafford v Manchesteru proti Francii.
Ve stejném roce vyhrál se Slavií Praha mistrovský titul.
Za reprezentační jednadvacítku nastoupil osmnáctkrát, vstřelil osm branek.
V zahraničí působil v bundesligovém Wolfsburgu
V nejvyšší soutěži odehrál 173 zápasy/ vstřelil 26 branek
