Jaroslav Nykl z Újezdu Praha 4 dostal prestižní cenu Dr. Jíry. Teď začnu pracovat ještě víc, říká
29. dubna 2011 07:00 » Už 35 let patří neodmyslitelně ke klubu Újezd Praha 4: Jaroslav Nykl tam působí jako sportovní ředitel a hrající trenér B-týmu. Za dlouhá léta toho s fotbalem zažil opravdu hodně, ale jedna věc ho přeci jen nedávno překvapila – to když dostal minulý týden cenu Dr. Václava Jíry, kterou uděluje Českomoravský fotbalový svaz osobnostem, které se významně zasloužily o rozvoj českého fotbalu. Kromě Nykla byli za Prahu ocenění ještě Ivan Voborník z Libuše a Petr Horálek PSK Union. „Je to pro mě ohromná pocta. Z té ceny jsem si opravdu sednul na zadek,“ říká 56letý Nykl.
Už jste to vstřebal?
Tuhle cenu přede mnou dostávali lidé, kteří byli o dvacet let starší, i z toho pohledu si jí vážím, že jsem jí dostal už teď. Opravdu si jí ohromně cením, ten slavnostní večer s předáním jsem si užil. Dostal jsem se do společnosti lidí, kteří pro fotbal udělali daleko víc než já. Je to moc příjemné.
Věděl jste vůbec o tom, že jste byl na cenu navržený?
Ne, opravdu ne. Bylo to pro mě velké překvapení. Dozvěděl jsem se to v podstatě až ve chvíli, kdy nominace proběhly prvním kolem přes Pražský fotbalový svaz. To jsem začal pátrat, co se děje (usmívá se).
Víte, kdo vás navrhnul?
Myslím, že v tom hráli roli pánové Duba (sekretář Újezdu) a Krampera (prezident), možná o tom věděl i můj syn, který tady hraje. Nikdo z nich mi to ale neřekl, dozvěděl jsem se to mimo Újezd.
Ve vaší nominaci se píše: Dlouhodobě a obětavě pracuje pro rozvoj kopané v Újezdě, je velmi spolehlivý, houževnatý a jde příkladem mládeži. Jak se vám to poslouchá?
Když o vás někdo takhle hezky mluví, tak se to poslouchá strašně pěkně. Víte, já nejsem ten, kdo vystupuje z řady a buší se do prsou. Mám z toho radost, nebudu říkat, že ne. Něco snad pro fotbal dělám, tak jsem rád, že tahle cena přišla. Opravdu jsem na ní koukal jako z jara.
Jak dlouho jste vůbec u fotbalu?
Odmalička, začínal jsem v Záběhlicích. Pak jsem hostoval v dorostu Slavie, ale tam jsem se moc nechytil. Šel jsem na vojnu do Klatov, pak zpátky do Prahy. Ze Záběhlic jsem se odstěhoval do Újezdu a od té doby tady působím, od roku 1976. Jsem v klubu nejstarší člen, co se týče aktivity. Byl jsem v Újezdě už když se hrála čtvrtá třída. Postupně jsme se dostali až do I. A třídy. Měli jsme dobrý tým, trénoval nás Venca Mašek ze Sparty, klubem prošlo hodně zvučných jmen. Já postupně stárnul a začal trochu bafuňařit. K tomu hraju hokej, byl jsem ve druhé lize, tenis, prošel jsem všechny sporty, ale fotbal je prostě moje droga. Ještě dnes chodím kopat za béčko, starám se o žáky a dost dalších věcí. Říkají tomu sportovní manažer, snažím se být vůdčí osobností. Máme překrásný areál, je radost fotbal dělat.
Neměl jste nikdy za ta léta chuť z klubu odejít?
(Usměje se) Byly doby, kdy to nebylo úplně dobré, ale většinou to člověk nějak přehlédnul. Když se fotbal dělá na téhle úrovni, je to hlavně o zaujatosti. Párkrát jsem nabídky odejít dostal, ale nikdy k tomu nedošlo. Párkrát jsem byl uražený, ale vždycky jsem pokračoval.
Předpokládám, že teď už se jinam nechystáte…
Ne, teď už je to pro mě nemyslitelné, abych měnil klub. Jsem s Újezdem spojený pupeční šňůrou, určitě to tady doklepu, jak se říká. Máme tady vynikající partu a výbor, rozjeli jsme to tady dobře a budeme se snažit, aby fotbal u nás měl nějakou formu. Budu se mu věnovat ještě víc než doteď, ta cena mě opravdu nakopla.
Co vám říkal při předání ocenění šéf svazu Ivan Hašek?
Měl jsem z něj velice dobrý pocit. Vycítil jsem, že nám přál opravdu upřímně. Když vám někdo předává cenu a říká si: Tady máš a už běž pryč, to poznáte. Pan Hašek to myslel upřímně. Měl hezkou řeč, ve které řekl, že bez lidí z výkonnostního fotbalu by to nešlo a ani on by se nedostal tak vysoko, jak byl. Byl jsem velmi mile překvapený, nebylo to nahrané.
Budete teď slavit?
V sobotu děláme oslavu 70. narozenin Vaška Maška, takže to pravděpodobně v rámci toho. Máme připravené prasátko, je to pro něj a já se s ním sklouznu.
Jste sportovní manažer Újezdu. Jaké s ním máte plány?
I. A třídu jsme tady hráli docela dlouho, to je naše maximum. Lidi odcházeli, zestárli jsme, padli jsme do druhé třídy, teď jsme zase v I. B třídě a začíná se to stabilizovat. Plány samozřejmě nějaké máme… Myslím, že stávající kádr má na to, aby bojoval hodně vysoko v I. B třídě. Při doplnění na třech postech bychom byli i důstojným účastníkem I. A třídy. Myslíme i na přebor, areál a podmínky na to máme, ale zatím nejsou lidi. To bude náš hlavní cíl: postoupit a pokoukávat po přeboru, což by byl vrchol, kterého by mohl Újezd dosáhnout. Jsou to ale spíš moje představy, protože jsem optimista. Je to každopádně věc několika let.
Jste trenérem Újezdu B a za něj hraje reprezentační kouč Michal Bílek. Jaké to je, trénovat trenéra národního týmu?
Píše se, že jsem trenér béčka, ale spíš dávám tým dohromady, abychom se scházeli. Ano, dá se říct, že je Míša Bílek můj podřízený, ale já to tak v žádném případě neberu. Jsme hlavně kamarádi. Hrajeme druhou třídu pro zábavu. I když to až taková zábava není, měli bychom být spíš ve třetí třídě, bojujeme sami se sebou. Ale Míša chodí pravidelně trénovat, hraje všechny zápasy, když nemá reprezentační povinnosti. Občas vypomůže i áčku. Je pro nás všechny ohromným přínosem, převyšuje všechny kopací technikou i fotbalovým myšlením. Je to pohodář.
U fotbalu je také váš syn, který hraje z áčko Újezdu a píská přebor. Zahráli jste si spolu?
Mám to štěstí, že jo, zahráli jsme si společně za áčko. Ale taky jsme se spolu mockrát hádali (směje se). Myslel jsem, že by to mohl dotáhnout fotbalově dál, ale dal se na pískání a já mu držím palce.
Je lepší rozhodčí nebo fotbalista?
V I. B třídě dokáže bez problémů rozhodovat zápasy. A pískání? Viděl jsem ho řídit těžká utkání a musel jsem smeknout. Taky ale byly zápasy, kdy mu teklo do bot. Nechám to na posouzení někomu jinému. Já jsem rád, že je u fotbalu.
-tru-
Ceny Dr. Václava Jíry pro zástupce Prahy za poslední roky
2011
Jaroslav Nykl
Ivan Voborník
Petr Horálek
2010
Jindřich Nejezchleba
Milan Chvojka
Ladislav Čadský
2009
Milan Datelinka
Jiří Mík
Zdeněk Horálek
2008
Jiří Duchan
Miroslav Fišer
Václav Krejčí
2007
Vladimír Hradil
František Aim
Josef Karásek
2006
Václav Kozel
2005
Evžen Dlouhý
Pavel Volf
František Jíra